Kam… do Prahy (nejen) za TGM

Na den úplně přesně po čtyřech týdnech znovu v Praze. Tentokrát ale nikoliv za Josefem Ladou. Naše cíle byly vyšší. Chtěli jsme rovnou za prezidentem! :-) Máme obrovské štěstí, že se osobně známe s akční domškoláckou maminkou, která zařídila skvělou exkurzi přímo v prostorách prezidentského paláce na Pražském hradě. Dostali jsme se tak do prostor, kam se běžný návštěvník hradu nedostane. A ještě se skvělým výkladem. Ale pěkně popořádku.

Jako obvykle jsem nejprve shromáždila potřebnou literaturu. Doma máme moc rádi knížku S dětmi Prahou bez nudy, ale je už starší, takže ji seženete spíš asi v knihovně. Pokrývá všechny zajímavé části Prahy (i ty okrajové) a trasy jsou popisovány dětskýma očima. Žádné dlouhé popisy, spíš zajímavosti a věci, které si děti mohou snadno zapamatovat. Takže na toulání se Prahou s dětmi můžeme určitě doporučit.

DV kam… naše třetí krajské město (Brno)

Tak nakonec i na sepsání třetího krajského města v pořadí došlo. Sice se zpožděním, ale po Jihlavě, Pardubicích, Olomouci a Praze (ve dvou posledních městech jsme byli až po Brně) je tu konečně i Brno! V Brně jsme byli už v listopadu, nestihla jsem ovšem zatím sepsat článek, proto to bude jen stručné. Ale třeba přesto někoho inspirujeme. 

Tentokrát to bylo opravdu velké přemýšlení. Protože poznat Brno za jeden den se prostě nedá. Takže jsem se protentokrát zaměřila na dvě dominanty města a pohledy z výšky. Brno stojí na několika kopcích a to jsme si tedy ověřili na vlastní nohy i oči. A opět jsme necestovali sami, syn si s sebou vzal kamaráda.

Kam… do Prahy (nejen) za Josefem Ladou

Ano, za Josefem Ladou jsme se skutečně vydali do Prahy, nikoliv do Hrusic (i když i tam se chystáme). V Praze je totiž do konce března velká výstava Sedmičky Josefa Lady v Tančícím domě. Tentokrát jsme se vypravili s větší skupinkou a měla jsem to bez práce. Jeli jsme totiž se synovým přírodovědným kroužkem Otakárek a vše bylo parádně zorganizované a připravené a nemusela jsem se o nic starat a vymýšlet program. 

Vlastně jsem jen připravila materiály jako obvykle a pracovní listy. Společně s dětmi jsem předem doma vyhrabala všechny knihy, které máme napsané či ilustrované Josefem Ladou, něco málo jsme si i půjčili v knihovně. A byla toho celkem slušná hromádka. Mrkli jsme se na pár pohádek a videí, děti si vzaly nějaké ladovské čtení do vlaku, dcera k tomu nějaké tematické omalovánky, já připravila pracovní listy (najdete je na konci článku) do vlaku i přímo na výstavu a mohlo se vyrazit!

Kam… za betlémy do Třeště

Výlet za betlémy do Třeště jsme plánovali celkem dlouho. Nakonec jsme se jako celkem obvykle vydali na poslední chvíli. Betlémy se podle tradice sklízejí na Hromnice 2. února, takže jsme to měli opravdu jen tak tak. Pokud vás tedy výlet zaujme, máte už jen/ještě do pátku čas! :-)

Tentokrát rovnou pět dětí najednou.

V Třešti je v Muzeu Vysočiny v Schumpeterově domě betlemářská expozice a najdete tu sedm velkých převážně dřevěných betlémů. A k tomu několik menších betlémů a ještě výstavu o různých řemeslech a o historii betlemářství v Třešti. 

Máme rádi… báječnosti od Sůvy z dříví

Po delší době zase jeden článek o tom, co máme rádi. Tohle totiž musím, to si nemůžu nechat pro sebe. Tohle je totiž srdeční záležitost. Tohle je krása a nádhera. O čem že mluvím? O dřevěných hračkách a edukačních hrách od Sůvy z dříví.

Co čteme… přinesl nám Ježíšek

To, že jsme knihomolná rodina a že rádi hromadíme a čteme knihy, už víte. I pod stromkem jsme jich našli dost. Třeba vám nějaká cvrnkne o nos a ještě ji pořídíte.

Nejmladší (skoro dvouletý) dostal několik vesměs leporel, ale jak jsem psala TU, největší nadšení vzbudila nabíječka od Albi tužky a trvá to dodnes. Takže knížky si prohlíží a "čte" spíš prostřední tříletá.

Naše dny vánoční...

Mám báječné rodiče. I díky nim znám  a dál s radostí praktikuju spoustu nejen vánočních zvyků. Baví to nejen mě, ale i manžela a děti. Drobnosti, při kterých jsme spolu, všichni společně a přitom každý sám v sobě. 

Naše střípky vánoční…

Den před Štědrým dnem připravujeme jídlo na další den. Aby se vše řádně uleželo a taky, aby nebyla na Štědrý den honička. Letos pomáhala hlavně prostřední a vařit s ní má pro mě ještě kouzelný rozměr navíc. Předávání tradic a rodinných receptů a tak. :-)