pesleří...: Jak na… svátky a významné dny ÚNOR (2024)

A je tu další měsíc. Únor je podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Jako nejkratší z měsíců má 28 dní, v přestupném roce 29 dní. Třikrát v historii měl únor i 30 dní. Český název měsíce odvozují jazykovědci od noření se ledových ker do vody (únor = nořiti se). Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako březen a listopad, s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jako srpen. Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako předchozí červen. Významnými dny je v měsíci únoru samozřejmě masopust, svátek svatého Valentýna, v některých letech začíná již v únoru postní doba před Velikonocemi.

V článku jsou zase uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během února je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.

2. února - Hromnice / Imbolc

Hromnice jsou křesťanským svátkem a podobně jako předkřesťanský keltský svátek Imbolc jsou první oslavou pomalu přicházejícího jara. Svátek byl také spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem a v tento den se světily svíčky hromničky, které se pak během bouře dávaly do oken a měly tak ochránit domácnost. My si v tento den svíčky obvykle také vyrábíme, ale zapalujeme si je hned večer, kdy si povídáme o tom, co nás asi tak čeká v nastávajícím (prvojarním) období. Tenhle den se také obvykle sklízel betlém a někde také vánoční stromek. My budeme až na Hromnice odstrojovat letos poprvé, zatím nám stromek obvykle opadal už na Silvestra a horko těžko vydržel do Tří králů. Takže letos Hromnice se vším všudy. Možná i nějaký ten oheň na zahradě bude. A také by se v tento den nemělo šít, protože lidé věřili, že špička jehly přitahuje „boží posly" (blesky) a stavení by mohlo vyhořet.

Informace a pracovní listy můžete najít TU nebo také TU. Video z cyklu Naše tradice najdete TU.

A pokud byste raději Imbolc, začněte slavit už 1. února večer. Je to gaelský svátek spojený se svátkem svaté Brigity a je chápán jako první den jara. I o tomto svátku se zapalovaly svíce a ohně na ochranu před zlými silami, byl prováděn rituál první orby, úklid domácností a kováren či návštěvy u posvátných studánek. Pokud budete mít chuť, můžete si uplést tradiční Brigitin kříž ze sítiny či ze slámy, který měl chránit před zlými silami. Návod najdete třeba TU.

8. února - Tučný čtvrtek "tučňák" (pohyblivý svátek)

Po Třech králích začíná masopustní období, které vrcholí v úterý před Popeleční středou, která připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Počátek masopustu má tedy pevné datum, ale jeho konec před Popeleční středou je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Nejvíce se obvykle slavilo v poslední tři dny (neděle - úterý), závěr masopustu je známý také jako bláznivé dny, ostatky, ostatek, fašank, šibřinky, končiny. Příprava na tyto dny tradičně začínala už ve čtvrtek před masopustní nedělí (odtud název "tučný čtvrtek" či "tučňák"). Podle tradice má v tento den člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. My si v tenhle den také obvykle vaříme nějaké "tučné" jídlo. Protože máme v rodině vegetariána, není to tedy sice žádné tučné maso, ale obvykle bramborové knedlíky (někdy jáhlovo-bramborové) plněné uzeným tofu s kyselým zelím a osmaženou cibulkou. A když už je to ten "tučňák", povídáme si obvykle o tučňácích, čteme knížky, prohlížíme, koukáme na videa z Antarktidy apod. Svátek sice se skutečnými tučňáky nemá nic společného, ale to nám vůbec nevadí. Počasí je na tohle povídání ideální a 20. ledna, kdy se slaví Den povědomí o tučňácích, není zas tak úplně daleko. :-)

10. února - 13. února - Vyvrcholení masopustu (pohyblivý svátek)

Masopust je lidový svátek, který ve své podstatě nemá nic společného s liturgií, přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Jak už jsem psala u Tučného čtvrtka, je období masopustu různě dlouhé a končí každý rok v jiné dny, podle toho, kdy začínají Velikonoce. Masopustní období vrcholí samotným masopustem o třech posledních dnech před Popeleční středou. Hlavní masopustní zábava začínala o masopustní neděli a trvala mnohdy až do úterka, kdy vesnicemi procházely průvody maškar. Masky neměly žádná závazná pravidla, vždy však bývalo i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil medvěd, klisna, bába s nůší, kominík, tambor, slamáci, smrtka a další. Někde bylo ukončení masopustu spojeno s pochováváním basy, stínáním kobyly nebo kohouta.

Když to vyjde, vyrážíme někam mrknout na tradiční průvod. Ať už na již tradiční akci do Havlíčkova Brodu nebo do Betléma v Hlinsku či na Veselý kopec. Masopustní ostatky na Hlinecku jsou dokonce zapsané na seznam UNESCO. Můžete mrknou na fotky a videa z minulých let TU. A jako vždycky si povídáme, čteme, koukáme na videa (třeba na masopustní Chaloupka na vršku TU nebo Bubáky a hastrmany TU, moc fajn je díl z cyklu Naše tradice TU), vyrábíme, pracovních listů se dá porůznu objevit taky dost (třeba TU, TU nebo TU). Žádné speciální jídlo o masopustu nevaříme, ale nedělní masopustní koblížky nebo vdolečky si nikdy neodpustíme. Recept na skvělé vdolečky je z knihy Kamily Skopové Rodinné stříbro.

14. února - Den svatého Valentýna - svátek zamilovaných

Den svatého Valentýna (zkráceně také Valentýn) se slaví v anglosaských a dalších zemích každoročně jako svátek lásky a náklonnosti mezi partnery. Někdo má tenhle svátek rád, někdo ho nesnáší a ignoruje. My nepodléháme žádnému prodejnímu šílenství, nenakupujeme květiny, valentýnky, ani žádné jiné dary, snažíme se vyhnout kýči, ale slavíme, to zas jo. Valentýn je pro nás ve znamení srdíček, takže vzpomínáme na všechny naše milované a srdíčkujeme. Ve znamení lásky, náklonnosti, zamilovanosti, sebelásky. Doma, venku, tvoříme, vyrábíme, pečeme, darujeme. V užší rodině, občas nastříhaná srdíčka “ztrácíme” i pro radost kolemjdoucích, necháváme na různých místech, vhazujeme do schránek... A taky moc rádi srdíčkově tvoříme s Radkou Rubešovou v jejích výzvách, určitě mrkněte TU.

14. února - Mezinárodní den darování knih

International Book Giving Day probíhá po celém světě a jeho posláním je, jak název napovídá, darovat knihu. Akce je zaměřená zejména na děti a má rozvíjet jejich zájem o knihy. Poprvé se tento den uskutečnil v roce 2012 a od té doby je pravidelně každý rok. U nás doma myslím není třeba zájem dětí o knihy nijak zvlášť podporovat, ale tenhle svátek si prostě nemůžeme nechat ujít. :-)

15. února - Mezinárodní den hrochů

Hroši obojživelní jsou třetím nejtěžším druhem sudokopytníka. Za jejich nejbližšího příbuzného je považován hrošík liberijský. Překlad latinského jména Hippopotamus amphibius znamená "říční kůň". Žije v Africe, kde je velmi obávaným zvířetem, protože jeho chování nelze vždy zcela předvídat. Hroši jsou výhradně býložravci a za den spořádají desítky kilogramů trávy. Hroch umí spát pod vodou, ale každých pár minut se vynoří, aby se nadechnul. Má plovací blány, díky své hmotnosti také často chodí po vodním dně a hledá potravu. A víte, proč hroši často "zívají"?

U nás doma si budeme zase hlavně povídat, číst, podíváme se na nějaká videa (na ČT třeba TU), budeme tvořit. Ale budeme i číst s porozuměním, protože jsem právě s tematikou hrochů objevila hned několik pracovních listů pro 1. stupeň ZŠ. Třeba se vám budou hodit. Na téma Archimédova zákona z knihy Markéty Baňkové Straka v říši entropie (kapitola Hrochovi slasti a strasti TU), popř. Doslovná pohádka z knihy Petra Nikla Lingvistické pohádky TU nebo pohádky Miloše Macourka O hrochovi, který se bál očkování TU).

14. února - Popeleční středa (pohyblivý svátek)

Popeleční středa je první den čtyřicetidenní postní doby spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, protože se za postní dny nepovažují. Popeleční středa tedy připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Pro každý rok platí jiné datum Velikonoc (Velikonoční neděle se slaví první neděli po prvním jarním úplňku), což ovlivňuje i stanovení data Popeleční středy. Ta je dnem velkého půstu. My obvykle popřemýšlíme, čeho se v následujícím období chceme zříct, co bychom rádi omezili. Masu, alkoholu, kávě ani cigaretám se u nás skoro/vůbec neholduje, takže obvykle skončíme u sladkého a času stráveného u PC či mobilu. :-)

18. února - 1. postní neděle - Černá, Liščí (pohyblivý svátek)První postní neděle se slaví šest nedělí před Božím hodem Velikonočním a říkalo se jí Černá. Název je odvozen od zvyku žen odkládat v tento den barevný oděv a nahrazovat ho černým či od nošení černých šátků. Přívlastek liščí se užíval především ve středních Čechách v souvislosti se zvykem pečení zvláštních preclíků, které se svázaly proutkem, pověsily na strom, kde je děti v neděli ráno sbíraly jako dárek od lišky. My sice nejsme ve středních Čechách, ale zvyk se nám moc líbí, takže jsme ho vzali za svůj a makové preclíky pečeme podle receptu Kamily Skopové z knihy Rodinné stříbro už několik let.

25. února - 2. postní neděle - Pražná (pohyblivý svátek)

Pátá neděle před Velikonoční nedělí je 2. postní neděle, které se říkalo Pražná nebo také Sazometná. O této neděli se chystal starodávný postní pokrm ,,pražmo“. Bylo to jídlo upražené z nedozrálých zrn obilí. Druhá postní neděle byla také dnem, kdy se smýčilo, bílilo a uklízelo. My obvykle neuklízíme o nic víc než jindy, ale něco dobrého na zub si obvykle upražíme. Zrní to není, ale třeba jemně posolená cizrna nebo mandličky jsou pražené výborné!

27. února - Mezinárodní den ledních medvědů

Mezinárodní den ledních medvědů vyhlásila ochranářská organizace Polar Bear International, aby upozornila veřejnost na tyto ohrožené šelmy. Jejich životním prostorem je totiž ledový pokryv Arktidy, který vlivem globálních změn klimatu ubývá. A my si tento den povídáme o ledních medvědech, o klimatických změnách, o tom, že ztráta životního prostředí v důsledku oteplování je pro ně největší současnou hrozbou, o polárních oblastech, o Arktidě. A podobně jako u "tučňáků" také čteme, tvoříme, "simulujeme" polární kraje, díváme se na videa. Knížek o ledních medvědech najdete celkem dost. Z beletrie doporučujeme třeba knihu PADY (Práh, 2018) Sandry Dieckman nebo knížku LEDNÍ MEDVĚDI ODCHÁZEJÍ ZA ŠTĚSTÍM (Běžíliška, 2016) Jany Šrámkové. Krásně vypadají lední medvědi malovaní na alobal (do barvy se kápne kapka saponátu, aby barva držela) nebo tupování houbičkou přes šablonu do "polární záře" vytvořené z anilinek zapouštěných na vlhký papír.