A máme tu další měsíc. Březen je třetím měsícem v roce, má 31 dní a jeho název pochází z rašení bříz a začátkem březosti zvířat. Je také měsícem knihy, měsícem internetu a měsícem čtenářů. Březen je měsíc, ve kterém se začíná probouzet příroda, měsíc plný nejrůznějších svátků "táhnoucích" ven do přírody a také svátků, které souvisejí s Velikonocemi. Stejně jako jsou pohyblivé svátky velikonoční, jsou pohyblivé i všechny ostatní svátky s nimi související. Takže pozor! Data k pohyblivým svátkům jsou aktuální jen pro tento rok. Pokud je svátek pohyblivý (tj. každý rok se slaví v jiný den a mění se tedy jeho datum), je to v závorce u příslušného svátku uvedeno. A zase jsou uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během března je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.
3 . března - Světový den divoké přírody
Světový den divoké přírody (Word Wildlife Day) se slaví 3. března, protože právě v tento den v roce 1973 vstoupila v platnost důležitá Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Jejím prostřednictvím 180 zemí světa hájí v současnosti na 5000 druhů zvířat a kolem 29 000 druhů rostlin před hrozbou vyhubení. Světový den divoké přírody je příležitostí k oslavě krásných a rozličných forem divoké přírody a zdůraznění významu ochrany přírody pro lidstvo. My si (nejen) v tenhle den povídáme o nutnosti chránit přírodu a snažíme se vyrazit ven do přírody, někam “do divočiny”, kde jsme ještě nebyli. Pokud také vyrazíte ven, nemusíte nikam daleko, stačí třeba jen za humna. A vřele doporučujeme skvělý film o české přírodě Planeta Česko. Na webu Učíme se venku najdete info, kde film stáhnout a k tomu spoustu dalších materiálů a tipů na aktivity. Víc TU.
3. března - 3. postní neděle - Kýchavá (pohyblivý svátek)
Třetí pozdní neděle je skutečné spojená s kýcháním, jak název napovídá. Pověry jsou k této neděli všelijaké, my nic speciálně nedodržujeme, ale neděli tu zmiňuji, aby nechyběla.
8. března - Mezinárodní den žen (MDŽ)
Mezinárodní den žen je mezinárodně uznávaný svátek stanovený Organizací spojených národů k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908. Od roku 1975 je svátek připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj. My tenhle svátek nijak cíleně neslavíme, ale protože knih o významných a inspirativních ženách je celkem dost, je to fajn příležitost si o velkých ženách, hrdinkách či rebelkách něco přečíst.
10. března - 4. postní neděle - Družebná (pohyblivý svátek)
Tato neděla měla kdysi výsadní postavení: půst totiž alespoň na krátkou chvíli mohla přerušit zábava. Mládež se scházela na návsích a každý s sebou přinesl něco dobrého k snědku. V domácnostech se pekly plněné koláče zvané družbance a chodívalo se na námluvy. My také pečeme velké koláče družbance (chodské) a dělíme se o ně s příbuznými. Několik posledních let si je děti zdobí úplně samy tvarohovou, makovou, povidlovou a marmeládovou nádivkou. A navrch ještě mandličky a rozinky. A recept je jako vždy z knihy Kamily Skopové Rodinné stříbro.
11. března - Evropský den mozku, tento den zahajuje Světový týden mozku
Evropský den mozku je prvním dnem oslav světového týdne mozku, který začíná každý rok cca 11. března, v některých případech se toto datum i posouvá. Připomínat význam mozku není třeba, protože bez mozku by žádný živočišný druh nemohl žít. A přitom se jedná o nejméně probádaný orgán nejen lidského těla. V souvislosti s tímto světovým dnem se koná mnoho odborných přednášek, kde se schází odborníci z oboru, aby předali své nové poznatky a výsledky svých výzkumů široké veřejnosti. My si (nejen) v tenhle den zkoušíme potrénovat s dětmi mozek. Knih s nejrůznějšími úkoly na trénování mozku existuje mnoho. Přehled vybraných paměťových her na internetu najdete třeba TU. Ale úplně stačí, když vytáhnete nějakou paměťovou deskovku, logico, tangramy, malé magnetické smart hry od Mindoku nebo třeba hry od Albi. Informace o mozku najdete v jakékoliv encyklopedii o lidském těle, ale vřele doporučujeme mrknout i do nějakých knih přímo o mozku. My doporučujeme knihy UVNITŘ - PRŮVODCE HLUBINAMI MOZKU (Baobab, 2029) a ALENČIN SEN aneb JAK FUNGUJE MOZEK? (Host, 2018).
17. března - 5. postní neděle - Smrtná (pohyblivý svátek)
Smrtná neděle má sice temný název, ale je plná veselí a radosti. Ze vsi se totiž za zpěvu vynáší slaměná Smrtka, někde zvaná Mařena, Mořena, smrtholka, Morena či Čaramura. V okamžiku, kdy loutka ze slámy shoří anebo sletí do potoka, skutečně začíná jaro. A letos to i tak krásně vychází! Takže si vyrobte nějakou slaměnou loutku oděnou do ženských šatů (stačí maličkou, třeba z vařečky) a dojděte ji "za ves" vhodit do vody. A nezapomeňte si cestou zazpívat nějakou jarní písničku a přivítat skutečné jaro! Pokud byste k tématu rádi nějaká videa, pro mladší děti doporučujeme Chaloupku na vršku díl Jak se Andulka bála Smrtky a pro starší díl z cyklu Naše tradice.
20. března - Světový den štěstí, Světový den vrabců, Světový den žab, Jarní rovnodennost - první jarní den
Světový den štěstí se slaví od roku 2013 z popudu OSN, které tvrdí, že "Snaha o štěstí je základním lidským cílem". Tož si ten den uděláme radost, uděláme něco, co nás dělá šťastnými. Sepíšeme si věci, které nám v poslední době udělali radost. My máme letos sklenici plnou fajn vzpomínek a funguje! Zapisujeme do ní sice o dost míň než v lednu, ale už se těším, až si ji na konci roku otevřeme. Buďme vděční a laskaví. A přeji vám tolik štěstí, kolik unesete.
Pamatuju se, že když jsem byla malá, byli vrabci všude. Úplně všude, hejna a hejna. Dnes je vrabec v mnoha zemích Evropy mizejícím druhem. Kvůli úbytku vrabců byl organizací Nature Forever Society od roku 2010 vyhlášen Světový den vrabců. Dramatické snižování populace těchto ptáků je problémem ve všech částech světa, které vrabci obývají. V České republice žijí dva druhy vrabců - vrabec domácí a vrabec polní. Jejich počet se v posledních desetiletích snížil o desítky milionů jedinců. My jich v okolí domu ještě pár vídáme, takže se určitě vydáme na pozorovací výpravu. Pokud by se vám hodily nějaké knihy, určovací klíče či materiály s pačí tematikou, mrkněte do článku TU.
Kdy začíná jaro? Z pohledu počasí je to v podstatě neurčitelné, nikdy moc nevíme, kdy se konečně zahřejeme jarním sluníčkem, takže není od věci vědět, kdy jaro oficiálně začíná. Někdo se ve škole učil, že to je 20. března, jiný by dal ruku do ohně za 21. března. Pravdu mohou mít oba. Záleží na tom, který je zrovna rok. Astronomické jaro totiž začíná ve chvíli, kdy se střed slunečního kotouče ocitne přesně nad rovníkem. Slunce tím vstoupí do znamení Berana, což se každý rok děje o zhruba šest hodin později než v roce předešlém. V přestupném roce (třeba vloni roku 2020) je to dokonce o 18 hodin jinak. První jarní den (jarní rovnodennost) tedy letos připadá na 20. března o přesně půl jedenácté dopoledne. Tak tenhle den podnikněte něco jarního. Třeba se poohlédněte po prvních výhoncích a lístečcích jarních rostlin. Neleze už z hlíny bršlice, kopřiva, pažitka, popenec, fialkové lístky? Jestli ano, šup s tím hned na talíř. Tipy na bylinkové vaření s plevely a bylinkami, mrkněte na blog TU. A souhrn všech jarních článků pěkně pohromadě najdete TU. A že je z čeho vybírat!
21. března - Mezinárodní den lesů, Světový den Downova syndromu, Světový den poezie.
A zase je tu pěkná hromádka svátků pohromadě.
Mezinárodní den lesů se podobně jako Den štěstí slaví od roku 2013 z popudu OSN. Hlavním účelem vyhlášení Mezinárodního dne lesů je oslava a zvýšení povědomí o významu všech typů lesních ekosystémů pro udržitelný rozvoj. Celkově lesy pokrývají třetinu povrch planety Země a ukrývají mimořádné množství rozmanitých forem života. Pokud můžete, vyrazte na nějakou fajn procházku do lesa. Třeba narazíte na nějaký čerstvě poražený strom, na kterém můžete podle letokruhů zjistit, kolik mu bylo let. Do letokruhů si můžete i zapíchat barevné špendlíky a zkoumat, kdy kdo z vaší rodiny se narodil. Lesy tvoří stromy, to je jasné. Tak pokud byste rádi nějaké další stromové aktivity, koukněte na blogu do článku o stromech (najdete ho TU). A taky můžete popřemýšlet, kde v "lepších časech" vypomůžete s sázením stromků. Nebo si pořiďte moc fajn sadu Směs pro les od Hnutí duha. A protože je i ten Světový den poezie, vezměte si do lesa nějakou prima básnickou sbírku a něco si z ní přečtěte.
Datum pro Světový den Downova syndromu nebylo vybráno náhodně. Downův syndrom se totiž vyznačuje jedním přebývajícím chromozomem 21. Někdy se také označuje tento syndrom jako trizomie 21. chromozomu. Normálně máme každý tyto chromozomy dva, osoby s Downovým syndromem mají tři – tedy 3 chromozomy 21 – 21/3. Symbolem pro podporu tohoto dne jsou barevné ponožky. Ty totiž svým tvarem připomínají tvar chromozomů a pokud jsou pruhované, pak připomínají i jejich strukturu. A klidně může být i každá jiná!
22. března - Světový den vody
Světový den vody byl Organizací spojených národů určen v roce 1993. Důvodem je skutečnost, že na světě více jak miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody, nemá přístup k vodě. Svátek tedy klade důraz na čistotu a ochranu vod a jejich šetření. Pokud můžete, zkuste vyrazit ven vyčistit nějakou studánku či část potoka, vysbírat odpadky podél řeky apod. My také tak vyrážíme. A taky si doma povídáme o tom, v jakých podobách se voda na Zemi vyskytuje, jaký je koloběh vody, co roste a žije ve vodě a okolo vody a jak moc je důležité, aby voda zůstala čistá, a aby vůbec nějaká byla. Letos se navíc chceme podívat "na zoubek" třem novým knihám - BEZ VODY TO NEJDE (Portál, 2021), VODA VODĚNKA (Pikola, 2021) a ZÁZRAK JMÉNEM VODA (Fragment, 2020).
23. března - Světový den meteorologie
Světový den meteorologie byl vyhlášen roku 1950 jako připomínka dne, kdy vzniklo WMO - Světová meteorologická organizace. Československo bylo v té době jedním ze zakládájících členů. Tento den bychom mohli nazvat i Světovým dnem počasí, neboť právě meteorologie se počasím zabývá a počasí výrazně ovlivňuje náš každodenní život. Zkuste pár dní pozorovat, jaké je venku počasí, třeba si to i zapisovat, srovnávat s pranostikami apod. Je to moc fajn, vnímat, jak je venku. A můžete si zkusit vyrobit i nějaké meteo přístroje. Mrkněte třeba na skvělý web Učíme se venku TU.
24. dubna - 6. postní neděle - Květná (pohyblivý svátek)
Poslední postní nedělí začíná Svatý neboli Pašijový týden. Tato neděle připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše. V našich zemích se k tomuto účelu užívá tzv. kočiček, tedy větviček vrby jívy s částečně rozvitými pupeny. Dojděte si ven pro pár větviček do vázy, ať máte na velikonočním stole zeleno. Ale s mírou, ať něco zbude i na včely. Podobnou službu vám ve váze udělá i pár březových větviček. Zatím ale větvičky nezdobte, ozdobit by se měly až o týden později na Velikonoční neděli. Vyrobit si můžete také tzv. líto ze smrkových větviček a vejdumků. A je tak akorát čas nasít osení jako velikonoční dekoraci a napéct perníčky.
O Květné neděli spouští Déčko svůj Velikonoční kalendář, na který se každoročně moc těšíme. Najdete ho TU. Video k Pašijovému týdnu z cyklu Naše tradice najdete TU.
25. dubna - Modré pondělí (pohyblivý svátek)
Jedná se o druhý den Svatého týdne. Někdy se mu také přezdívá Velké pondělí. Modré snad proto, že se kostely zdobily modrými látkami.
26. dubna - Žluté nebo Šedivé úterý (pohyblivý svátek)
Stejně jako v pondělí i o Žlutém či Šedivém úterý by se hospodyňky měly věnovat úklidu domácnosti. Pozornost by se měla věnovat především pavučinám, které by se měly pečlivě vymést z domu.
27. března - Světový den divadla
Světový den divadla se slaví od roku 1962 a v současné době se v jednom týdnu propojuje společně se Světovým dnem divadla pro děti a mládež (20. března) a se Světovým dnem loutkářství (21. března). Loni a jistě i letos jsou oslavy tohoto svátku značně omezené, divadla zavřená.Víc než jindy však potřebují naši podporu, takže my si určitě z široké nabídky vybereme nějaké online představení. Mrkněte na i-divadlo, najdete tam po kupě dlouhodobě přístupné záznamy představení zdarma, aktuálně chystané streamy i představení přístupná přes placenou platformu Dramox. Je tam i několik dětských představení. A udělejte si divadlo doma se vším všudy. Spoustu fajn tipů, jak na to najdete u Cácorek z Polánky TU.
27. března - Škaredá středa (pohyblivý svátek)
Den, kdy Jidáš zradil Ježíše Krista – tedy škaredý den. Ovšem tradice velí se naopak usmívat, protože by vám mohla špatná nálada vydržet po zbytek roku. Také se jí říkalo Sazometná – bylo totiž zvykem vymést důkladně komín a úklidem vyhnat zlé duchy. Podávalo se „škaredé jídlo“ – často to byl bramborák, zelňáky či trhanec. Prostě jídlo, které se sice natrhalo na kusy, aby nevypadalo dobře, i když dobře chutnalo.
28. března - Zelený čtvrtek je pátý den Pašijového neboli Svatého týdne (počítáno od Květné neděle včetně). Zeleným čtvrtkem začíná vrchol Velikonoc tzv. velikonoční triduum. Po Ježíšově příchodu do Jeruzaléma a Jidášově zradě o Škaredé středě se v tento den staly hned dvě důležité události. Tou první byla Ježíšova poslední večeře. Druhou událostí Zeleného čtvrtka bylo Ježíšovo zajetí, před nímž se ještě stihl pomodlit v Getsemanské zahradě. Na Zelený čtvrtek probíhají obřady jak v katedrálách, tak ve farních kostelích a Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání. Název Zelený čtvrtek vznikl nejspíše přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Na Zeleném čtvrtku tedy není z křesťanského pohledu nic zeleného a s duchovním obsahem Velikonoc nesouvisí, my přesto o Zeleném čtvrtku jedeme v zelené. Ráno si omýváme nohy v ranní trávě a celý den jíme špenátové a kopřivové pokrmy, které by nám měly přinést zdraví po celý rok. Špenátovou polévku, nočky se špenátem, kopřivový závin... A pečeme i jidáše, kynuté pečivo s medem, jako připomínku Jidášovy zrady o Škaredé středě. V tento den také naposledy doznívají kostelní zvony, které tak symbolicky odlétají do Říma. Znovu se zase ozvou až o Bílé sobotě. Mnohde v tento den začínají chlapci chodit po vsi s řehtačkami a klapačkami.
28. března - Den narození Jana Ámose Komenského - Den učitelů
Den učitelů se v České republice slaví 28. března v den výročí narození Jana Amose Komenského, učitele národa a zároveň patrona českého školství. A protože se letos učiteli svých dětí stali i mnozí rodiče, bude nás slavit opravdu hodně. :-) My si osobnost Jana Amose Komenského připomeneme prostřednictvím dvou skvělých knih, které vřele doporučujeme - S KOMENSKÝM DO KOMIKSU (Portál, 2020) a JAN AMOS KOMENSKÝ (Práh, 2008). Světový den učitelů se slaví 5. listopadu.
29. března - Velký pátek (pohyblivý svátek)V České republice je Velký pátek od roku 2016 novým státním svátkem. Velký pátek připomíná den smrti Ježíše Krista. V ten den se konal proces odsouzení, jeho poprava i pohřeb. Podle Bible zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Proto se přibližně v tento čas křesťané scházejí k zvláštní bohoslužbě jejímž centrem je kříž a přednáší se modlitby za bolesti celého světa. O Velkém pátku se nekonají mše a je zároveň přísným postním dnem. V lidových pověrách je Velký pátek spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady, nemělo se nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována a nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. U nás doma se o Velkém pátku obvykle koná nějaká hledačka, při níž se děti snaží podle nejrůznějších (zašifrovaných) zpráv najít poklad.
30. března - Bílá sobota (pohyblivý svátek)
31. března - Boží hod velikonoční - Velikonoční neděle (pohyblivý svátek),
Bílá sobota, které se rovněž přezdívá Svatá nebo Světelná, je druhým dnem velikonočního tridua. Církev prodlévá u Ježíšova hrobu, rozjímá nad jeho utrpením a smrtí a po celý den nekoná žádné liturgické obřady. Je to den zmatku, ticha a rozjímání. Je tichým předznamenáním nejdůležitější části Velikonoc – Zmrtvýchvstání Páně. Večer se opět rozeznívají v kostelích zvony a přicházejí oslavy Velikonoční vigilie, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří se ze soboty na neděli nechávají pokřtít o velikonoční vigílii, zároveň je znakem čistoty. O Bílé sobotě se chodila děvčata ještě před prvními ranními slunečními paprsky opláchnout vodou z potoka, aby jim nenaskákaly pihy. Bylo také zvykem vymést dům novým koštětem a někde se i bílilo, aby bylo všude čisto a čistota se domu držela po celý rok. V sobotu se také pečou beránci či mazance a chlapci pletou pomlázky. Do západu slunce ještě platil půst, proto se k obědu jedly například polévky z jarních bylinek, ale po západu slunce už se zase mohlo jíst maso a krájel se také velikonoční beránek. My se o Bílé sobotě držíme tradice a pečeme mazance a někdy i beránka, kluci si splétají pomlázku.
Hod boží velikonoční či Velikonoční neděle je prvním dnem následujícím po konci Svatého týdne a posledním dnem velikonočního tridua. Nese se v duchu velkých oslav. V tento den se slaví Vzkříšení (Zmrtvýchvstání) Ježíše Krista. Boží hod vždy připadá na první neděli po jarním úplňku. Velikonoční neděle je dnem radosti a také hodování po 40 dní trvajícím půstu. Na Boží hod se světily velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). U nás se o Velikonoční neděli velikonočně zdobí stůl a také zdobíme vajíčka. Jedno z nich si hned při obědě rozdělíme podle počtu lidí kolem stolu. Každý si sní svůj kousek, abychom se příští rok zase sešli. K obědu obvykle míváme hlavičku-nádivku s kopřivami. Video o Velikonoční neděli ze série Naše tradice najdete TU.
Další měsíce budu průběžně dopisovat do dalších článků. Ty starší najdete tu:
Žádné komentáře:
Okomentovat