pesleří...: Kam… čarokrásná Doubravka

V Údolí řeky Doubravy nebo prostě "na Doubravce", jak se u nás doma říkalo, když jsem byla malá, jsem byla mnohokrát. S rodiči a sestrou i v dospělosti s manželem a synem. A dokonce jsme tu o tělocviku běhali, když jsem chodila do Chotěboře na gympl. A stejně mi nezevšedněla. Byla jsem tu na jaře, v létě i na podzim a Doubravka je vždycky krásná. Ještě musíme vyzkoušet tu zimu, podle videa je tu také krásně.

Kaňonovité údolí řeky Doubravy mezi Chotěboří a Bílkem je plné tůní, vodopádků, kamenných moří a obřích hrnců. A po cestě po červené značce těsně kolem řeky narazíte na spoustu skalek, velkých kamenů, , povalených kmenů, vystouplých kořenů a mechem obrostlých pařezů. Cestička je spletitá, chvilku nahoru, chvilku dolů. Když po ní jdu, znovu a znovu si připomínám, že právě pro tu různorodost jsem to tu měla a mám tak ráda. Na cestě se totiž rozhodně nenudíte. A nebudou se nudit ani vaše děti. Myslete ovšem na to, že s kočárkem tudy určitě neprojedete.

Celé údolí je protkané spoustou turistických stezek, takže si můžeme "ušít" výlet přímo pro sebe. Obvyklé je jezdit na Doubravku vlakem do Chotěboře a jít po modré k chatě Doubravka a poté po červené podél řeky až do Bílku, kde můžeme nasednout na vlak zpět. Cestou po červené můžeme ještě vystoupat na vyhlídky Čertův stolek a Sokolohrady. Celá trasa měří okolo osmi kilometrů.

Vyhlídka ze Sokolohradů

Krkolomná stezička na konečnou vyhlídku

Konečná vyhlídka na Sokolohradech

My chodíme s dětmi obvyke okruh kolem nekrásnějších míst, který měří asi 4 km. Dojedeme autem k chatě Doubravka za Horním Sokolovcem a tam auto necháme. Potom jdeme po červené podél řeky, vystoupáme po modré nahoru na Čertův stolek a po zelené zpět dolů k řece. A potom po zelené nahoru na vyhlídku Sokolohrady (nezapomeňte dojít po krkolomné cestě necestě až na konečnou vyhlídku) a potom dál po zelené zpět k chatě Doubravka.

Místo je to opravdu magické, není proto divu, že se k němu vztahuje několik pověstí. Kdo najde Točitý vír, Kamenné moře, Čertův stolek nebo Mikšovu jámu?

Jsem moc ráda, že nadšení pro Doubravku zdědili i naše děti. Na půldenní výlet jsme se vydali za těch největších vedrech, ale nebylo to ani znát. Cesta vede pořád krásným smíšeným lesem a podél vody, v které se dá krásně ochladit. Takže vzhůru do Údolí!