středa 31. března 2021

Jak na… svátky a významné dny DUBEN

A je tu další měsíc. Duben je čtvrtý měsíc v roce, má 30 dní a jeho název pochází od slova dub. První dubnový den je nazýván "aprílem" (v jiných jazycích se tak nazývá celý duben). Apríl se v naší řeči objevuje také ve spojení s "aprílovým počasím". V dubnu je opravdu počasí velmi nestálé, proměnlivé, chvíli slunečné, pak zase deštivé. Poslední dubnový den je pálení čarodějnic a stavění májky. Duben je také obvykle měsícem nejrůznějších svátků, které souvisejí s Velikonocemi. Stejně jako jsou pohyblivé svátky velikonoční, jsou pohyblivé i všechny ostatní svátky s nimi spojené. Takže pozor! Data k pohyblivým svátkům jsou aktuální jen pro tento rok. Pokud je svátek pohyblivý (tj. každý rok se slaví v jiný den a mění se tedy jeho datum), je to v závorce u příslušného svátku uvedeno. A zase jsou uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během dubna je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.

 
1. dubna - Apríl, Mezinárodní den ptactva, Zelený čtvrtek (pohyblivý svátek)
A zase několik svátků najednou!

1. duben je prostě Apríl. Zvyk aprílových žertíků k nám přišel ze zahraničí a nejstarší zmínka o tomto vtipkování se datuje do roku 1690. Doma tenhle svátek nijak výrazně neslavíme, žádné kanadské žertíky si neprovádíme, ale je fakt, že čím jsou děti starší, tím jsou nadšenější, když mohou nás rodiče něčím nachytat. Takže vlastně děti slaví. :-)

Prvního dubna se slaví i Mezinárodní den ptactva. Ten se slaví jako připomínka podepsání Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva, která byla podepsána roce 1906. Málokdo tuší, že u nás je ale tradice aprílového slavení Dne ptáků ještě o něco starší a sahá až do dob Rakousko-Uherské monarchie. Tradici založil slovenský přírodovědec Oto Herrmann. Prvně byl Den ptáků vyhlášen jako akce pro školy v tehdejším Rakousko-Uhersku 1. dubna 1900 a spolu s opeřenci se oslavovaly i stromy. Jedním z hlavních cílů Mezinárodního dne ptactva je obrátit pozornost k nebezpečím, ohrožujícím ptáky na celém světě a pomoci tak jejich ochraně a ochraně jejich stanovišť. My v tenhle den obvykle vyrážíme sledovat páky do terénu, o ptácích si povídáme. Spoustu inspirace najdete ve starším "ptačím" článku na blogu TU.

Zelený čtvrtek je pátý den Pašijového neboli Svatého týdne (počítáno od Květné neděle včetně). Zeleným čtvrtkem začíná vrchol Velikonoc tzv. velikonoční triduum. Po Ježíšově příchodu do Jeruzaléma a Jidášově zradě o Škaredé středě se v tento den staly hned dvě důležité události. Tou první byla Ježíšova poslední večeře. Druhou událostí Zeleného čtvrtka bylo Ježíšovo zajetí, před nímž se ještě stihl pomodlit v Getsemanské zahradě. Na Zelený čtvrtek probíhají obřady jak v katedrálách, tak ve farních kostelích a Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání. Název Zelený čtvrtek vznikl nejspíše přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Na Zeleném čtvrtku tedy není z křesťanského pohledu nic zeleného a s duchovním obsahem Velikonoc nesouvisí, my přesto o Zeleném čtvrtku jedeme v zelené. Ráno si omýváme nohy v ranní trávě a celý den jíme špenátové a kopřivové pokrmy, které by nám měly přinést zdraví po celý rok. Špenátovou polévku, nočky se špenátem, kopřivový závin... A pečeme i jidáše, kynuté pečivo s medem, jako připomínku Jidášovy zrady o Škaredé středě. V tento den také naposledy doznívají kostelní zvony, které tak symbolicky odlétají do Říma. Znovu se zase ozvou až o Bílé sobotě. Mnohde v tento den začínají chlapci chodit po vsi s řehtačkami a klapačkami.  


2. dubna - Velký pátek (pohyblivý svátek), Mezinárodní den dětské knihy

V České republice je Velký pátek od roku 2016 novým státním svátkem. Velký pátek připomíná den smrti Ježíše Krista. V ten den se konal proces odsouzení, jeho poprava i pohřeb. Podle Bible zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Proto se přibližně v tento čas křesťané scházejí k zvláštní bohoslužbě jejímž centrem je kříž a přednáší se modlitby za bolesti celého světa. O Velkém pátku se nekonají mše a je zároveň přísným postním dnem. V lidových pověrách je Velký pátek spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady, nemělo se nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována a nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. U nás doma se o Velkém pátku obvykle koná nějaká hledačka, při níž se děti snaží podle nejrůznějších (zašifrovaných) zpráv najít poklad.

Mezinárodní den dětské knihy připadá již od roku 1967 symbolicky na 2. dubna, neboť je to den narození světoznámého dánského autora dětských příběhů Hanse Christiana Andersena. U nás se toto výročí již tradičně připomíná akcí s názvem Noc s Andersenem, která probíhá v mnoha knihovnách po celé ČR. Celosvětově toto výročí připomíná Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu (IBBY – International Board on Books for Young People) založené v roce 1953 v Zurichu. Mezi její první členy se řadila i známá spisovatelka dětských knih Astrid Lindgrenová. My si tenhle den nečteme víc než obvykle, ale děti povětšinou dostanou nějakou novou knihu či knihy z mých tajných zásob, které si ještě ten den přečteme. Někdy si přečteme i něco od Hanse Christiana Andersena. 


3. dubna - Bílá sobota (pohyblivý svátek)

Bílá sobota, které se rovněž přezdívá Svatá nebo Světelná, je druhým dnem velikonočního tridua. Církev prodlévá u Ježíšova hrobu, rozjímá nad jeho utrpením a smrtí a po celý den nekoná žádné liturgické obřady. Je to den zmatku, ticha a rozjímání. Je tichým předznamenáním nejdůležitější části Velikonoc – Zmrtvýchvstání Páně. Večer se opět rozeznívají v kostelích zvony a přicházejí oslavy Velikonoční vigilie, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří se ze soboty na neděli nechávají pokřtít o velikonoční vigílii, zároveň je znakem čistoty. O Bílé sobotě se chodila děvčata ještě před prvními ranními slunečními paprsky opláchnout vodou z potoka, aby jim nenaskákaly pihy. Bylo také zvykem vymést dům novým koštětem a někde se i bílilo, aby bylo všude čisto a čistota se domu držela po celý rok. V sobotu se také pečou beránci či mazance a chlapci pletou pomlázky. Do západu slunce ještě platil půst, proto se k obědu  jedly například polévky z jarních bylinek, ale po západu slunce už se zase mohlo jíst maso a krájel se také velikonoční beránek. My se o Bílé sobotě držíme tradice a pečeme mazance a někdy i beránka, kluci si splétají pomlázku.


4. dubna - Boží hod velikonoční - Velikonoční neděle (pohyblivý svátek), Mezinárodní den mrkve

Hod boží velikonoční či Velikonoční neděle je prvním dnem následujícím po konci Svatého týdne a posledním dnem velikonočního tridua. Nese se v duchu velkých oslav. V tento den se slaví Vzkříšení (Zmrtvýchvstání) Ježíše Krista. Boží hod vždy připadá na první neděli po jarním úplňku. Velikonoční neděle je dnem radosti a také hodování po 40 dní trvajícím půstu. Na Boží hod se světily velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). U nás se o Velikonoční neděli velikonočně zdobí stůl a také zdobíme vajíčka. Jedno z nich si hned při obědě rozdělíme podle počtu lidí kolem stolu. Každý si sní svůj kousek, abychom se příští rok zase sešli. K obědu obvykle míváme hlavičku-nádivku s kopřivami. Video o Velikonoční neděli ze série Naše tradice najdete TU.

Na 4. dubna také připadá Mezinárodní den mrkve a je to celosvětový svátek milovníků mrkve. My mrkev můžeme po celý rok, ale v tenhle den si někdy upečeme oblíbený mrkvový dort. 


5. dubna - Velikonoční (červené) pondělí (pohyblivý svátek)

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, samotné Velikonoční pondělí ale liturgický svátek není, křesťané oslavují radost z vykoupení. Velikonoční nebo také Červené pondělí tak následuje po křesťanském svatém týdnu. Chlapci podle zvyků chodí vyšlehat “pomladit” (nikoliv pomlátit!) děvčata, za což si většinou odnáší malovaná vajíčka - kraslice. Zvyklosti ohledně vajíček, kdo koho šlehá, polévání vodou apod. jsou však v různých koutech naší země odlišné. U nás doma probíhá pomlázka v rámci rozvětvené rodiny, děti také hledají vajíčka a pár sladkostí po zahradě. Podívat se můžete na tematická videa, pro mladší děti díl Jak se pomlázky ztratily ze série Chaloupka na vršku (TU) a pro starší je Velikonoční pondělí obsažené i v jednom z dílů z cyklu Naše tradice (TU).


7. dubna - Světový den zdraví, Den vzdělanosti



22. dubna - Den Země

23. dubna - Světový den knihy a autorského práva

24. dubna - sv. Jiří - Mezinárodní den skautů a skautek

30. dubna - Filipojakubská (Valpuržina) noc, Beltine, pálení čarodějnic, 

V KVĚTNU jsou Velikonoce a spoustu dalších svátků, tak než bude další článek, malá ochutnávka. :-)

1. května - První máj, Svátek práce, Mezinárodní den ptačího zpěvu
2. květen - Světový den labyrintů
3. květen - Mezinárodní den svobody tisku 
3. květen - Den Slunce 
4. květen - Mezinárodní den hasičů 
5. květen - Den Evropy 
8. května - Den vítězství, Vzpomínkový den na ty, kdo ztratili svůj život během druhé světové války
druhá květnová neděle - Den matek (pohyblivý svátek)
15. květen - Mezinárodní den rodiny
16. květen - Evropský den Slunce
17. květen - Mezinárodní den proti homofobii
21. květen - Světový den kulturní rozmanitosti
23. květen - Světový den želv
24. květen - Evropský den parků
25. květen - Den Afriky
25. květen - Ručníkový den
28. květen - Světový den her
31. květen - Den otevírání studánek
 
Další měsíce budu průběžně dopisovat do dalších článků. Ty starší najdete tu:
LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN ČERVEN ČERVENEC SRPEN ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC

Žádné komentáře:

Okomentovat