středa 7. dubna 2021

Jak na… svátky a významné dny DUBEN

A je tu další měsíc. Duben je čtvrtý měsíc v roce, má 30 dní a jeho název pochází od slova dub. První dubnový den je nazýván "aprílem" (v jiných jazycích se tak nazývá celý duben). Apríl se v naší řeči objevuje také ve spojení s "aprílovým počasím". V dubnu je opravdu počasí velmi nestálé, proměnlivé, chvíli slunečné, pak zase deštivé. Poslední dubnový den je pálení čarodějnic a stavění májky. Duben je také obvykle měsícem nejrůznějších svátků, které souvisejí s Velikonocemi. Stejně jako jsou pohyblivé svátky velikonoční, jsou pohyblivé i všechny ostatní svátky s nimi spojené. Takže pozor! Data k pohyblivým svátkům jsou aktuální jen pro tento rok. Pokud je svátek pohyblivý (tj. každý rok se slaví v jiný den a mění se tedy jeho datum), je to v závorce u příslušného svátku uvedeno. A zase jsou uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během dubna je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.

 
1. dubna - Apríl, Mezinárodní den ptactva, Zelený čtvrtek (pohyblivý svátek)
A zase několik svátků najednou!

1. duben je prostě Apríl. Zvyk aprílových žertíků k nám přišel ze zahraničí a nejstarší zmínka o tomto vtipkování se datuje do roku 1690. Doma tenhle svátek nijak výrazně neslavíme, žádné kanadské žertíky si neprovádíme, ale je fakt, že čím jsou děti starší, tím jsou nadšenější, když mohou nás rodiče něčím nachytat. Takže vlastně děti slaví. :-)

Prvního dubna se slaví i Mezinárodní den ptactva. Ten se slaví jako připomínka podepsání Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva, která byla podepsána roce 1906. Málokdo tuší, že u nás je ale tradice aprílového slavení Dne ptáků ještě o něco starší a sahá až do dob Rakousko-Uherské monarchie. Tradici založil slovenský přírodovědec Oto Herrmann. Prvně byl Den ptáků vyhlášen jako akce pro školy v tehdejším Rakousko-Uhersku 1. dubna 1900 a spolu s opeřenci se oslavovaly i stromy. Jedním z hlavních cílů Mezinárodního dne ptactva je obrátit pozornost k nebezpečím, ohrožujícím ptáky na celém světě a pomoci tak jejich ochraně a ochraně jejich stanovišť. My v tenhle den obvykle vyrážíme sledovat páky do terénu, o ptácích si povídáme. Spoustu inspirace najdete ve starším "ptačím" článku na blogu TU.

Zelený čtvrtek je pátý den Pašijového neboli Svatého týdne (počítáno od Květné neděle včetně). Zeleným čtvrtkem začíná vrchol Velikonoc tzv. velikonoční triduum. Po Ježíšově příchodu do Jeruzaléma a Jidášově zradě o Škaredé středě se v tento den staly hned dvě důležité události. Tou první byla Ježíšova poslední večeře. Druhou událostí Zeleného čtvrtka bylo Ježíšovo zajetí, před nímž se ještě stihl pomodlit v Getsemanské zahradě. Na Zelený čtvrtek probíhají obřady jak v katedrálách, tak ve farních kostelích a Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání. Název Zelený čtvrtek vznikl nejspíše přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Na Zeleném čtvrtku tedy není z křesťanského pohledu nic zeleného a s duchovním obsahem Velikonoc nesouvisí, my přesto o Zeleném čtvrtku jedeme v zelené. Ráno si omýváme nohy v ranní trávě a celý den jíme špenátové a kopřivové pokrmy, které by nám měly přinést zdraví po celý rok. Špenátovou polévku, nočky se špenátem, kopřivový závin... A pečeme i jidáše, kynuté pečivo s medem, jako připomínku Jidášovy zrady o Škaredé středě. V tento den také naposledy doznívají kostelní zvony, které tak symbolicky odlétají do Říma. Znovu se zase ozvou až o Bílé sobotě. Mnohde v tento den začínají chlapci chodit po vsi s řehtačkami a klapačkami.  


2. dubna - Velký pátek (pohyblivý svátek), Mezinárodní den dětské knihy

V České republice je Velký pátek od roku 2016 novým státním svátkem. Velký pátek připomíná den smrti Ježíše Krista. V ten den se konal proces odsouzení, jeho poprava i pohřeb. Podle Bible zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Proto se přibližně v tento čas křesťané scházejí k zvláštní bohoslužbě jejímž centrem je kříž a přednáší se modlitby za bolesti celého světa. O Velkém pátku se nekonají mše a je zároveň přísným postním dnem. V lidových pověrách je Velký pátek spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady, nemělo se nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována a nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. U nás doma se o Velkém pátku obvykle koná nějaká hledačka, při níž se děti snaží podle nejrůznějších (zašifrovaných) zpráv najít poklad.

Mezinárodní den dětské knihy připadá již od roku 1967 symbolicky na 2. dubna, neboť je to den narození světoznámého dánského autora dětských příběhů Hanse Christiana Andersena. U nás se toto výročí již tradičně připomíná akcí s názvem Noc s Andersenem, která probíhá v mnoha knihovnách po celé ČR. Celosvětově toto výročí připomíná Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu (IBBY – International Board on Books for Young People) založené v roce 1953 v Zurichu. Mezi její první členy se řadila i známá spisovatelka dětských knih Astrid Lindgrenová. My si tenhle den nečteme víc než obvykle, ale děti povětšinou dostanou nějakou novou knihu či knihy z mých tajných zásob, které si ještě ten den přečteme. Někdy si přečteme i něco od Hanse Christiana Andersena. 


3. dubna - Bílá sobota (pohyblivý svátek)

Bílá sobota, které se rovněž přezdívá Svatá nebo Světelná, je druhým dnem velikonočního tridua. Církev prodlévá u Ježíšova hrobu, rozjímá nad jeho utrpením a smrtí a po celý den nekoná žádné liturgické obřady. Je to den zmatku, ticha a rozjímání. Je tichým předznamenáním nejdůležitější části Velikonoc – Zmrtvýchvstání Páně. Večer se opět rozeznívají v kostelích zvony a přicházejí oslavy Velikonoční vigilie, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří se ze soboty na neděli nechávají pokřtít o velikonoční vigílii, zároveň je znakem čistoty. O Bílé sobotě se chodila děvčata ještě před prvními ranními slunečními paprsky opláchnout vodou z potoka, aby jim nenaskákaly pihy. Bylo také zvykem vymést dům novým koštětem a někde se i bílilo, aby bylo všude čisto a čistota se domu držela po celý rok. V sobotu se také pečou beránci či mazance a chlapci pletou pomlázky. Do západu slunce ještě platil půst, proto se k obědu  jedly například polévky z jarních bylinek, ale po západu slunce už se zase mohlo jíst maso a krájel se také velikonoční beránek. My se o Bílé sobotě držíme tradice a pečeme mazance a někdy i beránka, kluci si splétají pomlázku.


4. dubna - Boží hod velikonoční - Velikonoční neděle (pohyblivý svátek), Mezinárodní den mrkve

Hod boží velikonoční či Velikonoční neděle je prvním dnem následujícím po konci Svatého týdne a posledním dnem velikonočního tridua. Nese se v duchu velkých oslav. V tento den se slaví Vzkříšení (Zmrtvýchvstání) Ježíše Krista. Boží hod vždy připadá na první neděli po jarním úplňku. Velikonoční neděle je dnem radosti a také hodování po 40 dní trvajícím půstu. Na Boží hod se světily velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). U nás se o Velikonoční neděli velikonočně zdobí stůl a také zdobíme vajíčka. Jedno z nich si hned při obědě rozdělíme podle počtu lidí kolem stolu. Každý si sní svůj kousek, abychom se příští rok zase sešli. K obědu obvykle míváme hlavičku-nádivku s kopřivami. Video o Velikonoční neděli ze série Naše tradice najdete TU.

Na 4. dubna také připadá Mezinárodní den mrkve a je to celosvětový svátek milovníků mrkve. My mrkev můžeme po celý rok, ale v tenhle den si někdy upečeme oblíbený mrkvový dort. 


5. dubna - Velikonoční (červené) pondělí (pohyblivý svátek)

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, samotné Velikonoční pondělí ale liturgický svátek není, křesťané oslavují radost z vykoupení. Velikonoční nebo také Červené pondělí tak následuje po křesťanském svatém týdnu. Chlapci podle zvyků chodí vyšlehat “pomladit” (nikoliv pomlátit!) děvčata, za což si většinou odnáší malovaná vajíčka - kraslice. Zvyklosti ohledně vajíček, kdo koho šlehá, polévání vodou apod. jsou však v různých koutech naší země odlišné. U nás doma probíhá pomlázka v rámci rozvětvené rodiny, děti také hledají vajíčka a pár sladkostí po zahradě. Podívat se můžete na tematická videa, pro mladší děti díl Jak se pomlázky ztratily ze série Chaloupka na vršku (TU) a pro starší je Velikonoční pondělí obsažené i v jednom z dílů z cyklu Naše tradice (TU).


7. dubna - Světový den zdraví

Světový den zdraví se koná u příležitosti založení Světové zdravotnické organizace a je vnímán jako příležitost přitáhnout každý rok celosvětovou pozornost k tématu týkající se zásadního významu celosvětového zdraví. Světová zdravotnická organizace tento den pořádá mezinárodní, regionální a místní akce spojené s konkrétním tématem. My si tento den víc než jiné dny připomínáme, jak moc je pro nás zdraví (i to duševní) důležité. Vlastně stačí celkem málo, ale někdy je tak těžké to dodržet. Zdravé jídlo a dostatek tekutin, pohyb (nejlépe venku), dostatek spánku, relaxace a odpočinek, předcházení stresu… Obvykle vyrážíme ven nasbírat si něco dobrého k jídlu. Moc toho ještě není, ale na zdravý salát, chleba, pomazánku či polévku ta trocha planých bylin a jedlého plavelu úplně stačí. A splníme si tím hned několik bodů najednou. :-)



22. dubna - Den Země 

Den Země je každoroční celosvětová událost organizovaná 22. dubna a zaměřená na propagaci a podporu ochrany životního prostředí. Poprvé byl Den Země slaven v roce 1970 v USA, v současnosti probíhá každoročně ve více než 193 zemích světa. V roce 1990 se k Americe připojil i zbytek světa (i Česká republika) a 22. duben se stal Mezinárodním dnem Země. My v tento den obvykle vyrážíme do nejbližšího okolí cíleně a důkladně sbírat odpadky (sbíráme je i při běžných vycházkách, ale nijak důkladně). Víc než jindy si povídáme o ekologii, klimatických změnách, recyklaci... O tom, jak dlouho trvá, než se odpadky v přírodě rozloží, jeden rok jsme si doma vybudovali "hřbitov odpadků". Návod najdete u jdeteven.cz TU.  A taky si čteme. Dobrých knih na ekologická témata vychází čím dál víc! Tipy na aktivity najdete třeba i v e-booku od Hračky dětem, ke stažení TU.


23. dubna - Světový den knihy a autorského práva

Toto datum je symbolické pro literaturu, protože tohoto dne roku 1616 zemřely takové významné osobnosti světové literatury jako Miguel de Cervantes y Savendra, William Shakespeare nebo Inca Garcilaso de la Vega. Proto světová organizace UNESCO vyhlásila právě tento den Světovým dnem knihy a autorských práv. Má povzbudit ke čtení, je věnován literatuře a psanému slovu a také právům autorů. Prvotní nápad slavit tento den má svůj původ ve španělské Katalanii, kde se daruje růže každému, kdo si koupí knihu. Světový den knihy a autorských práv se slaví pravidelně od roku 1995 ve více než 100 zemích světa všech kontinentů. A pro nás jeto impuls k čemu? Číst si a zakoupit nějaké nové fajn knihy. Ale to vlastně děláme v průběhu celého roku. I pro letošek už mám pro sebe a pro děti knihy přichystané. :-)


24. dubna - sv. Jiří - Mezinárodní den skautů a skautek

Ve většině zemí se svátek svatého Jiří slaví 23. dubna. V českých zemích, na Slovensku a v Polsku se svátek svatého Jiří slaví až 24. dubna, protože na 23. dubna připadá den umučení svatého Vojtěcha, a tak se svátek svatého Jiří posunul o den později. Sv. Jiří je patronem skautů a jeho svátek je jeden ze dvou velkých skautských svátků. Máme doma skauta, o víkendu nejblíže svátku sv. Jiří se obvykle konají nejrůznější skautská setkání či Svatojiřské závody, kterých se účastní. Loni i letos je situace jiná, tak si svátek připomíná alespoň nošením skautského šátku. A také platí, že "Na svatého Jiří, vylézají hadi a štíři". Tak hajdy do přírody nějakého toho tvora objevit. 


30. dubna - Filipojakubská (Valpuržina) noc, Beltine, pálení čarodějnic

Pálení čarodějnic či filipojakubská noc je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice. Pod názvem Valpuržina noc je slaven také v německy mluvících zemích a Skandinávii. Filipojakubská noc je opředena řadou rituálů a symboliky už od pohanských dob. Její kořeny sahají do keltského svátku Beltain, který se slaví mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Beltain byl radostným svátkem, kterým začínalo teplejší období v roce. Keltové tento den zapalovali nový oheň – symbol síly, energie, života a Slunce. Oheň měl také vše ochránit a očistit. Filipojakubská se ji říká proto, že v minulosti slavil svátek 1. května sv. Filip a Jakub. Vlivem liturgického kalendáře slavila křesťanská církev tento svátek na připomenutí dne, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba. Zvyk “pálení čarodějnic” se zachoval od středověku, kdy lidé věřili, že existují dny, kdy mají zlé síly větší moc než jindy a báli se ďábelského zla zasílaného na zem v podobě čarodějnic. My si v tento večer také zapalujeme oheň, děti si vyrábějí smolné louče a v podobě "baby" pálíme vše nedobré, co nechceme, aby bylo s námi. A tato noc je prý nejplodnější z celého roku, tak se to může hodit všem, kteří si přeji děťátko. :-) Video o čarodějnicích pro nejmenší Jak odletěly čarodějnice z cyklu Chaloupka na vršku najdete TU, pro větší je video Pálení čarodějnic z cyklu Naše tradice TU.

 


I v KVĚTNU je spousta svátků, tak než bude další článek, malá ochutnávka. :-)

1. května - První máj, Svátek práce, Mezinárodní den ptačího zpěvu
2. květen - Světový den labyrintů
4. květen - Mezinárodní den hasičů 
5. květen - Den Evropy 
8. května - Den vítězství, Vzpomínkový den na ty, kdo ztratili svůj život během druhé světové války
druhá květnová neděle - Den matek (pohyblivý svátek)
15. květen - Mezinárodní den rodiny
17. květen - Mezinárodní den proti homofobii
23. květen - Světový den želv
24. květen - Evropský den parků
25. květen - Ručníkový den
28. květen - Světový den her
31. květen - Den otevírání studánek
 
Další měsíce budu průběžně dopisovat do dalších článků. Ty starší najdete tu:
LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN ČERVEN ČERVENEC SRPEN ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC

1 komentář:

  1. Ješitná blondýna27. dubna 2021 3:26

    Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat