čtvrtek 23. května 2019

DV kam… do Moravského krasu (nejen) za pravěkem

Do Moravského krasu jsem chtěla vyrazit na víkend hned, jak jsme si začali povídat o pravěku. Přeci jen tam těch pravěkých archeologických nálezů bylo několik a navíc jsem někde četla chválu na muzeum v Blansku. Ale protože jeskyně otevírají v normálním režimu až od března, naplánovala jsem výlet na březen. Jenže ouha, skoro na poslední chvíli jsem zjistila, že Muzeum Blanenska má mimo sezónu otevřeno jen ve všední dny celkem omezenou dobu. Což mě dost překvapilo, protože mimo sezónu mají památky otevřeno spíš o víkendu. Takže první setkání s tamním muzeem tedy moc přívětivé nebylo.


úterý 21. května 2019

DV kam… do Nasavrk (nejen) za Kelty

Tenhle výlet už jsme plánovali nějakou dobu. S nejstarším máme Kelty "probrané", tak jsem chtěla, aby viděl něco i naživo a skanzen Země Keltů v Nasavrkách se mi pro to zdál jako stvořený. Jen jsme výlet pořád nějak přesunovali, zvažovali zorganizovat akci pro domškoláky, chtěli vyrazit na nějaký speciální program, jen to pořád nevycházelo. A tak, když synovi náhle odpadl víkendový skautský program, vyrazili jsme za Kelty. Zima byla jak v psírně, fučelo, teplota byla kolem pěti stupňů, ale odpoledne už i trochu vylezlo sluníčko.



čtvrtek 9. května 2019

DV kam… na jižní Moravu (nejen) za Venuší

To je tak, když jedna domškolácká maminka domluví v Archeoparku Pavlov program pro domškoláky. A já bych tam ráda, ale zdá se mi to daleko, tak tam naplánuju rovnou třídenní výlet, aby se to teda jako vyplatilo. Ze tří dnů sice nakonec byly jen dva, protože třetí den lilo a lilo a lilo. Na výlety sice vyrážíme i za velmi chladného počasí, nevadí nám ani vítr a drobné mrholení nebo kratší přeháňka, ale celodenní déšť není s třemi malými dětmi výzva, ale spíš sebevražda. Navíc mladší syn dostal svou "trucnáladu", takže jsme to po dvou parádních prosluněných dnech otočili domů. První den jsme strávili ve Znojmě jen sami, druhý den v Pavlově a v Pavlovských vrších v domškolácké skupině a s našimi milými známými. A přespali jsme opět couchsurfingově (vřelé díky Terko a Josefe, jihomoravská pohostinnost se nezapře!).