Vánoční (i velikonoční - více TU) přání vyrábím mnoho a mnoho let, společně s dětmi víc už než deset let. Každý rok jsou jiná, takže tipů k předávání už je opravdu hodně. Na blogu najdete článek Jak na vánoční přání (TU), kde najdete víc než desítku postupů a fotografií. Už to začínalo být trochu nepřehledné, tak je tu článek nový, kde jsou tipy zatím jen tři, ale další roky budou určitě přibývat. A pokud chcete víc inspirace, mrkněte i do toho prvního článku. :-)
Občas se mě poptáváte, kde se případně můžeme potkat, jaké akce spolu/pořádám nebo se jich účastním jako lektor. Tak jsem se rozhodla, že se budu snažit dávat přehled sem, protože ne všechny akce jsou v událostech na Facebooku či mají svoje stránky a podobně. Doufám, že se mi to bude dařit aktualizovat. :-)
O státních symbolech si doma s dětmi povídáme pravidelně asi každý rok. Tentokrát i s dětmi na tematickém dopoledni. Nejčastěji je to okolo svátku 28. října, protože se to samo nabízí. Však právě při vzniku nového státu (a v době nejbližší) byla ustanovena většina státních symbolů v podobě, v jaké je známe dodnes. Ke svátku Den vzniku samostatného československého státu už jsou na blogu dva články. Takový obecnější najdete TU, článek, který jsem sepisovala ke 100. výročí republiky najdete TU (je v něm spousta nafocených knih a také velké množství odkazů). Tak můžete též mrknout.
Něco se bude možná bude trochu opakovat, ale věřím, že tady i tam načerpáte potřebnou inspiraci. V tomto článku se pokusím velmi stručně shrnout celou "lekci", kterou jsem s dětmi prošla. Na konci článku budou jako vždy odkazy na další materiály, videa apod. Souhrn knih není v žádném případě vyčerpávající, přidávám jen to, co jsme aktuálně používali. Víc tipů na knihy najdete v předchozích článcích.
Po bramborách a zelenině jsme se vrhli i na povídání o jablkách a ovoci. Nebyl to žádný ucelený projekt, spíš jsme si v mladšími dětmi u několikadenního sbírání, sklízení a třídění jablek z naší zahrady povídali, zkoumali, hráli, trochu četli a výtvarničili. A taky vařili. Vlastně jako obvykle. Ale třeba se vám bude pár tipů hodit, tak jsem to dala dohromady.
Na svatého Matouše, brambory do koše. A to je zrovna 21. září, takže nejvyšší čas si o bramborách popovídat. My jsme si doma udělali takový bramborový dvoudenní "rychloprojekt". Nebyl vůbec v plánu, ale děti nadšeně vykopávaly brambory, tak jsem to trochu rozvedla. Projekt byl pro mladší děti, nejstarší se zapojil jen tím, že měl vyzjistit pět zajímavostí o bramborách. A i když se to zprvu nezdálo, měl to super jednoduché. Brambory totiž nejsou žádná nezajímavá plodina. Právě naopak!
Tenhle článek už píšu od srpna, kdy se koná Noc netopýrů. Vlastně možná už od loňského srpna. Tak na Noc netopýrů si můžete "počíhat" až příští rok, ale s Halloweenem se netopýří téma také trochu pojí, tak třeba se vám bude netopýří článek hodit i teď. My si obvykle povídáme, čteme, tvoříme, děti vyplňují nějaké pracovní listy, zkrátka jako obvykle. Tak sdílím pár našich tipů.
Mnohem spíše však doporučuji věnovat se netopýrům právě koncem sprna či začátkem září, kdy se právě koná ona Netopýří noc. Neboli Mezinárodní den pro netopýry, Evropská noc pro netopýry nebo jak jinak chcete, je den a noc, které jsou věnovány netopýrům, jejich ochraně, osvětě. Od poloviny srpna až do poloviny září se totiž koná velké množství nejrůznějších netopýřích akcí pro veřejnost. Seznam všech netopýřích akcí najdete TU.
Na povídání o chobotnicích nás navedla skvělá kniha Magdaleny Rutové JÁ, CHOBOTNICE (Baobab, 2023), kterou jsme si četli u moře a moc se nám líbila. Tak jsme se rozhodli o těhle fascinujících bytostech zjistit ještě něco víc.
A je tu další měsíc. Květen je pátý měsíc v roce a má 31 dní. Od čeho je název května odvozen je zřejmé. Je to od slova kvést, neboť příroda a rostliny už obvykle krásně kvetou. Původně byl květen májem a tento výraz se používá ve spojení se stavbou "májky", která celý měsíc zdobí vesnice. Konají se také májové pobožnosti. Hned prvního května je mezinárodní svátek práce a zároveň je díky Máchově básni Máj vnímán i jako svátek zamilovaných. Druhou květnovou neděli se slaví svátek matek. Měsíc květen začíná stejný den v týdnu jako leden příštího roku a žádný jiný měsíc v běžném roce nezačíná stejným dnem v týdnu jako květen.
V článku jsou zase uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během května je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.
Plži, hlemýždi, páskovky, šneci… Zase tolik báječných zajímavostí a drobných dobrodružství. Vyražte hledat na začátku jara na holé stráně a meze prázdné ulity. Teď už jsou sice meze trochu zarostlé, ale ještě jistě najdete. Prázdné ulity jsou teď ještě světlejší a bělost některých září do dálky. Hlemýždi zahradní mají ulitu s pěti závity a naprostá většina z nich jsou praváci, tj. mají pravotočivou ulitu. Najdete-li hlemýždě či prázdnou ulitu levotočivou, našli jste opravdovou vzácnost (prý jedna z milionu).
A je tu další měsíc. Duben je čtvrtý měsíc v roce, má 30 dní a jeho název pochází od slova dub. První dubnový den je nazýván "aprílem" (v jiných jazycích se tak nazývá celý duben). Apríl se v naší řeči objevuje také ve spojení s "aprílovým počasím". V dubnu je opravdu počasí velmi nestálé, proměnlivé, chvíli slunečné, pak zase deštivé. Poslední dubnový den je pálení čarodějnic a stavění májky. Duben je také obvykle měsícem nejrůznějších svátků, které souvisejí s Velikonocemi. Stejně jako jsou pohyblivé svátky velikonoční, jsou pohyblivé i všechny ostatní svátky s nimi spojené. Takže pozor! Data k pohyblivým svátkům jsou aktuální jen pro tento rok. Pokud je svátek pohyblivý (tj. každý rok se slaví v jiný den a mění se tedy jeho datum), je to v závorce u příslušného svátku uvedeno. A zase jsou uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během dubna je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.
Už je to sice pár dnů, co nás čápi opustili a vydali se na dlouhou pouť za teplem, ohřát si nohy, jak říká dcera, ale třeba se vám pár čapích tipů bude hodit. A protože nějak nestíhám psát, bude to spíše stručné.
Jarní květiny jsou stejně jako pupeny či semínka (víc v článcích TU a TU) další fascinující jarní téma. Skvělé pro poznávání, pozorování a zkoumání s dětmi venku i doma. Ale pokud nechcete, nemusíte dělat nic z toho, můžete se jen procházet venku, po zahradě, nakukovat do okolních zahrad, projít se po parku nebo lese, hledat jarní květiny a kochat se! Užívat si tu fascinující krásu venku, kdy z šedého či hnědého podkladu vykukuje tolik barevných hlaviček.
Připravte se předem a mrkněte, co asi můžete cestou potkat, jarních květin opravdu není moc, abyste věděli, jak se co jmenuje, až se děti budou ptát (jednoduchý přehled je třeba TU). Nebo si s sebou vezměte nějakého pomocníka (viz dále v článku) a poznávejte s dětmi společně rovnou na místě. Parádní je také sledovat, jaké druhy a kdy postupně venku objevíte. Které rostliny rozvétají nejdříve?
A máme tu další měsíc. Březen je třetím měsícem v roce, má 31 dní a jeho název pochází z rašení bříz a začátkem březosti zvířat. Je také měsícem knihy, měsícem internetu a měsícem čtenářů. Březen je měsíc, ve kterém se začíná probouzet příroda, měsíc plný nejrůznějších svátků "táhnoucích" ven do přírody a také svátků, které souvisejí s Velikonocemi. Stejně jako jsou pohyblivé svátky velikonoční, jsou pohyblivé i všechny ostatní svátky s nimi související. Takže pozor! Data k pohyblivým svátkům jsou aktuální jen pro tento rok. Pokud je svátek pohyblivý (tj. každý rok se slaví v jiný den a mění se tedy jeho datum), je to v závorce u příslušného svátku uvedeno. A zase jsou uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během března je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.
Stejně jako už sedm let předtím (články najdete TU, TU, TU, TU, TU, TU a TU) jsem tady zase s článkem, který vychází z mého povídání o zajímavých dětských knihách loňského roku pro knihovníky kraje Vysočina. Tohle povídání je už taková tradice, protože vyprávím každoročně už snad patnáct let. A vzhledem k tomu, že do povídání se mi všechno nevejde, připravuji pro knihovníky seznam, kde jsou i knihy, které se do povídání nevešly. A protože dětských knih vychází snad stále víc a víc, a mám dojem, že i kvalita se zvyšuje (samozřejmě neplatí pro všechna nakladatelství), knih na seznamu pořád přibývá. I letos je jich tu víc než sto padesát.
Pár informací o našem novém dlouhodobém projektu jsem už vypsala na sítích, ale rozhodla jsem se sepsat vše i na blog, protože by se třeba někdo mohl inspirovat a informace by se mu mohly hodit. Loni totiž vyšel nový díl z naší oblíbené série MŮJ STÁT a my jsme se rozhodli se jím inspirovat při našem cestování a poznávání naší vlasti. Tuhle sérii máme moc rádi, líbí se nám všechny díly a celkem často je využíváme při nejrůznějším povídání. Vyšlo už putování za státními symboly, za prezidenty a za patrony a světci od Martina Velíška s ilustracemi Milana Starého. A tentokrát to jsou památná místa Čech.
Letošní zima je celkem bohatá na ledové dny i noci, tak jsme si vyzkoušeli několik venkovních i domácích ledových aktivit. Hodně nás inspirovaly nejrůznější tipy na webu Učíme se venku, Jděte ven, v nových brožurách Učíme se venku (TU) nebo ve skvělé knize Svobodná hra (web najdete TU).
Už jsem tu několikrát psala, že nejsem výtvarník ani znalec výtvarného umění, ale s dětmi nás tvoření (obzvláště nejmladšího) hodně baví, takže tvoříme i povídáme si o (nejen) výtvarném umění a umělcích hodně a rádi. Nějaké základy samozřejmě mám, ale spíš obecně o jednotlivých výtvarných stylech a nejvýznamnějších umělcích. Pokud se společně s dětmi rozhodneme nějaké téma prozkoumat podrobněji, buď se dopředu trochu připravím a "nachytřím" nebo objevuji až postupně společně s nimi.
