Co číst… zajímavé dětské knihy roku 2021

Stejně jako už čtyři roky předtím (články najdete TU, TU, TU a TU)  jsem tady zase s článkem, který vychází z mého povídání o zajímavých dětských knihách loňského roku pro knihovníky kraje Vysočina.  Tohle povídání je už taková tradice, protože vyprávím každoročně už snad patnáct let. A protože do povídání se mi všechno nevejde, připravuji pro knihovníky seznam, kde jsou i knihy, které se do povídání nevešly. A se seznamem se v vámi ráda podělím.

A přiznávám, že připravit to, byl zase záhul pořádný. Jen shromáždit knihy na jedno místo je fuška nejen fyzická. A pak je přetřídit podle věku, přečíst, pročíst nebo alespoň prolistovat, udělat si poznámky. A protože dětských knih vychází snad stále víc a víc a musím říct, že mám dojem, že i kvalita se zvyšuje (samozřejmě neplatí pro všechna nakladatelství), jsou to opravdu hromady. I letos je jich v seznamu kolem sto padesáti. A musím říct, že jsem i letos měla velké nutkání vyřešit moje povídání odkázáním knihovníků na skvělý online magazín Mravenčí chůva, kde je spoustu zajímavých článků o dobrých dětských knihách, o čtenářství i nejrůznější přehledy nových knih pěkně pohromadě. :-) Takže moc doporučuji jejich web pořádně propátrat! 

DV… jak na semínka všemi smysly

Semínka jsou fascinující téma pro malé i větší děti. Z malého, suchého, zdánlivě mrtvého „čehosi“ dokáže za pár dnů či týdnů vyrůst semenáček, malá a nakonec i veliká rostlina. Tak jsme si povídali s dětmi, jak a kde semena vznikají, jak semínka cestují, jak se rozšiřují po krajině. Děti semínka pozorovali, zkoumali, vnímali všemi smysly. Seli (a ještě budeme) jsme semínka a pozorovali růst rostliny. Pro děti je to takové malé velké kouzlo. A nejlépe když děti sejí semínka, která na podzim samy sklidily a přes zimu uschovaly. 

DV… jak na polární oblasti

Jako obvykle pozdě, ale co se dá dělat, dřív jsem to sepsat nestihla. Tématu polárních oblastí jsme se věnovali tak nějak průběžně během konce ledna a února. Nejprve hodně prakticky, protože u nás bylo letos v zimě opravdu hodně sněhu. Takže stavění nejrůznějších iglú, pro děti i pro malé figurky, hrátky na sněhu a se sněhem, závody "psích" spřežení se sáňkami apod. Děti chtěly být hodně venku, takže doma jsme toho moc nezvládli. To až později, když sníh roztál, věnovali jsme se tématu víc doma. A navíc je v tomhle období ještě i tučný čtvrtek, kterému se také říká tučňák (sice nemá s těmi opravdovými tučňáky nic společného, ale proč si je nepřipomenout) a také koncem února Mezinárodní den ledních medvědů, takže se oba tyhle svátky k tématu náramně hodí. Víc o obou svátcích najdete TU.

Jak na… výtvarné potřeby a materiál

Už párkrát jste mi porůznu psali, jak to, že tak hodně tvoříme, malujeme a kreslíme, jak to, že všechno máme doma hned k dispozici, kolik toho doma máme, jestli mají k výtvarným potřebám děti volný přístup, kde máme výtvarné potřeby uskladněné apod. Dotazy se množí, tak jsem se rozhodla článek konečně dopsat. Bude to stručné, nic dlouhého, nejsem výtvarník ani výtvarný pedagog, takže opravdu jen shrnutí toho, co doma máme, popř. co se nám ne/osvědčilo. A jak je obvyklé, pokusím se článek trochu tematicky rozčlenit (barvy, potřeby na kreslení, papíry, ostatní potřeby apod.). Pokud byste rádi seznam od skutečného odborníka, mrkněte do článku skvělé lektorky výtvarných kurzů Radky Rubešové TU.

Jak na… zimní piknik

Tak už jsem tu psala o pikniku jarním, letním i podzimním, tak ten zimní pořád chybí. A to jsme v zimě a na sněhu piknikovali už loni. A letos znovu. Několikrát. Tak tedy trochu inspirace pro ty, kteří by se chtěli také "najíst venku". Nejkrásnější je samozřejmě piknik na sněhu, nejlépe ještě v mraze, abychom si tu zimu pořádně užili, ale ani "bláto" není marné. 
Spoustu tipů na zimní piknikování najdete TU na báječném webu jdeteven.cz.

Stejně jako v předchozích piknicích, tak i na ten zimní jsem se snažila připravit jídla ze sezónních surovin. To je takhle na konci zimy trochu oříšek, ale snad se zadařilo. No a protože je v zimě venku zima, že :-), snažila jsem se připravit i jídla zahřívací. A to nejen teplotou, ale i chutí. Musím přiznat, že na nějaké velké zimní vaření venku jsem zatím nenašla dost odvahy. Skončili jsme zase u těch našich buřtů (popř. jablek, brambor, hadů z těsta) a nic moc dalšího jsem venku nevymýšlela. Ale třeba na to ještě dojde. Vše je tedy uvařené doma a přenesené někam ven. 

Jak na… stopy a stopování

AKTUALIZOVANÝ STARŠÍ ČLÁNEK

Objevovat, pozorovat a určovat stopy zvířat lze v přírodě po celý rok. Samozřejmě, že na jaře nebo na podzim je to o něco jednodušší než v létě, protože bývá častěji měkká zem a stopy zvířat se do ní snadněji otiskují. Se stopováním je to trošku horší, protože tu je země měkčí, tu tvrdší, najednou se změní podloží a stopy jsou nejasnější a nejasnější a najednou jsou fuč.

Co číst… zima a Vánoce počtvrté

A je to tu zase! Je to neuvěřitelné, ale je tu už v pořadí čtvrtý!!! článek o zimních a vánočních knihách.  Loni jsem to nezvládla, ale letos mi to nedalo, abych loňské a letošní novinky nedoplnila. Je tu i pár starších knih, které jsme nově objevili, popř. nové vydání. Ovšem úplně stejně nestíhám, takže zatím tu jsou jen fotky a texty snad postupně doplním. Nakladatelé se v letošním roce začali předhánět, kdo vydá víc knih s vánoční tematikou, poptávka je zřejmě veliká. Ne všechny vydané knihy jsou však po textové, obrazové či grafické stránce kvalitní, tak přidávám výběr toho, co se u nás líbí a co se osvědčilo. Knihy jsou rozdělené na vánoční a zimní a tak nějak zhruba seřazené podle věku.

Minulé články najdete na blogu TU, TU a TU.