Co číst… podzimní knihy podruhé

Podzim už je zase tu. A nejen v kalendáři. I počasí za oknem pomalu napovídá, že to dlouhé teplé a suché léto je opravdu pryč. Takže vlastně ideální čas zalézt si pod deky a číst a číst a číst. A nejlépe trochu něco podzimního. O podzimních knížkách jsem psala článek už loni a najdete ho TU. Je jich tam pěkná hromada, většina těch osvědčených, které vytahujeme každý rok. Ale protože jsem na nějaké zapomněla a některé nově vyšly, doplňuji seznam podzimních knížek ještě o jeden článek.

Jak na… vyjmenovaná slova

Na úvod bych chtěla říct, že žádný osvědčený recept, jak dětem "natlouct" do hlavy vyjmenovaná slova, nemám. A myslím, že ani žádný takový není. Navíc my jsme doma s nejstarším vyjmenovaná slova nikam nenatloukali, dokonce se je ani neučil nazpaměť. Všechna vyjmenovaná slova jsme projeli, povídali si o nich, vysvětlovali si, co znamenají, vymýšleli jsme slova příbuzná. Mým cílem bylo, aby se s nimi seznámil a trochu si je osvojil a postupně víc a víc "zažíval". Což se myslím dařilo a daří. Velká výhoda ovšem je, že syn má celkem dobrý jazykový cit a navíc hodně čte, takže třeba pády nebo právě vyjmenovaná slova, z kterých jsem měla strach, mu nedělají větší potíže. To ovšem neznamená, že v nich nedělá chyby. 😉

DV kam… naše třinácté krajské město (Ostrava)

Ostrava nám vyšla jako třinácté krajské město, tedy předposlední. Předtím jsme už byli v Jihlavě, Pardubicích, Brně, Olomouci, Praze (a ještě jednou TU), Českých Budějovicích, Hradci Králové, (ne)krajské Kutné Hoře, Ústí nad Labem a Zlíně. Liberec a Karlovy Vary už máme také prozkoumané, ale pořád ještě nejsou sepsané.

Musím přiznat, že Ostravu jsem si nechávala na konec a měla z ní trochu obavy. Za prvé proto, že je to od nás víc než čtyři hodiny cesty vlakem a jet tam a za chvilku zpátky by se úplně nevyplatilo, takže bylo třeba řešit přespání. Za druhé proto, že Ostrava je přeci jen velká a chtěli jsme navštívit místa nejen v centru, takže bylo nutné počítat s několika přejezdy MHD. A za třetí musím přiznat předsudky. Třeba u Ústí jsem věděla, že město není nic moc, ale tam to vyvážil Střekov a Větruše. Od Ostravy jsem neoprávněně očekávala špínu, hluk, smog, nehezkou moderní průmyslovou architekturu… A nic z toho se nepotvrdilo. V době naší návštěvy krásné slunečné počasí, dobrá viditelnost, k tomu čisto, spousta historických staveb, zeleně, o víkendu málo lidí i aut… krása!

DV kam… (nejen) za zvířaty (nejen) z pravěku

Jak už jsem psala TU, snažím se naše výlety v letošním školním roce koncipovat alespoň trochu v duchu našeho aktuálního projektu, tedy historicky. Ale vždy plánuji tak, aby si výlet užili všichni. Tedy i ti nejmladší. Takže nejen poznání a dlouhé putování, ale i zábava, tzn. nějaké to hřiště, skály, zvířata apod. Někdy to není jen tak, skloubit všechno dohromady, ale v tomhle případě se všechno skvěle podařilo. A všechno na jednom místě, bez dlouhého přejíždění.

DV kam… za blanickými rytíři

Pro letošní školní rok se nejstarší rozhodl, že hlavním celoročním projektem bude historie. A protože v právě uplynulém školním roce jsme se při tématu zeměpis České republiky (článek TU) namlsali cestováním, rozhodli jsme se v něm pokračovat. A téma historie nabízí k cestování spoustu možností. Zvažovala jsem, jak tohle téma pojmout, ale syn mi to dost ulehčil tím, že chce začít pěkně od začátku. Tedy vznik vesmíru, Země, pravěk a tak dál… Takže klasika jakou známe všichni ze školy. No budiž. S tím, že se vždycky dotkneme i aktuálních témat (28. října, 17. listopadu, 1. května….) bez ohledu na časovou posloupnost. Což ovšem děláme každý rok asi od jeho čtyř let.

Kam… do ráje (centrum Eden v Bystřici nad Pernštejnem)

O výpravě do centra poznání a zábavy Eden v Bystřici nad Pernštějnem jsem uvažovala už dlouho. Ale jak už to tak bývá, co máme skoro za humny, pořád nějak odkládáme. Tak abych na sebe vyzrála a konečně se rozhoupala, domluvila jsem rovnou hromadnou exkurzi pro domškoláky nejrůznějšího věku. Protože jsem s sebou měla i dvě naše prťátka, o programu exkurze jako takové vám toho příliš neřeknu. Naše děti totiž z organizované prohlídky zběhly hned v úvodu. Prostřední nebavilo čekat, až se na ni dostane řada při projížďce na koni a nejmladšího velmi znervóznil blízký kontakt s několika psy. Zvířata miluje, ale musí od něj být dostatečně daleko.

Co čteme… knihy, které se do batůžku nevejdou

Je mi jasné, že psát zrovna o prázdninách, tedy v době, kdy se batůžky nejčastěji z celého roku vytahují ze skříně a tak často se výletuje, o knihách, které se do batůžku nevejdou, je trochu nelogické, ale co už. Prostě to tak nějak vyšlo a nešlo mi to nenapsat.

Takže tu je pár obřích tipů na knihy. Ale nebojte, do batohu je sice nedáte, ale jsou alespoň s prázdninovou tématikou. Cestování, příroda, zvířata, moře, zahrada… a taky pár hledacích knížek pro nejmenší. Všechny k našemu létu tak nějak (každoročně) patří. V létě je častěji vytahujeme, každý rok přibude nějaká další. Na cesty je sice nebereme, ale doma nebo venku na zahradě je prohlížíme často. Takže vzhůru do toho!