středa 1. srpna 2018

Kam… do ráje (centrum Eden v Bystřici nad Pernštejnem)

O výpravě do centra poznání a zábavy Eden v Bystřici nad Pernštějnem jsem uvažovala už dlouho. Ale jak už to tak bývá, co máme skoro za humny, pořád nějak odkládáme. Tak abych na sebe vyzrála a konečně se rozhoupala, domluvila jsem rovnou hromadnou exkurzi pro domškoláky nejrůznějšího věku. Protože jsem s sebou měla i dvě naše prťátka, o programu exkurze jako takové vám toho příliš neřeknu. Naše děti totiž z organizované prohlídky zběhly hned v úvodu. Prostřední nebavilo čekat, až se na ni dostane řada při projížďce na koni a nejmladšího velmi znervóznil blízký kontakt s několika psy. Zvířata miluje, ale musí od něj být dostatečně daleko.


A že si zvířat v Edenu mohl užít dosytosti. Nejvíc jich je právě na farmě, kde probíhalo i seznámení s koníky. Najdete tu ještě i ovce, krávy, slepice a teď v poslední době prý ještě přibyli oslík, prasátko a nějaká další drůbež. V další části centra si můžete prohlédnout i kozy a na pastvině za ní se probíhají koně. Takže nadšení nejmenšího neznalo mezí a ke zvířatům jsme se museli opakovaně vracet. Ještě je třeba říct, že areál celého ekocentra je dosti rozlehlý, můžete se v něm volně pohybovat a přecházet z místa na místo klidně celý den. 




Celé centrum je rozděleno do několika částí. Vedle hlavní budovy se nachází právě farma, potom ještě Ekopavilon (v tom jediném jsme nebyli, protože je určený spíše pro starší) a velké hřiště pro děti. I na něm jsem s drobotinou strávila dost času, zatímco nejstarší procházel areálem v rámci prohlídky s průvodcem. Nejvíc je tu zaujalo "regulované dřevěné říční koryto", bohužel se nám ale nepodařilo rozpumpovat pumpu. :-)




Hlavní část centra tvoří budova barokního zámečku, tzv. Panský dvůr, v kterém se nachází expozice Příběh půdy, expozice dobového bydlení šlechty (panského správce), minipivovar, historická lékárna, stolárna a kovárna. A také občerstvení, ale to bylo v době naší návštěvy zavřené. Všechno jsme si mohli okouknout, projít sami, všude se podívat. 







Za centrální budovou se nachází Horácká vesnice se spoustou domků různých řemeslníků. Je tu sedm stavení, která lemují prostornou náves. Jde o repliky staveb z 19. století. Největší stavbou je statek, za kterým se nachází babiččina zahrádka, kde si můžete i pohladit nebo nakrmit různá zvířátka. ​Jednotlivá stavení jsou věnována řemeslům, kterými se naši předci živili. Najdete tu pazdernu, tkalcovnu, domek babky kořenářky, včelaře, mlýn, hrnčířskou dílnu. Do všech domků se můžete podívat, vše se můžete vyzkoušet.








Ale vraťme se zpět do centrální budovy, kde se mj. nachází expozice Příběh půdy. Expozice zabírá jedno celé křídlo zámečku a je se opravdu na co dívat, co prohlížet a obdivovat. Pomocí nejrůznějších interaktivních exponátů se dozvíte spoustu zajímavých informací o půdě a zemědělství. Vše je udělané s ohledem na děti, všechno si můžete ozkoušet, prozkoumat, osahat. 



Zcela jistě největší ohlas u dětí sklidila obří krtina alias prolézačka a skluzavka v jednom. Z vlastní zkušenosti doporučuji nechat návštěvu Příběhu půdy až nakonec, protože jinak děti od krtiny nikam dál nedostanete. :-)





Výstavu můžete opravdu vnímat všemi smysly. Jsou tu různé skříněčky, kde můžete trénovat sluch, hmat, čich i zrak. A zkoumat různé plodiny, přírodniny, koření či naslouchat zvukům známým ze zahradnické či zemědělské činnosti.






Součástí velké haly je i dětský koutek pro nejmenší. A moc se mi líbilo, že i ten je zemědělsko-zahradnicky koncipovaný. Co se kdy pěstuje a sklízí, odkud se k nám co dováží, kuchyňka, různé "umělé" plodiny a pochutiny k vaření a prohlédnutí… Opravdu je vidět, že celou expozici někdo velmi dobře promyslel a dal si na realizaci hodně záležet.



A je to znát. Dětem se tu moc líbilo a s nadšením zkoušely všechny nabízené možnosti. 





Jak už jsem psala, můžete v centru Eden strávit klidně celý den. Ale pokud chcete trochu protáhnout nohy, vydejte se do Pohádkové aleje. Od parkoviště u centra je to po silničce vlevo dolů a jste tam cobydup. Alej sice spojuje vlakové nádraží a centrum Eden se sportovištěm a centrem města, ale jde se mezi loukami a vzrostlými stromy, nejezdí tu auta, takže čekejte spíš přírodu, nikoliv "ruch města".






Součástí aleje je sice malý, ale skvělý lanový park. Ten zahrnuje jedenáct herních prvků, na nízké lanové překážky navazují prolézací panáci a chodníky pro různý způsob chůze. Děti se tam vyřádily až až. A když je prolézky omrzely, vylezly si pro změnu na Zubra. To je jedna z mnoha betonových soch Michala Olšiaka, které jsou na Žďársku roztroušené různě v přírodě a nejstarší syn je velmi rád objevuje.




A v neposlední řadě je součástí aleje i deset dřevěných soch pohádkových bytostí (čert, bílá paní, hejkal, princezna, hloupý Honza, ježibaba, hastrman, Polednice, permoník, smrtka). Alej je hodně z kopce (cestou zpět samozřejmě hodně do kopce), ale díky všem těm "atrakcím" děti neměly s chůzí do kopce žádný problém.





Když sem zavítáte, neprohloupíte a určitě si den vy i vaše děti užijete stejně jako my. My jsme si tedy užili i zpáteční cestu vlakem, kdy nejstarší a prostřední děti seděly ve vlaku a já s nejmladším čůrala na peróně. A vlak se nečekaně rozjel a objížděl pryč. Jen díky neskutečné synově duchapřítomnosti, který ihned proběhl vlakem za strojvedoucím, tam nestojím zkamenělá ještě teď. :-)

A pokud byste měli pocit, že toho ještě nemáte dost, nebo jste z daleka a nevyplatí se vám dojet na jeden den, tak dojeďte na víkend a navštivte ještě krásný "nedobytný" hrad Pernštejn. Autem je to z centra jen deset kilometrů.

Foto z: www.pernstejn.eu

Žádné komentáře:

Okomentovat