Jak na… zimní piknik

Tak už jsem tu psala o pikniku jarním, letním i podzimním, tak ten zimní pořád chybí. A to jsme v zimě a na sněhu piknikovali už loni. A letos znovu. Několikrát. Tak tedy trochu inspirace pro ty, kteří by se chtěli také "najíst venku". Nejkrásnější je samozřejmě piknik na sněhu, nejlépe ještě v mraze, abychom si tu zimu pořádně užili, ale ani "bláto" není marné. 
Spoustu tipů na zimní piknikování najdete TU na báječném webu jdeteven.cz.

Stejně jako v předchozích piknicích, tak i na ten zimní jsem se snažila připravit jídla ze sezónních surovin. To je takhle na konci zimy trochu oříšek, ale snad se zadařilo. No a protože je v zimě venku zima, že :-), snažila jsem se připravit i jídla zahřívací. A to nejen teplotou, ale i chutí. Musím přiznat, že na nějaké velké zimní vaření venku jsem zatím nenašla dost odvahy. Skončili jsme zase u těch našich buřtů (popř. jablek, brambor, hadů z těsta) a nic moc dalšího jsem venku nevymýšlela. Ale třeba na to ještě dojde. Vše je tedy uvařené doma a přenesené někam ven. 

Piknikujeme převážně na zahradě u domu, takže žádné velké stěhování není třeba. Obvykle  potřebné věci přenáším v obyčejném proutěném koši, pokud vyrážíme někam dál, tak v batohu. Žádný speciální piknik koš nemáme. Teď v zimě se hodí dobrá termoska na čaj, popř. polévku. A také něco dobrého na sezení. Nám se osvědčily sáňky. Na těch si můžete proviant převést a pak se na nich krásně najíst. Sedět se dá např. i na obrácených bobech, tam už ale doporučuji raději se vypodložit nějakým podsedákem.

A co my tedy venku obvykle konzumujeme? Na zahřátí jsou samozřejmě nejlepší husté polévky. Z dostupné sezónní zeleniny, s luštěninami a zahřívacím kořením. My máme nejraději tyhle:

ČOČKOVÁ POLÉVKA S KORIANDREM
Na olivovém oleji orestujeme cibulku zasypanou vrchovatou lžičkou mletého koriandru. Přidáme 200 g loupané červené čočky propláchnuté studenou vodou. Zalijeme 1 l vývaru a vaříme pod pokličkou cca 20 minut. Když je čočka měkká, dosolíme ji, přidáme koriandr podle chuti a ještě asi 5 minut vaříme. 

CIBULOVÁ POLÉVKA SE ŠPALDOU
100 g špaldy přes noc namočíme. Na olivovém oleji do "sem-tam hněda" osmahneme 4 cibule nakrájené na kolečka. Přidáme posekané mandle, scezenou špaldu, sůl a pepř a zalijeme vývarem. Vaříme do změknutí špaldy, cca 15 minut. Podáváme s na kostičky nakrájenou opečenou houskou a posypané sýrem.

MRKVOVÁ POLÉVKA
Cibuli nakrájenou na kostičky osmahneme na lžíci másla a lžíci olivového oleje, aby zesklovatěla. Přidáme 1 nadrobno nakrájený stroužek česneku, krátce opečeme a přidáme 6 oloupaných mrkví nakrájených na kolečka. Zalijeme vývarem a vaříme cca 20 minut do změknutí mrkve. Podle chuti osolíme a opepříme s rozmixujeme dohladka. Přilijeme smetanu podle chuti. Podáváme posypané mandlovými lupínky. 

ZAHŘÍVACÍ POLÉVKA S CIZRNOU
Na olivovém oleji jemně osmahneme cibulku a přidáme nahrubo nastrouhanou kořenovou zeleninu podle chuti.  Po chvilce smažení osolíme a přidáme lžičku římského kmínu a 1/4 lžičky skořice. Chvilku společně prosmažíme, přidáme okapanou cizrnu z jedné plechovky a poté zalijeme vývarem. Vaříme cca 10 minut. Nakonec přidáme hrst polévkových nudlí a dovaříme. U nás doma jsou chutě na cizrnu a nudle různě nakombinované, takže já vařím den předem namočenou cizrnu zvlášť a nudle také zvlášť. Každý strávník si pak do talíře přidá nudle/cizrnu podle své chuti a zalije horkou polévkou.

HUSTÁ BRAMBOROVÁ POLÉVKA S POHANKOU
Ve velkém hrnci na sezamovém oleji osmahneme cibuli, přidáme hojné množství kořenové zeleniny (mrkev, celer, petržel) a společně chvilku restujeme. Pak přidáme ve studené vodě propláchnutou pohankovou lámanku (asi 150 g, část můžeme nahradit pohankovými nebo ovesnými vločkami). Přidat můžeme pár na malé kostičky nakrájených brambor, popř. předem ve vodě namočené a slité sušené houby. Přidáme kmín a chvilku společně restujeme. Stále mícháme, aby se nám pohanka nepřipalovala. Zalijeme zeleninovým vývarem, osolíme a vaříme do změknutí hub a brambor. Nakonec dochutíme česnekem a majoránkou. 

Čočková a mrkvová jsou skvělé do termosky. Neobsahují větší kousky a budou se vám z termosky lépe nalévat. Čočková je super jednoduchá, takže myslím, že by se dala uvařit i venku např. v kotlíku. Určitě vyzkoušíme!

Kromě polévky je dobré si s sebou vzít něco na zakousnutí. Nejlépe také teplého. Nám se osvědčily klasické tousty z toustovače. Sýrové, se šunkou… jak je libo. Nejlépe ale ještě teplé. Dělám je chvilku před odchodem ven, ještě teplé je zabalím do látkové utěrky a pevně uzavřu do krabičky. Utěrka zachytí vlhkost,tousty nezvlhnou a zůstanou krásně vlahé. Totéž lze udělat třeba i s jablečným štrůdlem. A až ho budete péct, nezapomeňte na dostatek prohřívací skořice!

A pokud byste místo o teplé jídlo, stáli o jídle pěkně ledové, můžete si v rámci pikniku vyrobit i nějakou chutnou zmrzlinu.

Jahodová sněhulina je super jednoduchá na přípravu, ale doporučujeme ji připravovat na horách, popř. na místě s čistým sněhem. Do kelímku dáte lžíci jahodové marmelády, přidáte množství sněhu podle svého uvážení, zamícháte a je hotovo! A je to bašta.

Smetanová zmrzlina "na soli" je stejně jednoduchá, jen trochu náročnější na trpělivost. Mrkněte se na podrobný návod TU.

A abyste se při pikniku nenudili a taky trochu zahřáli, můžete podniknout některou ze sněhovo-ledových aktivit. 

Pokud byste chtěli na pikniku stavět z ledových krychlí, popř. koulí, musíte se nachystat dopředu. Do plastových krabiček různých velikostí se nalije obarvená voda (my používáme trošku potravinářského barviva) a dá se zmrznout. U koulí z balónků je postup trochu obtížnější, balónek s trochou barvy je totiž třeba navléknout na vodovodní baterii a pevně držet. Budete tedy potřebovat ještě jedny ruce, které vám budou pouštět a vypínat vodu. A pozor, balónky rády "uskakují" a to je potom barevná voda všude. :-)

Ledové ozdoby jsou o poznání jednodušší. Na pikniku můžete ozdoby vyrábět, popř. je už zmrzlé věšet na stromy. Na výrobu potřebujete jen kulaté ploché plastové nádoby, do kterých umístíte různé přírodniny. My obvykle používáme zbytky vánoční výzdoby. Po misky umístíte i očko z provázku, chcete-li věšet, a pak už jen zalijete vodou a necháte zmrznout.

Máte-li při pikniku sníh, můžete i jednoduše malovat do sněhu. Buď přímo štětcem a vodovkami, nebo si udělejte do PET lahví s dírkou ve víčku roztok z potravinářské barvy. A jde se malovat!

Ve sněhu můžete samozřejmě také dělat andělíčky, zahrát si stopovací honičku, pozorovat a sledovat stopy a nebo si sundat boty a ozkoušet sníh i na kůži nohou. Studí, nestudí?

A taky nezapomeňte na ptáčky. Určitě si taky rádi dají do nosu. Teda do zobáku. :-) Můžete venku zkusit vyrobit nějaké krmítko. Nebo si ho předpřipravit doma a při pikniku rozvěsit. Tipy najdete v jiném článku na blogu TU.

My jsme aktuálně vyráběli jablečno-pomerančový řetěz. V původní verzi se měla kolečka omočit v arašídovém másle a poté namáčet do semínek. To jsme neměli, takže jsme namáčeli v medu, popř. v  kokosovém tuku. Drželo to jakž takž, takže to arašídové máslo bude asi skutečně nejlepší. Ale vypadá to krásně a ptáčci si jistě pochutnají i tak. 

Ať se vám zimní piknik vydaří! Až už na sněhu, v mraze nebo na blátě. A nezapomeňte, TU je spousta dalších tipů.

DV kam… naše třetí krajské město (Brno)

Tak nakonec i na sepsání třetího krajského města v pořadí došlo. Sice se zpožděním, ale po Jihlavě, Pardubicích, Olomouci a Praze (ve dvou posledních městech jsme byli až po Brně) je tu konečně i Brno! V Brně jsme byli už v listopadu, nestihla jsem ovšem zatím sepsat článek, proto to bude jen stručné. Ale třeba přesto někoho inspirujeme. 

Tentokrát to bylo opravdu velké přemýšlení. Protože poznat Brno za jeden den se prostě nedá. Takže jsem se protentokrát zaměřila na dvě dominanty města a pohledy z výšky. Brno stojí na několika kopcích a to jsme si tedy ověřili na vlastní nohy i oči. A opět jsme necestovali sami, syn si s sebou vzal kamaráda.

Kluci dostali pracovní listy, v kterých postupně plnili úkoly a mapku, podle které procházeli městem. K ruce měli i knížečku s pověstmi o místech, kterými jsme procházeli. Vše najdete jako u ostatních krajských měst ke stažení na konci článku.

Kluci od nádraží nejprve vyrazili na Náměstí Svobody, kde měli nalézt některé z vypsaných historických i novodobých památek a také výrazné domy. 

Nedaleko museli na kostele sv. Jakuba objevit neslušného mužíčka Nehaňbu, ke kterému se váže jedna z brněnských pověstí. I dalekohled na něj měli a nakonec ho nad jedním z oken objevili! :-) 

Cestou na Špilberk prozkoumali, co mohli. Chtěli jsme se podívat i do Otevřené zahrady, ale ta byla bohužel zavřená. Tak někdy příště, protože podle fotografií je tam opravdu krásně.

Na Špilberku měli na výběr, co by chtěli vidět. Vidět chtěli všechno, takže jsme ho obešli ze všech stan, podívali jsme se na Brno z Krásné vyhlídky, prozkoumali sochu Jana Skácela, v dálce našli Petrov a prošli hrad. Jen na věž jsme se nedostali, protože se tam zrovna konala jakási svatební výstava. Ale i ze samotných hradeb je Brno jako na dlani.

Dala jsem klukům na výběr z několika výstav, které se zrovna v Brně konaly. Já se tajně těšila na výstavu knižních ilustrací, ale nakonec jsme skončili na Špilberku na výstavě Jeden kmen. Výstava vychází z reálií Tolkienových knih, ale vytváří vlastní, do detailů propracovaný svět skřetů kmene Snaga. Můžete se dozvědět všechno ze života tohoto kmene prostřednictvím fotografií, artefaktů, videí, zápisků, zinscenovaných situací. Kluci si to moc užili, líbilo se jim tu a já jsem obdivovala tu preciznost a důkladnost při přípravě výstavy. Výstava byla prodloužena do 1. dubna, takže ji ještě stihnete.

Cestou na Petrov jsme zase skončili na nějakém dětském hřišti, kterých je po kopci okolo Špilberku rozeseto několik. A každé je jiné. :-) 

Cestou ke Katedrále sv. Petra a Pavla kluci objevovali zbytky hradeb a opevnění. Katedrálu jsem si prohlédly zvenku i zevnitř a vyšplhali jsme až nahoru do věží. Vyhlídka je totiž z obou dvou. Propátrali jsme okolí z výšky a zjišťovali, co už jsme viděli i ze Špilberka. Přečetli si pověsti a vzhůru dál.

Na Zelném trhu prozkoumali ze všech stran kašnu Parnas a rozhodovali se, jestli navštíví brněnský Tajemný labyrint. Nakonec ale zvolili jiný program.

Nesměli jsme zapomenout ani na Starou radnici. I tu si prohlédli zvenku i zevnitř, přečetli si k ní několik pověstí a vylezli na radniční věž. Třetí pohled na Brno z výšky. 

No a tady je ten program, kterému dali přednost před podzemím. Jakmile jsem to jen zmínila, bylo rozhodnuto. Modelový svět je natolik okouzlil, že skoro ani nezaregistrovali, že jsem zmizela shánět nějaké brněnské pohledy. Ve dvou INFO centrech mi totiž řekli, že je neprodávají, že musíme do papírnictví nebo do tabáku. No, v neděli v podvečer trochu oříšek. Ale nakonec jsem objevila. Ale zdá se mi to trochu ostudné. To ovšem byla jen jedna jediná skvrnka na našem výletě. Brno je krásné, nedalo se zvládnout všechno a určitě se tam brzy vrátíme.

Pokud budete chtít využít naše pracovní listy, jsou ke stažení TU, brněnské pověsti TU a mapka TU.