úterý 13. listopadu 2018

… a je nás šest...

Ano, je to tak. Už jsem to upravila i v profilu blogu, takže stručné info i sem. Nejsem maminkou tří, ale už čtyř dětí. Hrdou maminkou čtyř krásných a báječných dětí, abych byla přesná. I když to samozřejmě neznamená, že bych je občas ráda nepřetrhla nebo nevystřelila na Měsíc. 😉 




A taky je to příležitost k tomu, vložit sem alespoň jednou jeden opravdu, ale opravdu krátký článek. A navíc aktuálně úplně nevím, jak moc často budou na blog v nejbližších dnech a týdnech přibývat nové články, tak abyste věděli, proč tomu tak je. Držte nám palce, ať nám to sžívání jde (nejen kvůli blogu) co nejlépe. 😘





neděle 4. listopadu 2018

Jak na… ořechový piknik

Vlašské ořechy jsou skvělou podzimní záležitostí a navíc jsou moc dobré. Nám v rodině chutnají všem moc a tak jsem se rozhodla uspořádat ořechový piknik. Vlašské ořechy jsou navíc úžasné v tom, že je můžete použít do salátů, dezertů i hlavních jídel. Menu na piknik tak může být skutečně komplet ořechové. Vlašáky se navíc skvěle doplňují s dalšími podzimními plodinami jako jsou hrušky, řepa či hroznové víno. A rozhodně doporučujeme zkombinovat je i s nivou, kozím či balkánským sýrem. Mňam!



pátek 2. listopadu 2018

DV kam… naše čtrnácté krajské město (Plzeň)

Tak a máme to! Sice jsme nestihli poznat a navštívit všechna naše krajské města (psala jsem o tom loni v září TU) do konce školního roku, jak bylo původně v plánu, nabrali jsme drobné zpoždění, ale máme splněno! V polovině září jsme navštívili naše poslední krajské město - Plzeň. Předtím už jsme byli v JihlavěPardubicíchBrněOlomouciPraze (a ještě jednou TU), Českých BudějovicíchHradci Králové, (ne)krajské Kutné Hoře, Ústí nad Labem a Zlíně a Ostravě. Liberec a Karlovy Vary už máme také dávno prozkoumané, ale pořád ještě nejsou sepsané. Doufám, že i na ně dojde.


středa 24. října 2018

DV… Bedřich Smetana

Na Bedřicha Smetanu jsme "narazili" v poslední době několikrát. Když jsme při výletech na Blaník a Vyšehrad poslouchali stejnojmenné části cyklu symfonických básní Má vlast, na vyšehradském hřbitově vyhledali jeho hrob a také při nejrůznějším povídání. Takže jsme se rozhodli trochu víc se seznámit i s jeho životem. A protože je pro mě jednodušší, když už nějaké téma probíráme, propojit ho v různých předmětech, vznikl z toho takový menší projekt. Třeba se vám bude hodit, tak jsem ho trochu sepsala.


pondělí 22. října 2018

Souhrn… podzimní

Občas se mě ptáte, kde na blogu najít ten či onen článek, kde a jak se tam vlastně vyhledává a podobně. Takže trochu poradím, jak a kde na blogu vyhledávat a pro podzimní období jsem udělala tematický souhrn článků, v kterém si můžete vybrat, co se vám bude nejlépe hodit. 



Na blogu můžete vyhledávat dvěma způsoby. A nemusíte ani znát přesný název článku. Stačí, když budete zhruba vědět téma. To potom napíšete do vyhledávacího políčka úplně vlevo nahoře. Popř. můžete vyhledávat vpravo podle štítků. Kliknete na hledaný štítek a vyhledá vám to všechny požadované články. V obou případech budete muset zřejmě trochu rolovat, pokud je článků na dané téma víc a je proto třeba vždy dole na konci stránky kliknout na  "starší příspěvky", aby se zobrazila další stránka.

pátek 19. října 2018

DV… stoleté výročí

I v letošním roce jsem se podobně jako loni rozhodla sepsat článek k 28. říjnu. Tím spíš, že letos máme to sté výročí, že. Na loňský článek doporučuji mrknout, protože informace se nebudou moc dublovat. Najdete ho na blogu TU.



V tomhle aktuálním článku se téměř nezaměřím na aktivity, které jsme dělali, protože zatím nevím, jestli nebudu slavit z porodnice. 😉 Takže mám něco nachystáno, mám něco namyšleno, ale kdy se to bude realizovat, zatím úplně nevím. Máme s nejstarším v plánu vyrobit jakýsi velký poster, kam si syn bude postupně zaznamenávat, co zjistil, viděl, navštívil, četl či zažil k tématu 100. výročí naší republiky. A že je to téma hodně široké. Období 1. republiky, období a události celých posledních 100 let, osobnost TGM, život před sto lety, státní symboly, osobnosti… Ale na slavení a zaznamenávání máme vlastně celý rok, protože ta "stovka" bude až do příštího října.



sobota 6. října 2018

Jak na… látkové pytlíky

Předem předesílám, že nejsem žádná švadlena. Umím jen rovné švy. Ty já umím, ty mi jdou. Povlaky na polštáře, ubrusy, látkové pytlíčky, které používám na Vánoce místo papíru a dokola recykluju. Přesto si dovolím jeden fotonávodný článek o šití. Ale je to tedy návod pro naprosté začátečníky. 



Před pár lety jsem sice ušila i něco o trochu složitějšího pro mimi. Ale pořád jsou to skoro všechno rovné švy. Víc v článku TU. Na oblečení si prostě nějak netroufám.


úterý 2. října 2018

Jak na… řepu

Tohle bude jen krátký článek po všech těch dlouhánech, ale říkala jsem si, že musím. Že musím tímhle článkem rehabilitovat řepu, kterou jsem jako dítě nesnášela. Konzervovanou řepu ve sladkokyselém nálevu jsem měla v puse všeho všudy snad jen jednou. Kdysi dávno asi ještě v mateřské škole. Od té doby nikdy a tvrdošíjně jsem ji odmítala několik desetiletí znovu pozřít ať už v jakékoliv podobě. 


Až loni. Loni mi řepa několikrát přistála v zeleninové bedýnce. Proboha, co s tím? Přece to nevyhodím. Nejdřív jsem řepy každý týden přendávala z jedné bedýnky do druhé, ale když se začaly vršit, rozhodla jsem se pro radikální řez. Prostě z nich něco upeču nebo uvařím. Ale rozhodně to nebude nic ve sladkokyselém nálevu! Sáhla jsem po své oblíbené kuchařce Recepty z farmářského trhu a dva recepty realizovala. A na řepu jsem zcela změnila názor. Když se dobře připraví, dokáže být výborná. Navíc malé letní bulvičky jsou tak svěží, křupavé a lahodné, že je můžete jíst klidně jen samotné. Ale já vám předložím dva recepty z řep aktuálních, tedy podzimních. Ale i ty jsou lepší menší či středně velké, obří bulvy už totiž nemají skoro žádnou chuť.

neděle 23. září 2018

Jak na… kaštánky

Pořád jsem měla pocit, že tenhle článek jsem psala už loni, ale nikde na blogu jsem ho nemohla najít. Až v konceptech. Tak ho tedy dopisuju letos, s fotkami letošními, loňskými i předloňskými. A snad na něj ještě není úplně pozdě.

Milujeme všechny přírodniny, ale kaštany asi nejvíc. Je to krása a navíc parádní "smyslový" materiál (taky nosíte po kapsách kaštany a rádi na ně makáte? 😍) . Ale hlavně nabízí spoustu možností pro hraní a tvoření. Mám pocit, že snad veškeré hrací aktivity se na podzim dají obměnit pomocí kaštanů.



pátek 21. září 2018

Co číst… podzimní knihy podruhé

Podzim už je zase tu. A nejen v kalendáři. I počasí za oknem pomalu napovídá, že to dlouhé teplé a suché léto je opravdu pryč. Takže vlastně ideální čas zalézt si pod deky a číst a číst a číst. A nejlépe trochu něco podzimního. O podzimních knížkách jsem psala článek už loni a najdete ho TU. Je jich tam pěkná hromada, většina těch osvědčených, které vytahujeme každý rok. Ale protože jsem na nějaké zapomněla a některé nově vyšly, doplňuji seznam podzimních knížek ještě o jeden článek. A na jeho konci pro inspiraci nabízím ještě seznam článků s podzimní tematikou tady na blogu. Jsou v nich tematické knihy, ale také nápady na podzimní tvoření a ve většině z nich i hromada odkazů na podzimní pracovní listy apod. 



pondělí 17. září 2018

Jak na… vyjmenovaná slova

Na úvod bych chtěla říct, že žádný osvědčený recept, jak dětem "natlouct" do hlavy vyjmenovaná slova, nemám. A myslím, že ani žádný takový není. Navíc my jsme doma s nejstarším vyjmenovaná slova nikam nenatloukali, dokonce se je ani neučil nazpaměť. Všechna vyjmenovaná slova jsme projeli, povídali si o nich, vysvětlovali si, co znamenají, vymýšleli jsme slova příbuzná. Mým cílem bylo, aby se s nimi seznámil a trochu si je osvojil a postupně víc a víc "zažíval". Což se myslím dařilo a daří. Velká výhoda ovšem je, že syn má celkem dobrý jazykový cit a navíc hodně čte, takže třeba pády nebo právě vyjmenovaná slova, z kterých jsem měla strach, mu nedělají větší potíže. To ovšem neznamená, že v nich nedělá chyby. 😉



pátek 14. září 2018

DV kam… naše třinácté krajské město (Ostrava)

Ostrava nám vyšla jako třinácté krajské město, tedy předposlední. Předtím jsme už byli v JihlavěPardubicíchBrněOlomouciPraze (a ještě jednou TU), Českých BudějovicíchHradci Králové, (ne)krajské Kutné Hoře, Ústí nad Labem a Zlíně. Liberec a Karlovy Vary už máme také prozkoumané, ale pořád ještě nejsou sepsané.



Musím přiznat, že Ostravu jsem si nechávala na konec a měla z ní trochu obavy. Za prvé proto, že je to od nás víc než čtyři hodiny cesty vlakem a jet tam a za chvilku zpátky by se úplně nevyplatilo, takže bylo třeba řešit přespání. Za druhé proto, že Ostrava je přeci jen velká a chtěli jsme navštívit místa nejen v centru, takže bylo nutné počítat s několika přejezdy MHD. A za třetí musím přiznat předsudky. Třeba u Ústí jsem věděla, že město není nic moc, ale tam to vyvážil Střekov a Větruše. Od Ostravy jsem neoprávněně očekávala špínu, hluk, smog, nehezkou moderní průmyslovou architekturu… A nic z toho se nepotvrdilo. V době naší návštěvy krásné slunečné počasí, dobrá viditelnost, k tomu čisto, spousta historických staveb, zeleně, o víkendu málo lidí i aut… krása!

neděle 2. září 2018

DV kam… (nejen) za zvířaty (nejen) z pravěku

Jak už jsem psala TU, snažím se naše výlety v letošním školním roce koncipovat alespoň trochu v duchu našeho aktuálního projektu, tedy historicky. Ale vždy plánuji tak, aby si výlet užili všichni. Tedy i ti nejmladší. Takže nejen poznání a dlouhé putování, ale i zábava, tzn. nějaké to hřiště, skály, zvířata apod. Někdy to není jen tak, skloubit všechno dohromady, ale v tomhle případě se všechno skvěle podařilo. A všechno na jednom místě, bez dlouhého přejíždění.



pátek 24. srpna 2018

DV kam… za blanickými rytíři

Pro letošní školní rok se nejstarší rozhodl, že hlavním celoročním projektem bude historie. A protože v právě uplynulém školním roce jsme se při tématu zeměpis České republiky (článek TU) namlsali cestováním, rozhodli jsme se v něm pokračovat. A téma historie nabízí k cestování spoustu možností. Zvažovala jsem, jak tohle téma pojmout, ale syn mi to dost ulehčil tím, že chce začít pěkně od začátku. Tedy vznik vesmíru, Země, pravěk a tak dál… Takže klasika jakou známe všichni ze školy. No budiž. S tím, že se vždycky dotkneme i aktuálních témat (28. října, 17. listopadu, 1. května….) bez ohledu na časovou posloupnost. Což ovšem děláme každý rok asi od jeho čtyř let.


sobota 11. srpna 2018

Jak na… bezové korálky

Bez černý je podivuhodná a obdivuhodná rostlina. I když je mi jasné, že na zahradě to může být taky docela slušný "plevel". Ale hlavně je to léčivka a dá se s/z ní dělat spousta věcí. O tom, že každý rok chodíme na květy bezu, sušíme je na zimní čaj, vyrábíme bezový sirup,  dokonce i bezovou marmeládu jsme jednou dělali, smažíme kosmatice a další, už jsem psala loni TU.



pondělí 6. srpna 2018

Co číst… opeření krasavci

Tenhle článek už chystám od loňska. Nejprve jsem ho chtěla dopsat na podzim, kdy odlétají ptáci. Potom v zimě, kdy lze ptáky na krmítku dobře pozorovat, pak na jaře, kdy ptáci přilétají. A pořád to nějak nevycházelo. Až teď, skoro po roce. Ale třeba přijde vhod i tak.



My ptáky vlastně sledujeme tak nějak celý rok, když je příležitost. V zimě na krmítku, jinak na zahradě. Loni jsme dali na zahradu budku a hned se do ní nastěhovaly sýkorky. A letos tam byli vrabci. Když syn dostal předloni k Vánocům "skládací" ptačí budku, netvářil se úplně nadšeně a chvíli ležela ladem. Ale když ji dával s dědou dohromady, moc ho to bavilo. A když potom dostala nájemníky, nadšení bylo obrovské, takže by si prý přál nějakou další. Pokud si podobně jako my netroufáte na budku sami, koukněte na stránky Budka jako dárek a objednejte si stavebnici. Majitel e-shopu Ing. Václav Klapetek je obdivuhodná osoba, která toho dělá spoustu pro přírodu. Stal se i červencovým Laskavcem Nadace Karla Janečka. Na dokrmování ptáčků je ještě hodně brzy, ale aby bylo vše pohromadě, přidávám i odkaz na starší článek na blogu o krmítkách.

středa 1. srpna 2018

Kam… do ráje (centrum Eden v Bystřici nad Pernštejnem)

O výpravě do centra poznání a zábavy Eden v Bystřici nad Pernštějnem jsem uvažovala už dlouho. Ale jak už to tak bývá, co máme skoro za humny, pořád nějak odkládáme. Tak abych na sebe vyzrála a konečně se rozhoupala, domluvila jsem rovnou hromadnou exkurzi pro domškoláky nejrůznějšího věku. Protože jsem s sebou měla i dvě naše prťátka, o programu exkurze jako takové vám toho příliš neřeknu. Naše děti totiž z organizované prohlídky zběhly hned v úvodu. Prostřední nebavilo čekat, až se na ni dostane řada při projížďce na koni a nejmladšího velmi znervóznil blízký kontakt s několika psy. Zvířata miluje, ale musí od něj být dostatečně daleko.


úterý 24. července 2018

Co čteme… knihy, které se do batůžku nevejdou

Je mi jasné, že psát zrovna o prázdninách, tedy v době, kdy se batůžky nejčastěji z celého roku vytahují ze skříně a tak často se výletuje, o knihách, které se do batůžku nevejdou, je trochu nelogické, ale co už. Prostě to tak nějak vyšlo a nešlo mi to nenapsat.

Takže tu je pár obřích tipů na knihy. Ale nebojte, do batohu je sice nedáte, ale jsou alespoň s prázdninovou tématikou. Cestování, příroda, zvířata, moře, zahrada… a taky pár hledacích knížek pro nejmenší. Všechny k našemu létu tak nějak (každoročně) patří. V létě je častěji vytahujeme, každý rok přibude nějaká další. Na cesty je sice nebereme, ale doma nebo venku na zahradě je prohlížíme často. Takže vzhůru do toho!




úterý 17. července 2018

DV kam… naše dvanácté krajské město a široké okolí (Zlín)

Naším dvanáctým krajským městem se po JihlavěPardubicíchBrněOlomouciPraze (a ještě jednou TU), Českých Budějovicích, Hradci Králové, (ne)krajské Kutné Hoře a Ústí nad Labem stal Zlín. Liberec a Karlovy Vary už jsme sice také navštívili, ale ještě nejsou sepsané.



Ale tahle zlínská návštěva nebyla jen tak ledajaká. Protože Zlín je od nás přeci jen celkem daleko a není úplně snadno dostupný ani vlakem, kterým obvykle jezdíme, rozhodli jsme se vyrazit do Zlína protentokrát autem, na víc dní a všichni najednou. I dědu jsme s sebou přibrali. A aby to bylo trochu dobrodružnější, rozhodli jsme se jet pod stan. Cestu jsme uskutečnili na konci června, v týdnu ve všední dny před vysvědčením, což se ukázalo jako skvělý tah. Nikde totiž nebylo moc lidí. Školní výlety už skončily a dovolené ještě nezačaly. I počasí nám vyšlo tak akorát, teploty kolem dvaceti stupňů jsou na turistiku a poznávání ideální.

čtvrtek 12. července 2018

Jak na… přírodní barvení

S přírodním barvením jsem se asi jako každé dítě setkala už ve velmi raném dětství. Kdo si jako dítě nezašpinil triko od malin či borůvek nebo kalhoty na kolenech od trávy. A že ty skvrny obvykle držely fest! 😉 Později jsme na tohle téma určitě narazili na skautu, možná jsme něco i prakticky vyzkoušeli, ale víc si nepamatuji. Ale nějak jsem se k tomuhle tématu podvědomě pořád vracela, kdykoliv jsem na něj někde narazila a chtěla si to vyzkoušet.




úterý 10. července 2018

DV kam… naše deváté krajské město (Ústí nad Labem)

Po nějaké době zase jedno z našich procestovaných krajských měst. V pořadí už deváté. Po JihlavěPardubicíchBrněOlomouciPraze (a ještě jednou TU), Českých Budějovicích a Hradci Králové přišel na řadu nejsevernější sever. Ještě tu chybí článek o Liberci, který Ústí předcházel. Ale protože tam jsme byli celá rodina několik dní, bude zpracování a sepsání asi ještě chvilku trvat.

V Ústí jsme byli už v dubnu. Ale jestli si pamatujete, byl duben velmi teplý, takže to pro nás byl první krajský výlet, kdy nám ani nepršelo, ani nemrzlo, ani nechumelilo. Dokonce i na tričko a šortky došlo. A zase jsme vyrazili vlakem a zase se ve vlaku četlo a vyplňovaly pracovní listy (ty jsou ke stažení jako obvykle na konci článku).

neděle 8. července 2018

Co čtu… další skvělé knihy pro skorodospělé

O tom, že knihy pro děti i dospívající jsem četla vždycky a vždy s radostí a nadšením, jsem psala už TU. Proto tu můžete najít další tipy na čtení pro vaše dospívající děti, popř. i pro vás. A zase jsou to všechno skvělé silné příběhy stejně jako ty v minulém článku.

Při jejich čtení vám možná ukápne slza, ale hlavně prostřednictvím všech těchto knih můžete přemítat, jak to máte vy, jestli něco podobného cítíte či zažíváte, jak byste se cítili či reagovali vy. Ty příběhy jsou tak moc sugestivní a dokáží tak moc vtáhnout do děje. Budu se ale snažit moc nepopisovat děj či nezacházet nějak moc do podrobností, abych neprozradila zbytečně moc. 

Gleitzman, Morris : POTOM. Argo, 2017.
První díl téhle knížky jsem představila v předchozím článku. Na tuto upozorňuji proto, že pokud vás příběh malého židovského kluka Felixe, který se skrývá v době druhé světové války před nacisty, vzal za srdce (a koho ne), tak určitě budete chtít znát pokračování. Ale pozor, ani tenhle díl není veselý, jak jinak. Je podobně jako ten první plný smutku, ale také humorných a nadějeplných okamžiků. A také nezištné pomoci, odvahy, lidskosti a laskavosti úplně cizích lidí. I druhý díl téhle pětidílné série líčí život v okupovaném Polsku z dětsky naivní perspektivy malého Felixe a o to je vyprávění o hrůzách války ještě silnější.

"Někteří lidé jsou ochotni riskovat cokoli, ba i svůj život, jen aby zachránili život jiného člověka."



pondělí 2. července 2018

Jak na… co (nejen) o prázdninách?

Jasně, že plnit si přání a sny jde po celý rok. Stejně tak jako pobývat víc venku a zažívat různá dobrodružství. I to lze v průběhu celého roku, prostě na jaře, v létě, na podzim i v zimě. Ale o prázdninách jde všechno z toho tak nějak líp.

„Všechny naše sny se mohou stát skutečností, pokud máme odvahu je následovat.“
(Walt Disney)

My jsme si předloni s nejstarším právě v létě začali psát seznam přání. Prostě to, co bychom o prázdninách rádi zažili. Vycházeli jsme z toho, že chceme být spolu, hodně venku a zažít i nějaké to dobrodružství. Tak jsme si popřemýšleli a potom to napsali a nakreslili, abychom to měli pěkně na očích. Sem vkládám, protože vám třeba podobná inspirace na začátku prázdnin přijde vhod. Nám se to skvěle osvědčilo. Letos už takovýhle velký Átrojkový seznam sepsaný nemáme, ale (nejen) letní přání a sny tu jsou pořád. 😉


pondělí 28. května 2018

Jak na… ředkvičky

Tak je mi jasné, že dávat sem recepty s ředkvičkami, když úplně nejlepší jsou na kváskovém chlebu s máslem a s pažitkou, je trochu scestné. Ale třeba jich máte doma tolik co my, tak nějaký ten recept využijete. Nás totiž aktuálně ředkvičkami zásobuje naše zeleninová bedýnka. Pár jich máme i na zahradě, ale protože já jsem veskrze líný zahradník a moc nezalévám, jsou celkem malé a brzy půjdou do květu. Ale my si po odkvětu počkáme i na ředkvičkové  lusky (šešule), ty jsou také moc dobré.


Ředkvička je zelenina s příznivým zdravotním vlivem na funkci žlučníku, povzbuzuje chuť k jídlu. Obsahuje vitamín C, železo, hořčík, vápník, draslík. Lze konzumovat nejen bulvičky, ale po odkvětu i plody, které mají podobnou, ale jemnější chuť.

Takže co nám kromě chroupání samotných syrových ředkviček doma chutná? Nejprve pár receptů, kde vám ředkvičky zůstanou v syrovém stavu. 


Pestrý salát je skvělou jarní záležitostí. Je osvěžující a máme ho moc rádi všichni. Jen do něj obvykle nepřidávám česnek, protože ten děti moc nemusí.

PESTRÝ ŘEDKVIČKOVÝ SALÁT
Ředkvičky nakrájíme na plátky a dáme do misky. Přidáme na malé díly nakrájená rajčata a listy hlávkového salátu natrhané na kousky. Smícháme s nadrobno nakrájenou cibulí a troškou prolisovaného česneku. Zalijeme zálivkou smíchanou  z oleje, hořčice citronové šťávy a soli. Máte-li raději sladší zálivku, dejte místo hořčice trochu medu.



Tenhle salát je trochu těžší než ten předchozí. Je v něm totiž zakysaná smetana, ale můžete ji klidně nahradit jogurtem. Majonézu nedoporučuji, ta by salátu zbytečně ještě "přitížila". Klidně můžete podávat i s pečivem jako hlavní jídlo

ŘEDKVIČKOVÝ SALÁT S OKURKOU
Na plátky nakrájené ředkvičky dáme do misky, osolíme a necháme chvíli rozležet. Přidáme na plátky nakrájenou okurku a oloupaná, na plátky nakrájená vejce. Zakysanou smetanu rozmícháme s hořčicí a citronovou šťávou na zálivku, osolíme a nalijeme na salát. Nakonec salát ozdobíme nakrájenou pažitkou.



Ředkvičkovou pomazánku máme moc rádi. Skvěle chutná, krásně vypadá a dá se směle dozdobit vším jedlých barevným, co na zahradě najdete. Už se moc těším, až kromě kvítky pažitky budu moci zdobit modrými květy brutnáku či žluto-oranžovými květy lichořeřišnice.

ŘEDKVIČKOVÁ POMAZÁNKA SE SÝREM COTTAGE
V míse smícháme sýr cottage a lučinu. Přidáme na kostičky nakrájené ředkvičky a jarní cibulku nakrájenou na kolečka. Osolíme, opepříme. Namazané na pečivu ozdobíme nakrájenou pažitkou a pažitkovými květy.




Tohle je taky moc dobrá varianta ředkvičkového jídla. Jen je potřeba jako u smažených vajíček u toho stát a brzy stáhnout z ohně, aby se vajíčka moc nesrazila. Ne jako já…

ŘEDKVIČKY SE SMAŽENÝMI VEJCI
Asi 30 g nakrájených ředkviček společně s nasekanou jarní cibulkou jemně osmahneme na másle. Osolíme, opepříme a asi 10 minut dusíme. Potom zalijeme 4 vejci s nakrájenou pažitkou. Do vajec můžeme přimíchat i nakrájenou šunku. Zamícháme a necháme mírně srazit. Podáváme na topinkách zdobené pažitkou, popř. lze i s brambory a zeleninovým salátem.



Ředkvičková polévka je bašta se vším všudy. A tím, že do ní dáte i ředkvičkové listy, popř. i kopřivové listy, máte-li těch ředkvičkových málo, zužitkujete celou rostlinu.

POLÉVKA Z ŘEDKVIČEK
Čerstvě vypadající listy z jednoho svazku ředkviček propláchneme a necháme okapat. Poté nakrájíme nahrubo. Dvě ředkvičky nakrájíme na tenké plátky a vložíme do misky s vodou. Zbylé ředkvičky necháme v celku. Tři jarní cibulky nakrájíme na větší kousky. V hrnci rozpustíme máslo, na něm necháme chvilku zavadnout cibulku. Poté zalijeme 750 ml vody. Osolíme, opepříme a přidáme celé ředkvičky a listy. Vaříme 10 minut, pak odstavíme z ohně. Vmícháme 100 g mraženého hrášku. Jakmile rozmrzne, přilijeme 100 ml smetany (lze použít i sójovou)  a rozmixujeme. Podáváme ihned, ozdobené plátky ředkviček, popř. s trochou čerstvého tvarohového sýra.



A tuhle baštu můžete podávat i studenou jako salát. Obě varianty jsou moc dobré.

KUSKUS S KOPŘIVAMI, CITRONEM A ŘEDKVIČKAMI
250 g kuskusu zalijeme vroucí vodou podle návodu na obalu, zakryjeme a necháme stát. Ve velké pánvi rozehřejeme olivový olej a chvilku na něm opékáme bílé části dvou jarních cibulek nakrájené na kolečka, přidáme dva jemně nasekané stroužky česneku a hned poté 150 g propláchnutých vršků mladých kopřiv. Osolíme, přikryjeme a necháme asi minutu prohřívat. Pokud nejsou kopřivy dostatečně zavadlé, promícháme a dusíme ještě minutu. Přidáme dvě lžíce nakrájené hladkolisté petrželky, zelené části cibulek, kuskus a pořádně zamícháme. Sejmeme z ohně, přimícháme půl svazku ředkviček nakrájených na kolečka a přidáme citronovou šťávu podle chuti. Posypeme pokrájenými vlašskými ořechy nebo mandlemi a podáváme.


neděle 27. května 2018

DV kam… naše sedmé krajské město a pidivýlet navíc (Hradec Králové)

V Hradci Králové jsme byli sice už v březnu, ale ke článku jsem se dostala až teď. V té době jsme byli akorát v půlce a měli jsme navštívených sedm krajských měst. Po Jihlavě, Pardubicích, Brně, Olomouci, Praze (a ještě jednou TU) a Českých Budějovicích tedy přišel na řadu i Hradec Králové. A bylo to více než dobrodružné.

To máte tak, když si naplánujete výlet a zuby nehty na něm trváte, protože následující víkendy jsou tak nějak obsazené. Takže vyrazíte, i když se necítíte úplně fit. A den předem navíc zjistíte, že se v noci před výletem mění čas a vstávat se tedy nebude v šest, ale vlastně v pět. Uff, ale zvládli jsme to a kluci byli stateční. A brzkoranní mrazivá procházka na vlakovou zastávku nás probrala dokonale.




sobota 19. května 2018

DV kam… naše jedenácté (ne)krajské město (Kutná Hora)

Stále s nejstarším (a případně i dalšími přáteli a kamarády) vyrážíme za poznáním našich krajských měst a stále je co objevovat. I když už nám vlastně zbývají jen tři poslední krajská města. Jen nestíhám psát o těch předchozích (to poslední sepsané je v článku TU), ale věřím, že přidám zpětně alespoň fotografie a pracovní listy, aby bylo vše komplet. Kutnou Horu ale publikuji hned, protože už předem se ozývaly hlasy, že pracovní listy se budou hodit. A to se ani nedivím, Kutná Hora je opravdu krásná a stojí za návštěvu. Vlastně hned za několik návštěv.



sobota 12. května 2018

Jak na…. rebarboru

A už nám zase začala bedýnková sezóna. Sice zatím pomálu toho v bedýnkách máme (však je také všechno lokální, tady u nás v Přibyslavi bez chemie pěstované), ale vařit se s tím už dá vesele a s nadšením. Tentokrát jsme tam měli hlávkový salát, ředkvičky a rebarboru.

REVEŇ neboli REBARBORU jsme měli snad ještě předloni na zahradě. Pak ale byla vykopána, aby udělala místo borůvkám a mně tak nějak chybí. Proto jsem ji v bedýnce přivítala s nadšením. Je mi jasné, že její kyselost ne každému sedí, ale já ji mám moc ráda. Takhle na jaře, kdy toho ještě moc čerstvého neroste, je to v kuchyni moc příjemné zpestření. I když pravda, je třeba počítat s tím, že nějaký ten cukr budete potřebovat. A jak uvidíte v několika receptech, vyplatí se i zkombinovat rebarboru s jahodami. Tak je to teprve bašta!



Rebarbora obsahuje vitamin A, C, železo, draslík, fosfor a hořčík. Má vyšší obsah kyseliny šťavelové, proto není vhodné ji konzumovat ve velkém množství. Vhodná je kombinace s jogurtem, tvarohem apod.  V kuchyni je použití podobné jako jablka – kompoty, džemy, náplně do moučníků. Před konzumací je třeba rebarborové řapíky oloupat.

pondělí 9. dubna 2018

Máme rádi… jdeteven.cz a vše okolo

O tom, jak moc nám v chození ven pomohl Deník do divočiny projektu Jděte ven, jsem nedávno psala na facebooku. A mrknout se na to můžete i ve starším článku na blogu TU.

Projekt Jdete ven je jeden z mnoha skvělých projektů sdružení Tereza. My třeba ještě moc rádi sledujeme projekty UČÍME se VENKU nebo Svobodná hra





čtvrtek 22. března 2018

Co číst… zajímavé dětské knihy roku 2017

Vlastně ani nevím, kolik let dělám pro knihovníky v našem kraji povídání o zajímavých dětských knihách předchozího roku. Už je to snad deset let. A musím přiznat, že každý rok znovu a znovu zvažuji, zda se do toho opět pustit. Ani ne tak proto, že je náročné vybrat knihy a pročíst je, popř. alespoň prolistovat, abych o nich mohla říct pár slov. Náročné je všechny ty knihy (a aktuálně jich bylo víc než 70) fyzicky shromáždit. Knihy chci mít totiž u sebe, ukazovat obálky, obrázky, číst z nich ukázky. A při tomhle množství knih už to začíná být trochu nadlidský výkon. :-)

Výběr knih je hodně, hodně subjektivní. Nevejde se všechno, co bych chtěla, protože na povídání mám dvě a půl hodiny. Je spousta knih, na které zapomenu a také spousta knih, o kterých ani nevím. V seznamu jsou knihy, které nějak zaujaly mě, moje děti, dostaly třeba nějakou literární cenu, knihy, které se dají dobře využít při lekcích čtenářské gramotnosti v knihovnách apod.


středa 21. března 2018

Jak na… velikonoční přání podruhé

Jak jsem psala už loni, velikonoční přání podobně jako ta vánoční tvoříme a posíláme každý rok. Nejdřív jsem je dělala sama, ale teď už několik let společně s dětmi. Takže přáníčka jsou jednoduchá na výrobu, aby se mohly zapojit obě starší děti.



Nápady a návody z předchozích let najdete v loňském článku TU. Tady jen malá fotografická ochutnávka. Veškeré nápady jsem někde zahlédla, někde se inspirovala, popř. je upravila pro naše účely. Původní zdroje ale nemám. 

pátek 16. března 2018

Co číst… jaro podruhé

Loni jsem se s jarními tématy docela vyřádila. Jarní knihy, jarní aktivity, několik dalších článků s knihami, které jsou pro jaro jako stvořené. A abyste nemuseli vyhledávat, dám odkazy rovnou sem. Pokud chcete hromadu jarních knih, rozhodně nejprve klikněte na loňský článek TU.
A potom další knihy s podobnou tematikou:  o zahradě najdete TU, knihy o hmyzácích a spol. TU a knížky o bylinkách TU. Pod každým článkem jsou odkazy na videa, pracovní listy, aktivity apod.


Od loňska jsem pár knih s podobnou tematikou zachytila, ale není jich zase tolik, aby z nich vzniklo několik článků na různá témata. Dám je tedy pěkně dohromady a přidám k nim něco málo aktivit a odkazů na jarní brouzdání přírodou. Ale nejprve ty knihy.

Po nějakém čase zase jedna okýnková od Svojtky pro nejmenší. Ty jsou u nás pořád tak nějak v kurzu a dědí se dál a dál. Tahle se jmenuje JAK ROSTOU KYTIČKY a ráda si ji prohlíží prostřední i nejmladší. Z knížky děti zjistí, jakou rostliny potřebují potravu a kde ji berou, proč mají barevné květy a voní, proč listy opadávají, kde se berou semena a kdo je sází a spoustu dalších věcí. Už se moc těším, až venku konečně něco vyleze a budeme moct hledat a porovnávat. 













A ještě je tu od Svojtky jedna série knih. Všechny jsou o životních cyklech a to se teď  na jaře skvěle hodí. V každé z knih jsou popsané dva životní cykly: Z JEHNĚTE OVCE, Z PULCE ŽÁBA Z VEJCE SLEPICE, ZE SEMÍNKA SLUNEČNICE a Z LARVY VČELA, Z KUKLY MOTÝL. Průvodce jsou opravdu názorné, plné fotografií a reálných obrázků. To se mi na knížkách moc líbí. Žádné nereálné obrázky nebo malůvky. V knížce je i spousta doplňujících informací, světoví rekordmani jednotlivých zvířat/rostlin, cyklus zobrazený přehledně na jedné stránce a také pobídka ke zkoumání nebo průzkumu. 









O tomhle skvělém obřím leporelu jsem tu už také psala. ROK V LESE je báječně ilustrovaná hledací knížka od Emilie Dziubakové, vydal ji Host. Sice tedy není přímo jen o jaru nebo rostlinách a zahradě, ale to vůbec nevadí. Doma ji máme moc rádi všichni. A protože je to rok v lese, tak je jasné, že tam jsou i jarní měsíce. :-) Můžete sledovat proměny jednotlivých měsíců nebo postupně sledovat skoro padesátku jednotlivých zvířat. Jak žijí, jestli jsou aktivní v noci nebo ve dne, kdy se budí ze zimního spánku, jak a čím se živí, jestli sbírají, loví nebo se třeba hrabou v odpadcích, Na každý měsíc je barevná dvoustrana, na začátku přehled všech zvířat a na konci navíc hledací bludiště. A také tvrdé stránky, takže nemusíte mít strach půjčit knížku i prťatům.








Knížky Markéty Kotkové jsou mým objevem loňského roku. Vůbec nechápu, jak mě dosud mohly míjet. Taková krása, něha, jemnost… K jaru se nejvíc hodí knížka V KOUZELNÉ ZAHRÁDCE. Je sice zase o celém roce, ale jara si tam užijete do sytosti. Knížka je plná básniček a nádherných obrázků. A mezi stránkami je sem tam zamíchaná i obrazová "encyklopedie" v podobě barevných dvoulistů. Fantastická knížka pro děti i dospělé. S prostřední už ji máme celou prohlédnutou a jaro pečlivě nastudované a hlídáme, co z knížky uvidíme i venku.










A i tohle je "celoročka", takže u najdete verše Františka Hrubína, které vás provedou celým rokem. Ale těch jarních je i tu hodně. V knížce OD JARA DO JARA najdete říkadla, básničky i veršované pohádky a ilustroval ji Matěj Forman. 









Ladovy obrázky neodmyslitelně patří k jednotlivým ročním obdobím. Nakladatelství Grada nově vydala texty, které obvykle k Ladovým obrázkům vycházejí a rozdělila je do čtyř knih. V knize TRADIČNÍ ČESKÉ JARO tedy najdete mnoho tradic, zvyků a obyčejů dávných i současných, lidová říkadla a pořekadla, pranostiky, básničky, písničky, velikonoční koledy, ale také třeba hry, které k jaru patří. My máme doma hodně "zvykoslovných" knížek, takže tuto máme jen půjčenou z knihovny. Pokud ale hledáte nějaký základní přehled a navíc hezké ilustrace, tuhle můžeme určitě doporučit.















Knihy o přírodě z Portálu, které ilustrovala Eva Chupíková, jsou u nás aktuálně hodně v kurzu. A nejstaršímu synovi je celkem jedno, jestli je napsala Daniela Krolupperová nebo Jaromír Socha. Dobré jsou prý všechny. Já musím říct, že se mi některé zdají textově trochu slabší, ale ilustrace to všechno vyváží. Ty jsou nádherné. Syn aktuálně čte VÍLÍ BÝLÍ a vůbec mu nevadí, že hlavní hrdinou je holka a je to o vílách. Prý je to hlavně o léčivých rostlinách a to ho baví. Všechny ty knížky mají podobný povedený koncept: postupně se rozvíjející příběh a v každé kapitole přibývá jedna nově poznaná rostlina nebo živočich (bylinky, keře, houby, ryby…) a na konci celkem krátkých kapitol jsou vždy cvičné otázky, aby si čtenář připomněl zajímavosti a poznatky z příběhu.













Tenká brožurka KVĚTINY ČASNÉHO JARA je tak akorát do batůžku na časně jarní výlety. Najdete tu většinu běžných druhů i druhy vzácné, jejichž krása vás může podnítit k cílenému jarnímu výletu. Když si navíc zahrajete pexeso jarních květů, brzy je začnete rozeznávat i v přírodě okolo sebe. 











A na závěr jedna velikonoční. Ale není jen o Velikonocích, je o období od Masopustu do konce Velikonočních svátků. Knížky Terezy Říčanové máme doma moc rádi, i když vím, že ne každému sedí. Někomu připadají moc naturalistické. Já myslím, že zobrazují život na statku tak, jak opravdu vypadá. Ve VELIKONOČNÍ KNÍŽCE najdete jak biblický příběh o ukřižování Ježíše, tak přehled zvyků a obyčejů, které se na jaře odehrávají. A k tomu celostránkové ilustrace. Obojí jakoby vyprávěly a malovaly děti.














A ještě nám zrovna včera dorazil časopis RAKETA, který máme doma moc rádi. Aktuální číslo je zaměřené na botaniku, takže v něm najdete také spoustu jarní inspirace, čtení, úkolů a aktivit.







Musím ještě zmínit dvě věci, které sice ještě doma nemáme, ale moc se na ně těšíme. První z nich je knížka VELKÁ KNIHA ZAHRADNIČENÍ PRO DĚTI, která by měla vyjít 21. března v nakladatelství Práh. Podle obrázků vypadá zajímavě, tak se těším, až ji budu mít v ruce.



A pak se moc a moc těšíme na dřevěnou skládačku TULIPÁNU, kterou máme objednanou od Sův z dříví - psala jsem o nich TU. Krásně nám doplní nejen knížky o kytičkách z úvodu článku.


A pokud byste rádi nějaké tipy, co na jaře venku, mrkněte na starší články na blogu. Co venku v březnu je TU, co venku v dubnu TU a co v květnu TU. A projděte si web jdeteven.cz a UČÍME se VENKU - najdete tam toho spousty. 

A ještě pár tipů na jarní hledačky:
  • jarní detektiv od nás je ke stažení TU
  • spoustu tipů na jarní zážitky najdete v přehledném seznamu jdeteven.cz
  • krásně ilustrovanou jarní hledačku najdete u Pipasiku
  • tabulka na dobrodružnou jarní výpravu na webu mamaandson.org
  • jarní lovec na webu zodpovednavyuka.cz
A když budete hledat, najdete jistě ještě spoustu dalších. Jaké jsou vaše oblíbené jarní knihy?