Často se mě ptáte, jak si hlídám všechny ty svátky nebo dny, na které nějakým způsobem reagujeme, oslavujeme je, vzpomínáme apod. Na podobné otázky odpovídám, že jsem několik let měla skvělý diář od Na pařezu, v kterém jsou svátky a významné dny vypsány. Ten už se ale bohužel nevydává. Některé z významných dnů a svátků jsou i v zábavném diáři Kateřiny Winterové, ten jsem měla také asi dva roky. Poslední roky mám diář krásný, ale celkem úplně obyčejný od Cesty domů a už u něj zůstanu. Vyhovuje mi moc. Svátky a dny, které slavíme nebo slavit chceme, jsme si do něj přepsala a budu to tak dělat i dál. Na internetu pak najdete spoustu stránek, kde jsou různě podrobné celoroční seznamy svátků či významných dnů (třeba TU nebo TU). Samozřejmě, že významných dnů je mnohem, mnohem více. Sem píšu je ty, která s námi nějak rezonují, které si připomínáme, slavíme apod.
Postupně tak budu zveřejňovat jednotlivé měsíce, abyste se mohli inspirovat. Ráda bych, aby to nebyl pouhý seznam (i když plánuji, že součástí bude nakonec i jakýsi stručný přehled ke stažení), ale spíše kalendárium s tipy a nápady, co o jednotlivých svátcích provádíme my.
Ještě bych měla dodat, že sice jakýsi plán a seznam svátků a podobných dní mám, ale nic nedodržujeme striktně ani nijak dogmaticky. Prostě jak se nám zrovna chce, někdy nechce, není energie, chuť, nálada, zrovna jiné plány či zájmy. Někdy tedy vůbec, někdy třeba o pár dní později. Někdy se nechce mně, ale děti se na určitý svátek těší, dlouho dopředu mi ho připomínají, nebo i samy připravují. Vybíráme, co se nám líbí, občas "přihodíme" i nějaký nový svátek či den. Nejsme věřící, ale slavíme a připomínáme si i nejrůznější ryze křesťanské svátky, protože křesťanství považujeme o jeden z nejdůležitějších pilířů naší historie. Teď přidávám fotky z let minulých, později třeba přidám i fotky aktuální.
A teď už měsíc první, leden.
LEDEN
Leden je podle gregoriánského kalendáře první měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází od slova led – měsíc ledu. Měsíc leden stejně jako únor v římském kalendáři zpočátku neexistoval. Římský kalendář měl pouze 10 měsíců, celkem 304 dny a zima byla považována za období bez měsíců. Leden začíná vždy stejným dnem v týdnu jako květen předcházejícího roku a stejným dnem jako říjen s výjimkou přestupného roku. Tehdy připadá první lednový den na stejný den v týdnu jako první den dubna a července.
V České republice se od roku 2001 slaví 1. leden jako Den obnovy samostatného českého státu a je státním svátkem. Na leden připadají také dva významné dny: Den památky Jana Palacha (16. ledna) a Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti v rámci Mezinárodního dne památky obětí holocaustu (27. ledna).
1. ledna - Nový rok / Den obnovy samostatného českého státu
Přiznávám rovnou, že Den obnovy samostatného českého státu doma s dětmi obvykle jen krátce zmíníme, ale víc slavíme 28. října. Pokud byste se chtěli svátku více pověnovat, doporučuji materiál od Martiny Daniškové z Učitelnice (najdete TU) nebo materiály na ČTedu (najdete je TU).
Stejně tak Nový rok (podobně jako silvestr) pro nás není nijak bujaře slavený svátek. Na Nový rok dodržujeme pár tradic - pojídáme čočku, aby se nás v novém roce držely peníze, neuklízíme, abychom si nevymetli štěstí, nepereme a nevěšíme prádlo, protože by to věštilo smrt někoho blízkého a také chodíme na novoroční procházku s celou rodinou. Spíše než Nový rok, tedy oslavujeme nový rok jako takový, ale není to nutně zrovna 1. ledna, může to být klidně celá půlka prvního měsíce. Povídáme si společně o tom, jaký pro nás byl rok předchozí a plánujeme, jaký by mohl být rok nový. Společně s dětmi vyrábíme "obraz přání", podle Radky Rubešové děti malují jednotlivé číslice nového roku (krásně to vychází, takže každé z dětí vyrábí jedno), připravujeme sklenici plnou vzpomínek (inspiraci máme od Vraťme děti do hry), do které po celý rok na lístečky zapisujeme, co nás potěšilo, co se povedlo, zkrátka zážitky, setkání, úspěchy a krásné chvilky, na které nechceme zapomenout. Sklenici z minulého roku vždycky na Nový rok otevřeme, společně pročítáme, vzpomínáme a je to moc prima čas.
4. ledna - Světový den Braillova písma
Světový den Braillova písma se slaví 4. ledna proto, že ten den se v 1809 narodil Francouz Louis Braille, vynálezce tohoto písma. Nevidomý Louis se ve svých 16 letech seznámil s vojákem, který mu ukázal tajnou vojenskou abecedu určenou ke čtení za tmy. Tajná abeceda využívala systém dvanácti vystouplých teček, kterými se Louis k vytvoření vlastního písma inspiroval. Braillovo písmo je speciální druh písma, respektive systém psaní, určený pro nevidomé, slabozraké a lidi se zbytky zraku. Funguje na principu bodů, vystouplých z materiálu, které tak čtenář vnímá hmatem. Znak Braillova písma tvoří 6 bodů uspořádaných do obdélníku 2x3, na každém bodu může být vytlačena hmatatelná tečka, to dává 64 možných kombinací pro písmena. Jeden braillský znak má rozměr asi 0,5 cm a jedna černotisková stránka přepsaná Braillovým písmem zabere 2 až 3 stránky A4. Děti Braillovo písmo znají, v naší knihovně je oddělení pro nevidomé, kde mohou na knihy psané Braillovým písmem (a další pomůcky pro nevidomé) prozkoumat. A doporučujeme i nahlédnout do knížek Mimi a Líza, které čtenářům přinášejí dobrodružné a fantazijní příběhy dvou holčiček, z jichž jedna je nevidomá. V druhém díle je Braillovu písmu věnována celá kapitola.
6. ledna - Tři králové
Tříkrálový svátek je u nás velmi oblíbený. Třemi králi jsou tak trochu mylně označováni tři mudrci z Východu, kteří navštívili Ježíška krátce po jeho narození a přinesli mu dary - zlato, kadidlo a myrhu. Až později vznikla tato tradice i jejich jména Kašpar, Melichar a Baltazar. Tento den fakticky Vánoce končí a i my jako mnozí jiní tento den začínáme pomalu uklízet vánoční výzdobu a vánoční stromeček. Nejznámější tříkrálovou tradicí, která přetrvala do dnešních dnů, je koleda a psaní iniciál a letopočtu křídou nad dveře. Mnozí si myslí, že písmena K, M a B označují jména jednotlivých králů. Tři mágové však dostali jméno až na základě středověké legendy. Ve skutečnosti se jedná o zkratku latinského nápisu Christus mansionem benedicat, tedy ať Kristus požehná tomuto domu. Na koledu nechodíme, ale zapojujeme se do Tříkrálové sbírky, kterou každoročně pořádá Charita ČR (darovat můžete i online). Děti vyrábějí krále z papíru, vyrábějí koruny, oblékají se do plášťů, vybarvují, čteme, vyplňují pracovní listy (najdete třeba TU, TU, TU, TU nebo TU), zpívají, koukáme na videa (třeba Chaloupka na vršku TU nebo Naše tradice TU, několik videí a pracovních listů najdete na ČTedu TU). Nejvíce se ale těší na pečení tříkrálového koláče (my děláme obyčejný z listového těsta, v podstatě je to takový štrůdl v dortové formě), do kterého zapečeme padesátikorunu, rozkrájíme podle počtu osob v domě a kdo minci ve svém kousku najde, bude mít celý rok štěstí. A pak také věštíme z pod hrnečků. Svátek Tří králů je totiž považován za velmi příznivou dobu pro věštění budoucnosti. My pod několik hrnečků přiklopíme předměty a každý si odklopí ten svůj. Podle toho, co si vylosuje, to ho v novém roce čeká. Pod hrnečky si můžete dát cokoliv, co pro vás bude symbolizovat např. zdraví, lásku, štěstí, hojnost, cestu, nemoc, manželství, miminko, sílu, vytrvalost apod.
10. ledna - Mezinárodní den lachtanů, tuleňů a velryb
Tenhle mezinárodní den nám připomíná, že by nám nemělo být lhostejné, zda z naší planety do budoucna trvale vymizí některé druhy zvířat, které jsou ve velké míře ohroženy komerčním lovem. Tuleni, lachtani a velryby jsou vzácní savci, kterých v přírodě ubývá a tak je potřeba je chránit. Již v roce 1946 celkem 17 tehdejších velrybářských států podepsalo ve Washingtonu Mezinárodní úmluvu o regulaci velrybářství a tuto úmluvu tehdy odsouhlasila i Česká republika. Účelem této smlouvy bylo ochránit stávající velrybí populace před nadměrným rybolovem. I přes tuto úmluvu například Norsko a Island loví dosud ve velkém mnoho druhů velryb a o Japonsku se ví, že loví velryby pro vědecké účely. Tuleni a lachtani jsou loveni pro kožešinu. Všechny tato druhy živočichů také umírají v důsledku znečištění moří a oceánů.
My si o tomto svátku povídáme, protože stejně jako ostatní živočichové, i tito jsou fascinující. Věděli jste třeba, že lachtani vydrží pod vodou na jedno nadechnutí až půl hodiny? Že tuleni používají ocasní ploutve jako ploutev, bočními pouze kormidlují a lachtan to má úplně naopak? Že samice velryb jsou zpravidla větší než samci? Nebo že lachtan spí na souši a tuleň pod vodou? A to, že plejtvák obrovský je větší a těžší než byli dosud všichni známí dinosauři, je dlouhý 30 m a jeho hmotnost je 120 tun? Také tvoříme, čteme, sledujeme videa. Do doručujeme třeba video Oceány plastu (TU), z knih třeba skvělou knihu Gréta se spoustou tipů, jak chránit naši Zemi. Mladší děti s oblibou tvoří mořský "sensory box" buď přímo s vodu nebo látkami a figurkami živočichů. Vyzkoušet můžete i mořskou malbu na alobal (do barvy se kápne kapka saponátu, aby barva lépe držela).
16. ledna - Den památky Jana Palacha
Dne 16. ledna 1969 se na Václavském náměstí na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy zapálil student Jan Palach. Šlo o obrovskou odvahu a velký počin, kdy se rozhodl obětovat vlastní život pro životy jiných. Jan Palach se podzim roku 1968 účastnil mnohých protestních akcí proti okupaci, včetně velké studentské stávky. Protože byl bezmocný a neviděl žádný významný pokrok, zvolil radikálnější akci, která by podle něj mohla probrat společnost z rezignace. V roce 1990 byl den 16. leden stanoven památným dnem Československa, svátek však zanikl s rozpadem federace a znovu byl obnoven až v roce 2013, byl den Palachova sebeobětování ustanoven významným dnem České republiky jako Den památky Jana Palacha. S nejstarším synem si o době, kdy Jan Palach žil i o něm samotném povídáme, nahlížíme do knih a při našich návštěvách Prahy jsme navštívili oba památníky (u Muzea na Václavském náměstí i na náměstí Jana Palacha). Až budeme mít někdy cestu kolem, rádi bychom navštívili i Památník Jana Palacha, který byl nedávno vybudován Národním muzeem v jeho rodném domě ve Všetatech. Videa a pracovní listy k Janu Palachovi najdete třeba na ČTedu TU, pracovní list na webu Národního muzea TU.
21. ledna - Den objímání
Za Mezinárodním dnem objímání stojí Američan Kevin Zaborney z Cara v Michiganu. Svátek vznikl 29. března 1986, ale datum oslavy svátku bylo určeno později. Byl zvolen 21. leden, který je zasazen do psychicky náročného období mezi Vánoci a svátkem zamilovaných. Je spousta věcí, která nás nic nestojí a přesto dokáží přinášet pocity štěstí a jsou nenahraditelné. Je to úsměv, polibek, smích, odpočinek, a také objetí. Snažíme se na to nezapomínat a objímat se během dne, co to dá, nejen zrovna 21. ledna. Pokud nás dlouho nikdo neobjal, je naše tělo ve stresu a napětí, nedostatek dotyků navíc navozuje nespavost i deprese. Tak obejměte někoho blízkého, milého, klidně třeba i domácího mazlíčka. A nemusí to být jen 21. ledna. A nezapomeňte si přečíst báječnou knížku OBEJMI MĚ, PROSÍM (HOST, 2017).
www.host.cz
27. ledna - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinů proti lidskosti
Mezinárodní den památky obětí holocaustu byl vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů 1. listopadu 2005 a má připomínat utrpení přibližně šesti milionů Židů, 220 tisíc Romů, 15 tisíc homosexuálů a milionů dalších nevinných obětí v době holokaustu za druhé světové války. Datum 27. ledna bylo vybráno záměrně, jelikož 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka), slouží však jako symbol osvobození všech ostatních nacistických koncentračních táborů. Je třeba si neustále připomínat, přemýšlet o tom, co dělat, aby se nic takového nemohlo opakovat... A tak si s dětmi čteme, povídáme. Knih (i pro dětské čtenáře) o tématu holocaustu vychází čím dál více a to je dobře. Už nějakou dobu se snažím sepsat nějaký shrnující článek, ale zatím se to moc nedaří. My budeme letos určitě číst novou skvělou knížku Petra Síse NICKY A VĚRA (Labyrint, 2021) a s nejstarším máme v plánu vyrazit do Památníku Terezín.
Ke komiksu Rodinné tajemství (a druhému dílu Hledání) a knize Terezínské ghetto Veroniky Válkové jsou i pracovní listy (najdete je TU a TU.
31. ledna - Mezinárodní den zeber
Na světě žijí tři druhy zeber a všechny jsou doma v Africe. Od sebe se odlišují nejen pruhováním, ale i stylem života a hlasem. V přírodě je bohužel zeber čím dál méně. Důvodem je především přeměna krajiny, kterou si lidé zabírají pro sebe a své ranče, farmy a pastviny, a také konkurence s rozrůstajícími se stády domácího dobytka. Svou daň si i v dnešní době vybírá také lov pro charakteristickou pruhovanou kůži. Tak si o zebrách povídáme, čteme, sledujeme videa, tvoříme - prostě jako obvykle.
Svátky k ostatním měsícům najdete tu:
Žádné komentáře:
Okomentovat