Tohle bude jen krátký článek po všech těch dlouhánech, ale říkala jsem si, že musím. Že musím tímhle článkem rehabilitovat řepu, kterou jsem jako dítě nesnášela. Konzervovanou řepu ve sladkokyselém nálevu jsem měla v puse všeho všudy snad jen jednou. Kdysi dávno asi ještě v mateřské škole. Od té doby nikdy a tvrdošíjně jsem ji odmítala několik desetiletí znovu pozřít ať už v jakékoliv podobě.
Až loni. Loni mi řepa několikrát přistála v zeleninové bedýnce. Proboha, co s tím? Přece to nevyhodím. Nejdřív jsem řepy každý týden přendávala z jedné bedýnky do druhé, ale když se začaly vršit, rozhodla jsem se pro radikální řez. Prostě z nich něco upeču nebo uvařím. Ale rozhodně to nebude nic ve sladkokyselém nálevu! Sáhla jsem po své oblíbené kuchařce Recepty z farmářského trhu a dva recepty realizovala. A na řepu jsem zcela změnila názor. Když se dobře připraví, dokáže být výborná. Navíc malé letní bulvičky jsou tak svěží, křupavé a lahodné, že je můžete jíst klidně jen samotné. Ale já vám předložím dva recepty z řep aktuálních, tedy podzimních. Ale i ty jsou lepší menší či středně velké, obří bulvy už totiž nemají skoro žádnou chuť.
