neděle 9. února 2020

DV Evropa… jak na Velkou Británii

Prstem po mapě cestujeme po Evropě pořád dál a dál. A z Francie (článek TU) jsme si přes kanál La Manche logicky zaskočili do Velké Británie. Tedy přesně do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, abych byla přesná. A právě o tom, jak to vlastně je, kdy England, kdy Great Britain a kdy United Kingdom se dozvíte ve fajn videu třeba TU.




AKTIVITY
My jsme ale videi nezačínali, my jsme začali jako obvykle jakýmsi naladěním. K tomu používáme nejrůznější metody kritického myšlení. Už jsme měli k jednotlivým státům abecedář, myšlenkovou mapu a teď pro změnu Vennův diagram. V něm syn srovnával dva státy - Francii a Velkou Británii - a hledal věci, které mají společné a které rozdílné. Pak si jako u předchozích států postupně vytvářel poster na čtvrtku A3. Stáhla jsem mu i nějaké pracovní listy z internetu a dcera si vyplňovala pracovní list z brožurky Cesta do Evropy Pavla Augusty a Gabriela Filcíka.






V rámci povídání o významných britských osobnostech (Darwin, Newton, Alžběta I. a další) si syn vyhledal a zapsal pár informací o hudební skupině Beatles a o slavném spisovateli Williamu Shakespearovi. Několik skladeb téhle veleznámé kapely jsme si poslechli, shlédli jsme i pár videoklipů. Syn si přečetl pár Shakespearových her přepsaných do pohádkové podoby, poslechl si audio nahrávku knihy Renáty Fučíkové Shakespeare a mrknul se na pár krátkých klipů v angličtině, které některé hry představují ve zkratce.


Jedním z dalších úkolů týkajících se Velké Británie, bylo vytvořit komiks, který se bude nějak vztahovat ke královské rodině či britské historii. No, nakonec to není úplně ani jedno, ale komiks to jakž takž je. K vytvoření komiksu syn použil nejrůznější razítka, která doma našel. 



Po komiksu syn ještě vytvořil rodokmen královské rodiny. A aby to nebylo úplně tak jednoduché, tři členy měl sám nakreslit. A dopadlo to podobně jako s komiksem. Syn si vybral tři čteny královské rodiny, kteří mají nejméně vlasů, aby se mu to prý lépe kreslilo. :-)


JÍDLO
A stejně jako u předchozích států, i tentokrát jsme se hodně věnovali jídlu. Vlajka z typického jídla nám dala pravda zabrat, ale pomocí toustového chleba, žervé a jahodové a borůvkové marmelády jsme to nakonec přeci jen dali dohromady. A snad to i jako vlajka Spojeného království trochu vypadá. A jídla jsme vařili různorodá. Trochu typická anglická, trochu typická skotská, i něco málo velšského se našlo. Hercule Poirot v jednom z dílů televizního seriálu říká, že Angličané nemají kuchyni, mají pouze jídlo. My si ale nemůžeme stěžovat, všechno nám chutnalo. Je ale fakt, že do žádných masových pudinků a podobných specialit jsme se tedy nepouštěli. Až na pár výjimek jsem zase vybírala vegeratiánské jídlo. Vařili jsme "žábu v díře" (toad in the hole), ovesnou kaši (porridge), pečené plněné brambory (jacket potatoes), ořechovo čokoládové sušenky (cookies), nejrůznější sendviče, tousty se žampiony, anglickou snídani, květákové placičky se sýrem, londýnské řezy, fish and  chips, čajové koláčky (scones), hráškovou kaši (ale  mátu jsme nepoužili, neb jsme ji neměli), mrkvový krém s koriandrem, crumble (vůbec jsme netušila, že tenhle jednoduchý a výborný dezert je původem z Británie), zapečené tousty (welsh rarebits), skvělý citronový koláč (lemon drizzle cake). Bylo toho moc a bylo to moc dobré.






A je jasné, že když Anglie, nemohli jsme si nechat ujít čaj o páté. My jsme ho pravda měli o něco dřív, ale byl pravý černý anglický a k němu ořechovo-čokoládové cookies a výborné čajové koláčky scones s marmeládou a smetanou.





TVOŘENÍ
I v případě Velké Británie jsme celkem dost tvořili. Jako první přišla na řadu vrstvená koláž a následný tisk s tématem Londýna. Nejstarší syn měl představu, ale mladší se na typické londýnské "znaky" museli mrknout do knížek. A jako obvykle měly děti výsledný obrázek hodně podobný, protože od sebe "opisují" a nutně potřebují mít to, co mají ostatní. Samotné vytváření "koláže" je jednoduché. Jen si promyslet, co chci dělat a postupně si to vystříhat z tvrdšího papíru a nalepit na podklad. Důležité je, aby každý ten vystřižený "objekt", měl některé část vystřižené a některé nalepené, protože potom bude výsledný tisk plastičtější. Takže třeba autobus má vystřižená okna a navíc nalepená kola, pruh, cedulku s číslem. Po tisku jsou potom ty vystřižené části světlejší a ty nalepené tmavší. Vše se nalepí a pak se tiskne. My jsme tiskli doma "na koleně". Na pevnější plastové desky jsme dali barvu (používáme barvy z IKEA) a potom v ní pořádně vyváleli váleček. Výtvarníci myslím používají gumový, my měli váleček "na chlupy". Byl trochu ochlupacený, aby nelepil a fungoval skvěle. Když je váleček rovnoměrně "obalený" barvou, potře se jím dostatečně celá nalepená koláž. Někdy je třeba postup opakovat, když je barvy méně. Pak se dá obarvená koláž nabarvenou stranou doprostřed trochu většího papíru, překryje nějakým šmírákem a přejede několikrát válečkem. Váleček jsme měli normální na těsto. Je důležité válet jen tím válečkem a nepřetírat rukama, to se pak barva dostane i tam, kam nemá. Válečkem se může klidně při válení pořádně zatlačit. A pak se to jen odlepí od sebe a je hotovo.













A protože jsme si povídali i o Skotsku, přišla řeč i na skotský tartan. Což je vzor tkanin s přesně stanoveným pravoúhlým uspořádáním pruhů v určitých barvách a proporcích. Je typický pro skotské kilty, tedy sukně, součást skotského mužského národního kroje. Vytáhli jsme suché pastely, prozkoumali různé vzory a děti si zkusily nějaké svoje nakreslit. Kreslily na černý podklad, vzor je potom výraznější. Každému jsem vystřihla jedno "okénko" z papíru tak, aby se jim na čtvrtku A4 vyšly přesně čtyři vzory. Děti tedy kreslily přes ono "okénko". A vznikly krásné vzory!










A protože jsem chtěla, aby si děti vyzkoušely i nějakou malbu s britským tématem, vymyslely si děti téma lochneska. Lochneskou příšeru rozpíjely anilinkami do vlhkého podkladu, aby vytvořily dojem mlhavosti, neskutečnosti. Nejstaršímu se ale nakonec zdál výsledek až moc mlhavý, rád by lochnesku skutečnější, takže ji ještě obtáhl černou tuší a přikreslil detaily. 




KNIHY
Knížek o Velké Británii a Londýnu či odehrávajících se v Anglii či Londýně určených pro dětské čtenáře jsme našli víc než dost. Však třeba i Harry Potter se částečně odehrává v Londýně, že. :-)

Pro ty úplně nejmenší je vhodná knížka ŽERYK NA CESTÁCH (Naše kniha, 2016), kterou napsala Hanka Jelínková a ilustrovala Vendula Heregová. Londýn je sice jen na několika stránkách, ale děti při čtení celé knížky pochytí i nejrůznější anglická slovíčka. Na konci miniknížky, která se skvěle hodí na cesty, je i několik úkolů pro pozorné čtenáře.







Kniha S PANDOU PA V LONDÝNĚ (Pandapa, 2012) je pohádkový průvodce pro děti i jejich rodiče, v které se prolínají reálie (památky, místní tradice, kuchyně, historie) s pohádkovými zážitky plyšového medvídka. V knize najdete ilustrace v kombinaci s fotografiemi. Nechybí ani stránka s informacemi o možnostech cestování a kreslená mapa.








Knihu MY NAME IS KARAMEL A BYDLÍM V LONDÝNĚ (Bilitera, 2015) Michaely Sanytrové můžeme vřele doporučit. Kniha přibližuje britské reálie, ale především anglický jazyk jako takový. Příběh je o plyšovém medvídkovi, kterého jednoho dne přinese paní učitelka do své česko-anglické třídy v Londýně. Děti si ho rychle oblíbí a každý měsíc si ho vezme jedno z nich domů. Text je psán česky, ale objevuje se v něm mnoho prakticky zvolených anglických slovíček a frází. 








Knížka MY NAME IS ČIČÁK (Albatros, 2019) Martiny Skaly je podobně koncipovaná jako ta předchozí. I v téhle najdete mnoho anglických slovíček a frází. Oproti té předchozí je ale mnohem více obrázková, téměř komiksová. Hlavním hrdinou je kocour, který se se svými majiteli stěhuje do Londýna. Jak si mezi tamními kočkami vydobýt své místo? Nejlépe tím, že si opatří symbol nejvyššího respektu – korunu samotné královny! Podaří se Čičákovi dostat až do Buckinghamského paláce? A co všechno cestou prožije? Dětští čtenáři díky komiksu přirozeně proniknou do základů angličtiny. 











Knížka MEDVÍDEK PADDINGTON (Mladá fronta, 2010) britského autora Michaela Bonda je velmi oblíbená po celém světě. Vypráví příběhy medvídka, který poté, co připlul z temného Peru na lodi jako černý pasažér do Velké Británie, zakotvil na nádraží městečka Paddington, které mu poskytlo nejen zázemí, ale i nevšední jméno. Medvídka tam totiž objevila rodina Brownových a vzala si ho k sobě domů. V neznámém prostředí se Paddington nejprve musí seznámit s řadou věcí, a tak přestože má dobré vychování i způsoby a jedná i mluví jako člověk, nedopadnou jeho zvídavé průzkumy vždy k spokojenosti okolí. Medvídek má totiž neuvěřitelný talent dostávat se nechtěně do malérů. Malí čtenáři se ale budou bavit.







Pokud chcete nahlédnout do historie Británie, počíst si o jejích legendách a pověstech, sáhněte po bohatě ilustrované knize 100 NEJSLAVNĚJŠÍCH BRITSKÝCH POVĚSTÍ A PŘÍBĚHŮ (Baronet, 2010). Dobrodružství, hrdinové a svatí, pověsti o vraždách, nadpřirozených bytostech, lásce, králích a královnách, pašerácích a špiónech, povstalcích a zločincích, ale i o statečnosti obyčejných lidí – to jsou pověsti staré Británie, které kolují již dávnou dobu. Některé z nich jsou jen legendami, avšak všechny poskytují fascinující pohled do historie Británie. Navíc jsou doplněny faktickými poznámkami.










Shakespearovských knih najdete několik. Ať už to jsou mnohá vydání pro dospělé ve skvělých překladech mnoha překladatelů. Pro děti můžeme doporučit PŘÍBĚHY ZA SHAKESPEARA Vladimíra Hulpacha (Egmont, 2000) či bohatěji ilustrované vydání Charlese a Mary Lambových (Aventinum, 1994). V obou případech se jedná o převyprávěné divadelní hry Williama Shakespeara. Skvělá je i novější kniha Renáty Fučíkové SHAKESPEARE (Vyšehrad, 2016). Kniha představuje v chronologickém pořadí dvanáct jeho dramat a přibližuje i jejich inspirační zdroje i okolnosti jejich vzniku. Každá ze Shakespearových divadelních her je doplněna informacemi z té doby, např. renesanční móda, architektura, italská literatura, cesty Angličanů na jih, vztah starého kontinentu ke koloniím – a historickými souvislostmi. Životem a dílem geniálního dramatika provázejí kromě textů bohaté ilustrace samotné autorky.













VIDEA, ODKAZY
I tentokrát jsme většinu videí našli na iVysílání České televize. Stejně jako v předchozím případě jsme poslouchali i nějakou britskou hudbu (Beatles, Bowie, skotské "lidovky) a poslechli jsme si hymnu. Zkoukli jsme také několik klání ve fotbale, kriketu, ragby, tenisu a badmintonu, což jsou sporty, které vznikly přímo v Anglii. Nechyběl nám ani golf, který je původem ze Skotska.
  • britský díl Evropského pexesa (ilustrovaný, sice krátký, ale informacemi celkem nabitý cyklus), najdete TU
  • díl z cyklu My jsme z… tentokrát děti z Velké Británie, najdete TU
  • dva britské díly najdete v pořadu Cestománie TU
  • skvělý byl i britský díl Jeden den v…, který popisoval aktuální problémy současné Velké Británie, na iVysílání sice už není dostupný, ale mrkněte na YouTube
  • dva díly najdete i v pořadu Letem světem TU
  •  pracovní listy (používali jsme po úpravě např. TYHLE a TYHLE)
Tempo se nám ustálilo na jeden stát za měsíc, protože kombinujeme ještě s historickým projektem. Snad se mi podaří další státy i sepsat. A určitě budu ráda za vaše tipy ke Spojenému království. Ráda je doplním do textu!

Série článků po Evropě: ITÁLIE, FRANCIE, VELKÁ BRITÁNIE, ŠPANĚLSKO, NĚMECKO, POLSKO (poslední tři články se připravují)

----------------------------------------
Poznámka na okraj: Žádný příspěvek na mém blogu není komerční ani sponzorovaný. Prostě máme rádi dobré knihy a hezké věci a já moc ráda tipy posílám dál.

2 komentáře:

  1. Ne, že by to souviselo s článkem, ale můžu se zeptat, v jaké škole jste zapsaní?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Syn je zapsaný ve škole u nás v městečku. Jsme první domškoláci na škole.

      Vymazat