sobota 19. května 2018

DV kam… naše jedenácté (ne)krajské město

Stále s nejstarším (a případně i dalšími přáteli a kamarády) vyrážíme za poznáním našich krajských měst a stále je co objevovat. I když už nám vlastně zbývají jen tři poslední krajská města. Jen nestíhám psát o těch předchozích (to poslední sepsané je v článku TU), ale věřím, že přidám zpětně alespoň fotografie a pracovní listy, aby bylo vše komplet. Kutnou Horu ale publikuji hned, protože už předem se ozývaly hlasy, že pracovní listy se budou hodit. A to se ani nedivím, Kutná Hora je opravdu krásná a stojí za návštěvu. Vlastně hned za několik návštěv.



Ještě bych měla vysvětlit, jak se Kutná Hora ocitla mezi krajskými městy, když krajské město není. To máte tak, já byla dlouho přesvědčená, že krajským městem Středočeského kraje je město Kladno. Už jsem do něj v podstatě plánovala výlet, když jsem zjistila, že tam sice sídlí krajská knihovna, ale to je tak asi všechno. Krajský úřed Středočeského kraje totiž sídlí v Praze a tam už jsme předtím několikrát výletovali. Středočeský kraj tedy vlastně žádné krajské město nemá a my se proto rozhodli pro náhradu v podobě Kutné Hory. A rozhodně jsme neprohloupili. Navíc jsme ve městě byli v pátek a bylo tam nevídaně málo turistů. Na všech prohlídkách jsme byli jen s hrstičkou dalších lidí a nikde jsme nečekali ani nestáli fronty.



Ale zpět k těm pracovním listům a několika návštěvám Kutné Hory. Už když jsem pracovní listy připravovala a dostala jsem se z obvyklých dvou stran A4 na strany tři a to jsem ještě  musela hodně krátit, říkala jsem si, že to bude tentokrát opravdu našlapané a nevím, jestli budeme stíhat. A to jsem do návštěvy nezahrnula Sedlec s klášterem a kostnicí, protože to už bychom nestíhali vůbec. No, nestíhali jsme ani tak, takže další návštěva bude zcela určitě následovat. Na místě jsem navíc zjistila, že pokud bych si chtěla ušetřit práci, stačilo zajít do infocentra a nějaké pracovní listy, dětské trasy s úkoly a další spoustu materiálů pro děti si tam koupit či vyzvednout. Kutná Hora je totiž na dětské turisty velmi, ale opravdu velmi dobře připravená. Přímo v centru města je hned několik íček, v každém trochu jiné materiály zdarma či k zakoupení.



Do Kutné Hory jsme vyrazily ve složení dvě matky a šest dětí a i když to byl chvilkami pěkný záhul, krásy Kutné Hory vše vyvážily. :-) Jak už jsem zmínila, vynechaly jsme Sedlec a z hlavního nádraží jsme se vydaly autobusem rovnou do centra na zastávku Na Valech. Tam odtud už je to jen kousek k chrámu sv. Barbory a řeknu vám, to je krása! To je taková krása stavitelská, že se to prostě musí vidět. Když se navíc koukáte z terasy za Jezuitskou kolejí, máte všechny ty chrliče, fiály, podpěrné sloupy a celý ten opěrný systém jako na dlani. Neuvěřitelné! Děti měly v pracovních listech právě některé z typických gotických prvků přímo na chrámu vyhledat a taky porovnat, jak se chrám změnil při přestavbě jezuity.





Zvenku krása, ale nezapomeňte se mrknout i dovnitř.









Na nádvoří mezi chrámem a kolejí je umístěný takový ten "mluvící infopanel", takže děti měly o první senzační zábavu postaráno. Další obří atrakce následovala vzápětí. Před jezuitskou kolejí ale nejprve musely mezi třinácti sochami světců objevit těch šest "svých" z pracovního listu. Moc jim přitom pomohly atributy jednotlivých světců.




Z terasy před Jezuitskou kolejí je také krásný výhled na vinohrad a dál na historické centrum, kterému vévodí kostel sv. Jakuba.





Ta další atrakce se konala přímo v Jezuitské koleji. Tady totiž sídlí GASK - Galerie Středočeského kraje (takže přeci jen něco krajského! :-) ) a ta je neskutečná. My jsme neměly možnost si ji celou prohlédnout, ale určitě mám v plánu sem zavítat jen na nějakou "dospěláckou" výpravu. Už ty prostory jsou neuvěřitelné a možná právě i ta velkorysost prostor dává galerii možnost být tak progresivní. Já se zamilovala vlastně hned v pokladně, která je plná skvělých knih, příruček a brožurek (nejen) o výtvarném umění (nejen) pro děti. My jsme s dětmi navštívily jen vizuální hernu a výstavu ilustrátorů časopisu Raketa a děti jsme tam odtud už málem nedostaly. Kdyby nás nehnala touha, vidět alespoň malinko něco dalšího, děti by tam s přehledem vydržely až do večera. :-) Pokud do GASKu zavítáte, vyhraďte si alespoň půlden.












Vizuální herna je vlastně obří vnitřní hřiště o několika velkých místnostech, kde děti mohou řádit. A to bez nadsázky. Buď skládat, tvořit a bořit, krestit po zdech do obrazů známých umělců, tvořit svoje obrazy a nebo prostě skákat a běhat, lézt a zahrabávat se do kostek. A že ty naše to všechno využily dosytosti. Jen stěží jsme je nalákaly na výstavu časopisu Raketa. Ale i tam se jim moc líbilo, stavěly si krabicové domy, hrály hry a i tady by jistě vydržely mnohem déle. Podařilo se nám je ven dostat jen příslibem pizzy, protože hlady na střídačku skuhraly už od vlaku (ach, ty krkavčí matky!).







Po vydatném posilnění jsme se vydaly na Palackého náměstí, kde měly děti za úkol najít historický sloup, jediný pozůstatek veliké radnice, která ve středověku na náměstí stála (svého času to byl po Staroměstské radnici druhý nejrozsáhlejší radniční komplex v českých zemích) a roku 1770 vyhořela. Nakonec se to podařilo a jako odměnu si děti vyžumraly ještě zmzlinu. Pravda říct, velmi velmi dobrou.



Zmrzlina byla nejen dobrá, ale i obrovská. Takže se dojídala ještě v parčíku před Vlašským dvorem, kde se děti vyřádily u fontánky. Dokonce v ní objevily tři žáby.





Vydali jsme se i na prohlídku bývalého pevnostního komplexu. V části sice dnes sídlí městské kanceláře, ale některé z původních prostor jsme vidět mohly a dokonce jsme se i celkem podrobně seznámily s tím, jak to v době, kdy tu sídlila centrální mincovna českých zemí, vypadalo. A hlavně, jak přesně se ze stříbrné rudy vyráběly konečné mince - pražské groše.





A pak už byl pomalu čas vyrazit domů. Původně toho bylo sice v plánu ještě dost a dost - Hrádek, kostel sv. Jakuba (kolem toho jsme jen prošly), Kamenná kašna, Kamenný dům a Dačického dům s interaktivní výstavou (nejen) o památkách UNESCO. Ale alespoň máme důvod pro další a jistě stejně naplněný výlet.



Na hlavní nádraží jsme se tentokrát vydaly ze sebezáchovných důvodů z vlakové zastávky u centra. Cesta trvá jen osm minut a přeci jen nabízí více "povyražení". :-) Určitě doporučujeme podchod na hlavním nádraží, kde si díky skvělým graffiti obrázkům můžete zopáknout, co všechno jste v Kutné Hoře viděli a co se dozvěděli.





A teď ještě ty slíbené pracovní listy. Už kdysi se mi podařilo na internetu objevit skvělou bakalářskou práci Petry Urbánkové Historická exkurze po Kutné Hoře, z které jsem načerpala spoustu informací a použila i některé z úkolů či obrázků. V plném znění ji můžete najít TU.

Moje třístránkové pracovní listy najdete TU a mapku k nim TUOmalovánkový pracovní list zobrazující jednotlivé stavební slohy najdete na stránkách muzea Dačický dům TU. Pokud byste si chtěli moje pracovní listy "nakouskovat" na více návštěv, napište, pošlu vám mailem verzi ve wordu.

A rozhodně doporučujeme navštívit některé z INFO center, kterých je v historickém jádru Kutné Hory několik. My jsme navštívily snad všechny (to u sv. Barbory, to na Palackého náměstí, u Hrádku, ve Vlašském dvoře i to na Hlavním nádraží) a na každém z nich jsme objevily něco výukově zajímavého. A ty troje skvělé omalovánky z fotky v úvodu mají jen u Hrádku! :-)

8 komentářů:

  1. Opět jste měli parádní poznávačku zajímavého města :-) my se letos už taky pomalu dostáváme k tomu, že nepoznáváme jen přírodu, ale i něco člověkem vytvořeného, takže děkuji za další inspiraci, té není nikdy dost :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem moc ráda, Magdo, že se listy budou hodit. Užívejte dny ve městě i v přírodě! Veronika

      Vymazat
  2. Verunko - fantastické!!!! Děkuji - chtěla bych být dítětem :-) Ale využijeme to i jako babi a děda :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc, Ilonko. Jsem ráda, že se pracovní listy budou hodit. :-) Krásné dny, Veronika

      Vymazat
  3. Úžasná práce Veru!
    Hned mám chuť jet tam znovu!
    Užívejte!
    Zuzka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc, Zuzko. Určitě jeď! Tam je pořád co objevovat. :-) Krásné dny!

      Vymazat
  4. Úžasné, skvělé, inspirativní... vyrážíme. Děkuji a krásné dny Romana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc, Romano! Užijte si výlet! Krásné dny.

      Vymazat