DV kam… za blanickými rytíři

Pro letošní školní rok se nejstarší rozhodl, že hlavním celoročním projektem bude historie. A protože v právě uplynulém školním roce jsme se při tématu zeměpis České republiky (článek TU) namlsali cestováním, rozhodli jsme se v něm pokračovat. A téma historie nabízí k cestování spoustu možností. Zvažovala jsem, jak tohle téma pojmout, ale syn mi to dost ulehčil tím, že chce začít pěkně od začátku. Tedy vznik vesmíru, Země, pravěk a tak dál… Takže klasika jakou známe všichni ze školy. No budiž. S tím, že se vždycky dotkneme i aktuálních témat (28. října, 17. listopadu, 1. května….) bez ohledu na časovou posloupnost. Což ovšem děláme každý rok asi od jeho čtyř let.

Kam… do ráje (centrum Eden v Bystřici nad Pernštejnem)

O výpravě do centra poznání a zábavy Eden v Bystřici nad Pernštějnem jsem uvažovala už dlouho. Ale jak už to tak bývá, co máme skoro za humny, pořád nějak odkládáme. Tak abych na sebe vyzrála a konečně se rozhoupala, domluvila jsem rovnou hromadnou exkurzi pro domškoláky nejrůznějšího věku. Protože jsem s sebou měla i dvě naše prťátka, o programu exkurze jako takové vám toho příliš neřeknu. Naše děti totiž z organizované prohlídky zběhly hned v úvodu. Prostřední nebavilo čekat, až se na ni dostane řada při projížďce na koni a nejmladšího velmi znervóznil blízký kontakt s několika psy. Zvířata miluje, ale musí od něj být dostatečně daleko.

Co čteme… knihy, které se do batůžku nevejdou

Je mi jasné, že psát zrovna o prázdninách, tedy v době, kdy se batůžky nejčastěji z celého roku vytahují ze skříně a tak často se výletuje, o knihách, které se do batůžku nevejdou, je trochu nelogické, ale co už. Prostě to tak nějak vyšlo a nešlo mi to nenapsat.

Takže tu je pár obřích tipů na knihy. Ale nebojte, do batohu je sice nedáte, ale jsou alespoň s prázdninovou tématikou. Cestování, příroda, zvířata, moře, zahrada… a taky pár hledacích knížek pro nejmenší. Všechny k našemu létu tak nějak (každoročně) patří. V létě je častěji vytahujeme, každý rok přibude nějaká další. Na cesty je sice nebereme, ale doma nebo venku na zahradě je prohlížíme často. Takže vzhůru do toho!

DV kam… naše dvanácté krajské město a široké okolí (Zlín)

Naším dvanáctým krajským městem se po Jihlavě, Pardubicích, Brně, Olomouci, Praze (a ještě jednou TU), Českých Budějovicích, Hradci Králové, (ne)krajské Kutné Hoře a Ústí nad Labem stal Zlín. Liberec a Karlovy Vary už jsme sice také navštívili, ale ještě nejsou sepsané.

Ale tahle zlínská návštěva nebyla jen tak ledajaká. Protože Zlín je od nás přeci jen celkem daleko a není úplně snadno dostupný ani vlakem, kterým obvykle jezdíme, rozhodli jsme se vyrazit do Zlína protentokrát autem, na víc dní a všichni najednou. I dědu jsme s sebou přibrali. A aby to bylo trochu dobrodružnější, rozhodli jsme se jet pod stan. Cestu jsme uskutečnili na konci června, v týdnu ve všední dny před vysvědčením, což se ukázalo jako skvělý tah. Nikde totiž nebylo moc lidí. Školní výlety už skončily a dovolené ještě nezačaly. I počasí nám vyšlo tak akorát, teploty kolem dvaceti stupňů jsou na turistiku a poznávání ideální.

DV kam… naše deváté krajské město (Ústí nad Labem)

Po nějaké době zase jedno z našich procestovaných krajských měst. V pořadí už deváté. Po Jihlavě, Pardubicích, Brně, Olomouci, Praze (a ještě jednou TU), Českých Budějovicích a Hradci Králové přišel na řadu nejsevernější sever. Ještě tu chybí článek o Liberci, který Ústí předcházel. Ale protože tam jsme byli celá rodina několik dní, bude zpracování a sepsání asi ještě chvilku trvat.

V Ústí jsme byli už v dubnu. Ale jestli si pamatujete, byl duben velmi teplý, takže to pro nás byl první krajský výlet, kdy nám ani nepršelo, ani nemrzlo, ani nechumelilo. Dokonce i na tričko a šortky došlo. A zase jsme vyrazili vlakem a zase se ve vlaku četlo a vyplňovaly pracovní listy (ty jsou ke stažení jako obvykle na konci článku).

Co čtu… další skvělé knihy pro skorodospělé

O tom, že knihy pro děti i dospívající jsem četla vždycky a vždy s radostí a nadšením, jsem psala už TU. Proto tu můžete najít další tipy na čtení pro vaše dospívající děti, popř. i pro vás. A zase jsou to všechno skvělé silné příběhy stejně jako ty v minulém článku.

Při jejich čtení vám možná ukápne slza, ale hlavně prostřednictvím všech těchto knih můžete přemítat, jak to máte vy, jestli něco podobného cítíte či zažíváte, jak byste se cítili či reagovali vy. Ty příběhy jsou tak moc sugestivní a dokáží tak moc vtáhnout do děje. Budu se ale snažit moc nepopisovat děj či nezacházet nějak moc do podrobností, abych neprozradila zbytečně moc. 

Gleitzman, Morris : POTOM. Argo, 2017.
První díl téhle knížky jsem představila v předchozím článku. Na tuto upozorňuji proto, že pokud vás příběh malého židovského kluka Felixe, který se skrývá v době druhé světové války před nacisty, vzal za srdce (a koho ne), tak určitě budete chtít znát pokračování. Ale pozor, ani tenhle díl není veselý, jak jinak. Je podobně jako ten první plný smutku, ale také humorných a nadějeplných okamžiků. A také nezištné pomoci, odvahy, lidskosti a laskavosti úplně cizích lidí. I druhý díl téhle pětidílné série líčí život v okupovaném Polsku z dětsky naivní perspektivy malého Felixe a o to je vyprávění o hrůzách války ještě silnější.

"Někteří lidé jsou ochotni riskovat cokoli, ba i svůj život, jen aby zachránili život jiného člověka."

Jak na… ředkvičky

Tak je mi jasné, že dávat sem recepty s ředkvičkami, když úplně nejlepší jsou na kváskovém chlebu s máslem a s pažitkou, je trochu scestné. Ale třeba jich máte doma tolik co my, tak nějaký ten recept využijete. Nás totiž aktuálně ředkvičkami zásobuje naše zeleninová bedýnka. Pár jich máme i na zahradě, ale protože já jsem veskrze líný zahradník a moc nezalévám, jsou celkem malé a brzy půjdou do květu. Ale my si po odkvětu počkáme i na ředkvičkové  lusky (šešule), ty jsou také moc dobré.

Ředkvička je zelenina s příznivým zdravotním vlivem na funkci žlučníku, povzbuzuje chuť k jídlu. Obsahuje vitamín C, železo, hořčík, vápník, draslík. Lze konzumovat nejen bulvičky, ale po odkvětu i plody, které mají podobnou, ale jemnější chuť.

Takže co nám kromě chroupání samotných syrových ředkviček doma chutná? Nejprve pár receptů, kde vám ředkvičky zůstanou v syrovém stavu. 

Pestrý salát je skvělou jarní záležitostí. Je osvěžující a máme ho moc rádi všichni. Jen do něj obvykle nepřidávám česnek, protože ten děti moc nemusí.

PESTRÝ ŘEDKVIČKOVÝ SALÁT
Ředkvičky nakrájíme na plátky a dáme do misky. Přidáme na malé díly nakrájená rajčata a listy hlávkového salátu natrhané na kousky. Smícháme s nadrobno nakrájenou cibulí a troškou prolisovaného česneku. Zalijeme zálivkou smíchanou  z oleje, hořčice citronové šťávy a soli. Máte-li raději sladší zálivku, dejte místo hořčice trochu medu.

Tenhle salát je trochu těžší než ten předchozí. Je v něm totiž zakysaná smetana, ale můžete ji klidně nahradit jogurtem. Majonézu nedoporučuji, ta by salátu zbytečně ještě "přitížila". Klidně můžete podávat i s pečivem jako hlavní jídlo

ŘEDKVIČKOVÝ SALÁT S OKURKOU
Na plátky nakrájené ředkvičky dáme do misky, osolíme a necháme chvíli rozležet. Přidáme na plátky nakrájenou okurku a oloupaná, na plátky nakrájená vejce. Zakysanou smetanu rozmícháme s hořčicí a citronovou šťávou na zálivku, osolíme a nalijeme na salát. Nakonec salát ozdobíme nakrájenou pažitkou.

Ředkvičkovou pomazánku máme moc rádi. Skvěle chutná, krásně vypadá a dá se směle dozdobit vším jedlých barevným, co na zahradě najdete. Už se moc těším, až kromě kvítky pažitky budu moci zdobit modrými květy brutnáku či žluto-oranžovými květy lichořeřišnice.

ŘEDKVIČKOVÁ POMAZÁNKA SE SÝREM COTTAGE
V míse smícháme sýr cottage a lučinu. Přidáme na kostičky nakrájené ředkvičky a jarní cibulku nakrájenou na kolečka. Osolíme, opepříme. Namazané na pečivu ozdobíme nakrájenou pažitkou a pažitkovými květy.

Tohle je taky moc dobrá varianta ředkvičkového jídla. Jen je potřeba jako u smažených vajíček u toho stát a brzy stáhnout z ohně, aby se vajíčka moc nesrazila. Ne jako já…

ŘEDKVIČKY SE SMAŽENÝMI VEJCI
Asi 30 g nakrájených ředkviček společně s nasekanou jarní cibulkou jemně osmahneme na másle. Osolíme, opepříme a asi 10 minut dusíme. Potom zalijeme 4 vejci s nakrájenou pažitkou. Do vajec můžeme přimíchat i nakrájenou šunku. Zamícháme a necháme mírně srazit. Podáváme na topinkách zdobené pažitkou, popř. lze i s brambory a zeleninovým salátem.

Ředkvičková polévka je bašta se vším všudy. A tím, že do ní dáte i ředkvičkové listy, popř. i kopřivové listy, máte-li těch ředkvičkových málo, zužitkujete celou rostlinu.

POLÉVKA Z ŘEDKVIČEK
Čerstvě vypadající listy z jednoho svazku ředkviček propláchneme a necháme okapat. Poté nakrájíme nahrubo. Dvě ředkvičky nakrájíme na tenké plátky a vložíme do misky s vodou. Zbylé ředkvičky necháme v celku. Tři jarní cibulky nakrájíme na větší kousky. V hrnci rozpustíme máslo, na něm necháme chvilku zavadnout cibulku. Poté zalijeme 750 ml vody. Osolíme, opepříme a přidáme celé ředkvičky a listy. Vaříme 10 minut, pak odstavíme z ohně. Vmícháme 100 g mraženého hrášku. Jakmile rozmrzne, přilijeme 100 ml smetany (lze použít i sójovou)  a rozmixujeme. Podáváme ihned, ozdobené plátky ředkviček, popř. s trochou čerstvého tvarohového sýra.

A tuhle baštu můžete podávat i studenou jako salát. Obě varianty jsou moc dobré.

KUSKUS S KOPŘIVAMI, CITRONEM A ŘEDKVIČKAMI
250 g kuskusu zalijeme vroucí vodou podle návodu na obalu, zakryjeme a necháme stát. Ve velké pánvi rozehřejeme olivový olej a chvilku na něm opékáme bílé části dvou jarních cibulek nakrájené na kolečka, přidáme dva jemně nasekané stroužky česneku a hned poté 150 g propláchnutých vršků mladých kopřiv. Osolíme, přikryjeme a necháme asi minutu prohřívat. Pokud nejsou kopřivy dostatečně zavadlé, promícháme a dusíme ještě minutu. Přidáme dvě lžíce nakrájené hladkolisté petrželky, zelené části cibulek, kuskus a pořádně zamícháme. Sejmeme z ohně, přimícháme půl svazku ředkviček nakrájených na kolečka a přidáme citronovou šťávu podle chuti. Posypeme pokrájenými vlašskými ořechy nebo mandlemi a podáváme.