Jak na… ředkvičky

Tak je mi jasné, že dávat sem recepty s ředkvičkami, když úplně nejlepší jsou na kváskovém chlebu s máslem a s pažitkou, je trochu scestné. Ale třeba jich máte doma tolik co my, tak nějaký ten recept využijete. Nás totiž aktuálně ředkvičkami zásobuje naše zeleninová bedýnka. Pár jich máme i na zahradě, ale protože já jsem veskrze líný zahradník a moc nezalévám, jsou celkem malé a brzy půjdou do květu. Ale my si po odkvětu počkáme i na ředkvičkové  lusky (šešule), ty jsou také moc dobré.

Ředkvička je zelenina s příznivým zdravotním vlivem na funkci žlučníku, povzbuzuje chuť k jídlu. Obsahuje vitamín C, železo, hořčík, vápník, draslík. Lze konzumovat nejen bulvičky, ale po odkvětu i plody, které mají podobnou, ale jemnější chuť.

Takže co nám kromě chroupání samotných syrových ředkviček doma chutná? Nejprve pár receptů, kde vám ředkvičky zůstanou v syrovém stavu. 

Pestrý salát je skvělou jarní záležitostí. Je osvěžující a máme ho moc rádi všichni. Jen do něj obvykle nepřidávám česnek, protože ten děti moc nemusí.

PESTRÝ ŘEDKVIČKOVÝ SALÁT
Ředkvičky nakrájíme na plátky a dáme do misky. Přidáme na malé díly nakrájená rajčata a listy hlávkového salátu natrhané na kousky. Smícháme s nadrobno nakrájenou cibulí a troškou prolisovaného česneku. Zalijeme zálivkou smíchanou  z oleje, hořčice citronové šťávy a soli. Máte-li raději sladší zálivku, dejte místo hořčice trochu medu.

Tenhle salát je trochu těžší než ten předchozí. Je v něm totiž zakysaná smetana, ale můžete ji klidně nahradit jogurtem. Majonézu nedoporučuji, ta by salátu zbytečně ještě "přitížila". Klidně můžete podávat i s pečivem jako hlavní jídlo

ŘEDKVIČKOVÝ SALÁT S OKURKOU
Na plátky nakrájené ředkvičky dáme do misky, osolíme a necháme chvíli rozležet. Přidáme na plátky nakrájenou okurku a oloupaná, na plátky nakrájená vejce. Zakysanou smetanu rozmícháme s hořčicí a citronovou šťávou na zálivku, osolíme a nalijeme na salát. Nakonec salát ozdobíme nakrájenou pažitkou.

Ředkvičkovou pomazánku máme moc rádi. Skvěle chutná, krásně vypadá a dá se směle dozdobit vším jedlých barevným, co na zahradě najdete. Už se moc těším, až kromě kvítky pažitky budu moci zdobit modrými květy brutnáku či žluto-oranžovými květy lichořeřišnice.

ŘEDKVIČKOVÁ POMAZÁNKA SE SÝREM COTTAGE
V míse smícháme sýr cottage a lučinu. Přidáme na kostičky nakrájené ředkvičky a jarní cibulku nakrájenou na kolečka. Osolíme, opepříme. Namazané na pečivu ozdobíme nakrájenou pažitkou a pažitkovými květy.

Tohle je taky moc dobrá varianta ředkvičkového jídla. Jen je potřeba jako u smažených vajíček u toho stát a brzy stáhnout z ohně, aby se vajíčka moc nesrazila. Ne jako já…

ŘEDKVIČKY SE SMAŽENÝMI VEJCI
Asi 30 g nakrájených ředkviček společně s nasekanou jarní cibulkou jemně osmahneme na másle. Osolíme, opepříme a asi 10 minut dusíme. Potom zalijeme 4 vejci s nakrájenou pažitkou. Do vajec můžeme přimíchat i nakrájenou šunku. Zamícháme a necháme mírně srazit. Podáváme na topinkách zdobené pažitkou, popř. lze i s brambory a zeleninovým salátem.

Ředkvičková polévka je bašta se vším všudy. A tím, že do ní dáte i ředkvičkové listy, popř. i kopřivové listy, máte-li těch ředkvičkových málo, zužitkujete celou rostlinu.

POLÉVKA Z ŘEDKVIČEK
Čerstvě vypadající listy z jednoho svazku ředkviček propláchneme a necháme okapat. Poté nakrájíme nahrubo. Dvě ředkvičky nakrájíme na tenké plátky a vložíme do misky s vodou. Zbylé ředkvičky necháme v celku. Tři jarní cibulky nakrájíme na větší kousky. V hrnci rozpustíme máslo, na něm necháme chvilku zavadnout cibulku. Poté zalijeme 750 ml vody. Osolíme, opepříme a přidáme celé ředkvičky a listy. Vaříme 10 minut, pak odstavíme z ohně. Vmícháme 100 g mraženého hrášku. Jakmile rozmrzne, přilijeme 100 ml smetany (lze použít i sójovou)  a rozmixujeme. Podáváme ihned, ozdobené plátky ředkviček, popř. s trochou čerstvého tvarohového sýra.

A tuhle baštu můžete podávat i studenou jako salát. Obě varianty jsou moc dobré.

KUSKUS S KOPŘIVAMI, CITRONEM A ŘEDKVIČKAMI
250 g kuskusu zalijeme vroucí vodou podle návodu na obalu, zakryjeme a necháme stát. Ve velké pánvi rozehřejeme olivový olej a chvilku na něm opékáme bílé části dvou jarních cibulek nakrájené na kolečka, přidáme dva jemně nasekané stroužky česneku a hned poté 150 g propláchnutých vršků mladých kopřiv. Osolíme, přikryjeme a necháme asi minutu prohřívat. Pokud nejsou kopřivy dostatečně zavadlé, promícháme a dusíme ještě minutu. Přidáme dvě lžíce nakrájené hladkolisté petrželky, zelené části cibulek, kuskus a pořádně zamícháme. Sejmeme z ohně, přimícháme půl svazku ředkviček nakrájených na kolečka a přidáme citronovou šťávu podle chuti. Posypeme pokrájenými vlašskými ořechy nebo mandlemi a podáváme.

DV kam… naše sedmé krajské město a pidivýlet navíc

V Hradci Králové jsme byli sice už v březnu, ale ke článku jsem se dostala až teď. V té době jsme byli akorát v půlce a měli jsme navštívených sedm krajských měst. Po Jihlavě, Pardubicích, Brně, Olomouci, Praze (a ještě jednou TU) a Českých Budějovicích tedy přišel na řadu i Hradec Králové. A bylo to více než dobrodružné.

To máte tak, když si naplánujete výlet a zuby nehty na něm trváte, protože následující víkendy jsou tak nějak obsazené. Takže vyrazíte, i když se necítíte úplně fit. A den předem navíc zjistíte, že se v noci před výletem mění čas a vstávat se tedy nebude v šest, ale vlastně v pět. Uff, ale zvládli jsme to a kluci byli stateční. A brzkoranní mrazivá procházka na vlakovou zastávku nás probrala dokonale.

Ale tím to zdaleka nekončilo. Lístky jsme kupovali až ve vlaku, protože na zastávce není pokladna. Pan průvodčí se nám dosti dlouho věnoval a zkoušel různé varianty, co nám vyjde nejlevněji. Nakonec nám prodal celodenní síťovou jízdenku. Tu jsme měli poprvé za všechny naše cesty. A zanedlouho jsem měla zjistit, že to nemohla být náhoda…. "Spěšný" vlak od nás spěchá do Pardubic celé dvě hodiny. Kluci se ale nenudili, četli si, luštili, vyplňovali pracovní listy jako obvykle. Pak už jen přestup v Rosicích na rychlík a za deset minut jsme v Hradci. Natěšení, že už jsme za chvilku v cíli, jsme v Rosicích přestoupili do vlaku, který právě přijel. Jen jsme se trochu divili, že rychlík má jen dva vagóny. To my jsme na trase Praha-Brno zvyklí na jinší soupravy. Co jsme ovšem vůbec netušili bylo to, že ten malý rychlík ještě v půlce rozdělili a jedna půlka jela směr Hradec a druhá směrem, odkud jsme právě přijeli. A co my? No správně, my seděli v té špatné půlce. Takže jsme jeli zase zpět. Zprvu trochu panika, ale nakonec jsem z toho udělala přednost. Budeme mít výlet navíc! A kluci si mohli dokonce vybrat, jestli chtějí do Chrudimi nebo do Slatiňan. :-) 

Zvítězila Chrudim, takže jsme měli skoro dvě a půl hodiny na procházku tímhle krásným městem. Na prohlídku nějaké expozice to sice nebylo, ale propátrali jsme náměstí, prohlédli si krásný Mydlářovský dům zepředu i zezadu a prošli se Myší dírou. A syn se tu naučil jezdit po zábradlí. Vlastě ani nevím, jaktože to do té doby neuměl. :-)

No a pak znovu do Rosic a podobná anabáze s přestupováním. Tentokrát jsme však měli štěstí, protože přijel opravdovější rychlík a nic se nerozpojovalo, takže jsme byli za chvilku v Hradci. Sice skoro s dvouhodinových zpožděním, ale přeci! 

Nejprve jsme vyrazili do Obřího akvária. Měli jsme štěstí na mladou průvodkyni, která nám povyprávěla zajímavosti o některých z množství vystavovaných ryb z Jižní a Střední Ameriky. Bohužel ne vždy to prý tak je. V akváriu si můžete také prohlédnout amazonské papoušky, podívat se na zajímavý film o přírodě Střední Ameriky nebo si prostě jen tak sednou do kavárny. V akváriu se nám moc líbilo, přesto bych ho rozhodně nenazvala obřím a i vstupné se mi zdá celkem vysoké.

Dál jsme se vypravili na naši obvyklou prohlídku městem. Chtěli jsme obsáhnout většinu z těch zajímavých míst, na které nás upozornili přátelé a známí. Hodně námi navštívených hradeckých míst nějak souviselo s vodou. Na tuhle myšlenku mě přivedlo už výše zmíněné akvárium a také to, že Hradec Králové leží na soutoku řek Labe a Orlice. Takže naše další cesta vedla právě sem. Na soutok a k vodní elektrárně Hučák. Vodní elektrárnu můžete navštívit v rámci prohlídky, my jsme ale navštívili jen vedlejší Infocentrum o obnovitelných zdrojích. Je sice vidět, že centrum už nějaký ten pátek funguje, ale vše funguje a většina exponátů je interaktivních, tak to tam kluky moc bavilo. Navíc si v expozici můžete vyplnit i speciální pracovní listy. Ke stažení jsou TU.

Hned u vodní elektrárny je celkem velké dětské hřiště. Normálně na taková hřišťata moc nechodíme, ale když je příležitost, je nadšení veliké. A tak se unavená matka mohla usadit na sluníčko a v klidu si vychutnat kousek zatajené čokolády. :-) Ale brzy se šlo dál. Na soutok a prozkoumat celé Jiráskovy sady, které se právě okolo soutoku a mezi oběma řekami rozkládají. Moc se tam líbilo mě i klukům. Hned vedle centrálního plácku si našli jakési přírodní bludiště a snad na čtvrt hodiny se mi v něm ztratili. 

A pak zase přes most a po jiném zase zpátky, abychom jsme si té vody dostatečně užili. Cestou na centrální náměstí jsme se cíleně zastavili u moderní budovy Státní vědecké knihovny a okoukli Zpívající schody/stromy odkud je krásná vyhlídka na starou i novou část města.

A potom už ulicí s Kanovnickými domy (které prý byly barokně přestavěny Janem Blažejen Santinim) na Velké náměstí. Tak Velké náměstí sice zase tak úplně velké není, viděli jsme už mnohem větší, ale stojí na něm tři krásné historické památky. A každá v jiném stavebním slohu. Je tu gotická Katedrála sv. Ducha, renesanční Bílá věž a barokní radnice. Pěkně fotogenicky vedle sebe. Takže se dají skvěle porovnávat prvky jednotlivých stavebních slohů.

Do Bílé věže jsme se vylezli podívat. A musím říct, že je uvnitř krásně, moderně a velkoryse zrekonstruovaná. Pár městských věží už jsme navštívili a tohle je opravdu paráda. Pravda, ten barevně nasvícený skleněný model věže už na mě byl trochu moc, ale kluci byli nadšení! 

A potom ještě prohlédnout náměstí, dodělat pracovní listy a hurá zase pěšo na vlak. Cestou jsme viděli krásnou budovu Jana Kotěry, v které sídlí Muzeum východních Čech. A také spoustu dalších zajímavostí, protože Hradec Králové je opravdu krásný. A už tu začínalo jaro a kvetly krokusy!

Únava po opravdu dlouhém výlete byla znát. Ještě jsme chtěli nakouknout do Labyrintu divadla Drak, ale to už jsme nestíhali. Tak při nějakém příštím výletě.

Kluci měli opět připravené pracovní listy. Máte-li zájem, stáhnout si je můžete TU, mapu TU a plánek TU.