Neteřinka moje krásná milá jediná slaví první narozeniny. A při dotazu, co bychom jí tak měli nejlépe pořídit, se mi od sestry dostalo odpovědi, že něco malého, s čím si naše děti tak nějak kolem toho roku nejvíce hrály.
Ehm, naše děti si všechny tři kolem roku nejvíce hrály s nádobím, různým nalezeným nářadím, holicím strojkem, myčkou a pračkou, s kamínky a hlínou a tak podobně. To jsem vyhodnotila jako ne zcela vhodné, popř. drobné dárky, takže jsem na to šla jinak. Kromě výše zmíněného měly všechny naše děti rády knihy a doma vyrobené hračky/nehračky. Takže jsem nakoupila a doma vyhrabala pár drobností, zakoupila jednu zvláště oblíbenou knihu a šlo se na to.
Tyhle knížky z edice Minipedie nakladatelství Svojtka jsou u nás moc oblíbené. Jako první je měla prostřední a teď si je moc užívá nejmenší. Sám si je nosí z police a buď prohlíží sám nebo si vyleze k někomu na klín, když chce společnost. Obrázky by pravda mohly být možná trochu realističtější, ale dětem se na knížkách líbí nejvíce ta akce. Možnost posouvat, točit, otáčet, vysunovat, objevovat… Každá z knížek nabízí takových "akcí" několik. Stačí si tedy jen vybrat ty knihy, které budou dětem tematicky nejvíce vyhovovat, vyšlo jich opravdu hodně. Synovy nejoblíbenější jsou Farma, Tělo a Vozidla. Neteřince jsem zakoupila zbrusu nový Les a mám nutkání jej domů také pořídit. :-)
A pak už přišlo na řadu vyrábění. Knoflíkovou vstkávačku miloval syn snad od té doby co seděl a má ji rád do dnešních 18 měsíců. Výroba je jednoduchá. Mně se osvědčila obyčejná sklenice od hořčice s plastovým víčkem. Do víčka vystřihneme nůžkami na nehty díru, nakoupíme v galanterii velké knoflíky a máme hotovo. Pokud máme víčko navíc, můžeme udělat dva varianty obtížnosti.
No a pokud seženete takhle pěkné knoflíky, mohou později velmi dobře posloužit i na třídění a ještě později na pojmenovávání barev. A ještě ještě později i na počítání, protože se s nimi opravdu dobře manipuluje. Takže si dítko může "hrát" klidně až třeba do sedmi let. :-)
Na tuhle hračku jsem musela koupit kromě již zmíněných knoflíků druhou věc, kterou jsem neměla doma, opět v řádu desetikorun. Je to jakási nádoba na příbory plná dírek. A ty dírky jsou právě ideální na protahování stužek, které jsou pro lepší uchopování zakončené různě velkými korálky. I stužky jsou různě dlouhé a různě široké, aby vytahování bylo zajímavější. Jedna stužka je vytažená hned, druhá je dlouhá, jedna jde lehce, druhá tíž…. Výroba je snadná. Provlečte šňůrky, navlečte korálky, pořádně zauzlujete a je hotovo.
I tady jde dobře cvičit barvy a navíc může dítko, kterému už popotahování nestačí, zkoušet píchat brčky do vosího hnízda. Ehm, tedy do dírek, Není to tak úplně snadné! :-)
Tak snad se budou dárečky líbit a třeba inspirují i někoho dalšího.
Zajímavé čtení.
OdpovědětVymazat