Vypravili jsme se do Březin k penzionu Na Bělisku. Právě tu je totiž Kukyho stezka pro všechny hravé malé i ty odrostlejší. Stezka je velmi, velmi interaktivní a přestože měří jen asi 500 m a zvládnout ji tedy zdolat i ti nejmenší, je hodně pravděpodobné, že se na ní zdržíte několik hodin. A pokud film Kuky se vrací neznáte, doporučuji ho předem shlédnout, budete mít ze stezky mnohem větší požitek.
Stezka po stopách hrdiny z filmu Jana Svěráka červeného medvídka Kukyho začíná hned vedle bezplatného parkoviště penzionu. Zde je první zastavení - hravá mapa, informační cedule a skříňka, ve které si můžete vyzvednout kartu s mapou stezky a jednotlivými zastaveními. Do karty si též můžete dávat na každém zastavení razítko. Bohužel v době naší návštěvy byly karty rozebrané, proto doporučuji vzít si s sebou pro jistotu nějaké papíry, na které si děti budou moci razítka dávat. Jsou opravdu moc pěkná.
Další zastavení je hned na druhé straně penzionu, kde se nacházejí i dvě sice menší, ale o to víc originální dětská hřiště. Tomuhle zastavení se raději vyhněte, pokud máte rádi svoje ratolesti suché a čisté. Na druhém zastavení totiž najdete vodní svět s pumpou, mnoha korýtky a mlýnky a pro ty obzvláště odvážné i bahniště. Pokud by vám náhodou voda netekla, skočte si do penzionu, bude-li otevřeno, ochotně vám ji pustí.
Další tři zastavení již tak akční nejsou, ale i tak hodně zabaví. Na trojce si můžete uplést pomlázku, na čtyřce zjistíte, za jak dlouho se ten který v lese odhozený odpadek rozloží. Jak je to třeba s polystyrenem? Co myslíte? Tak ten se tedy vážení nikdy, opravdu NIKDY nerozloží. Ani za stovky a stovky let jako je tomu u plastových lahví, jednorázových plen nebo PET lahví. Na téhle zastávce je ještě jedna skvělá hra. Na nízkém stolku jsou tři krabičky s barevnými kuličkami. Tou prostřední si můžete zaklepat a získáte vzor jak sestavit kuličky v dalších dvou. Není to ale tak jednoduché, kuličky v těchto krabičkách můžete ovládat jen zespodu přes vyřezané otvory. Prostě kuličky prstem zespodu postrkujete na správné místo. Makačka pro ruce i mozek, ale famózní zábava! Na páté zastávce si potrénujete představivost i znalost přírody. Na obrázky různých zvířat a rostlin se totiž díváte jen přes malou dírku v dvířkách a máte uhodnout, kdo nebo co se skrývá za nimi. Pampeliška nebo slunečnice? Veverka nebo liška?
No a pak to přijde. Na šestém zastavení je totiž Hergotův dům se vším všudy. S žebříkem i lanem a "výtahem" třeba na svačinu. Dům je skvěle vymyšlený a vylézt si do něj mohou i dospělí. A pokud by někdo z těch nejmenších měl strach šplhat nahoru do Hergotova domu, může si mezitím na další skvělé aktivitě otiskovat stopy do písku pomocí obřích "tiskátek" a hádat, komu která stopa patří. Nebo může postavit domek pro lesní skřítky, kterých je všude kolem plno. Tedy domků. A skřítků určitě taky! Les, přestože na dohled od penzionu, je to totiž kouzelný.
No a ve chvíli, kdy už si myslíte, že vás nic nemůže překvapit, že už je vlastně stezky skoro konec, přijdete k Hergotmobilu. Vymakanému autíčku kapitána Hergota, z kterého můžete šiškami střílet na záškodníky. Jen pozor na Kukyho! Báječná atrakce i pro ty nejmenší.
A pak už jen přes louku kolem osmého zastavení zpět k penzionu.
Nevím, jak dlouho už stezka funguje, ale všechna zastavení byla v perfektním stavu, nikde nechyběla razítka, vše skoro jako nové. Pokud se o stezku starají přímo lidé z penzionu, pak veliké díky a klobouk dolů. O službách penzionu referovat nemohu, protože jsme je nevyužili, ale stezka je opravdu okouzlující a do detailu promyšlená. Užili si ji i ti úplně prťaví i my dospělí. Paráda!
