Jak na… kaštánky

Milujeme všechny přírodniny, ale kaštany asi nejvíc. Je to krása a navíc parádní "smyslový" materiál (taky nosíte po kapsách kaštany a rádi na ně makáte? 😍) . Ale hlavně nabízí spoustu možností pro hraní a tvoření. Mám pocit, že snad veškeré hrací aktivity se na podzim dají obměnit pomocí kaštanů. Tak jsem dala dohromady článek s fotkami letošními, loňskými i předloňskými, třeba vás něco inspiruje.

DV… jak na semínka všemi smysly

Semínka jsou fascinující téma pro malé i větší děti. Z malého, suchého, zdánlivě mrtvého „čehosi“ dokáže za pár dnů či týdnů vyrůst semenáček, malá a nakonec i veliká rostlina. Tak jsme si povídali s dětmi, jak a kde semena vznikají, jak semínka cestují, jak se rozšiřují po krajině. Děti semínka pozorovali, zkoumali, vnímali všemi smysly. Seli (a ještě budeme) jsme semínka a pozorovali růst rostliny. Pro děti je to takové malé velké kouzlo. A nejlépe když děti sejí semínka, která na podzim samy sklidily a přes zimu uschovaly. 

DV… jak na stromy

Stejně jako několik posledních podzimů jsme si aktuálně povídali a ještě povídáme o stromech. Tedy o stromech stejně jako o spoustě dalších věcí si povídáme během celého roku, ale na podzim je to vždycky intenzivnější. Asi to barevné padající listí… Správně bych vlastně měla říct, že si povídáme o dřevinách. Víme, jak se rostliny dělí, ale termín "stromy" je pro nás prostě tak nějak srozumitelnější.

DV… jak na pupeny

Původně jsem měla v plánu napsat o našem zkoumání pupenů jen krátký post na sítě, ale protože se text nějak rozrůstal a rozrůstal, je z toho nakonec krátký článek na blog. Pupenům jsme se věnovali v průběhu března, několikrát jsme se k tématu vraceli a je to nečekaně fascinující téma. Nápady a náměty na aktivity jsme čerpali ze skvělých článků - z webu Učíme se venku TU a TU a z webu Jdeteven.cz TU.

Co venku… v březnu

Chodíme ven každý den. Alespoň na chvilku, Zjistili jsme totiž, že nám to dělá dobře. Jsou ale dny, kdy se dětem moc ven nechce. Pak stačí nějaký cíl, činnost, dopředu dané místo, které je třeba prozkoumat a jde to samo. Jsme venku na to šup. Venku se sice naplánovanou činností obvykle nezabýváme nijak dlouho, protože děti se trhnou a hrají si/baví se po svém, ale to vůbec nevadí. Pokud to máte podobně a občas potřebujete podobné "spouštěče", třeba vám přijde vhod pár tipů.

A protože máme březen, tak pár tipů březnových:

• Vydejte se na průzkum zahrad a pokuste se najít co nejvíce jarních květin (najdete sněženku podsněžník, bleduli jarní, talovíny, modřence, ladoňky a další?). Tipy na knížky o zahradě najdete v článku TU a TU.
• Pátrat můžete i ve volné přírodě. Objevit byste už mohli kvetoucí podběl lékařský, sasanku hajní, orsej jarní, violku vonnou (fialku) a jiné. Podběl si můžete natrhat a nasušit si ho na čaj.
• V březnu celkem hojně prší. Obujte holiny a pláštěnky a vyrazte do deště a bláta. Louže a bláto jsou parádní zábava! :-)

Co venku… v květnu

Máj, lásky čas… Mokrý máj, v stodole ráj. Když dva se rádi mají, i v lednu je jak v máji… 
Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, až přijde máj, vyjdeme v háj… Já tedy nejraději hlasuju pro tu lásku a pro ten háj. A beru i to mokro, protože vody není nikdy dost. Takže s láskou do přírody. A nejen 1. května, kdy je to téměř povinné. :-)
Co venku s dětmi v květnu?

• 1. května se nezapomeňte políbit pod rozkvetlou třešní! Můžete se také vydat do přírody hledat srdíčka. Najdete mech, kámen, pařez, mrak, lístek… ve tvaru srdce?

Co venku… v dubnu

A je tu duben. I v dubnu můžete vyrážet s dětmi ven a podnikat a pozorovat všelicos. Podobně jako v březnu. Pro inspiraci je tu zase pár tipů. A začneme hned pěkně zčerstva:

• Velikonoce letos už v dubnu úplně nestíháte, ale v letech, kdy budou Velikonoce později, můžete začátkem dubna vyrobit pomlázku, zaset osení a sbírat slupky z cibule na barvení vajíček. I ta se dají obarvit venku v kotlíku na ohni. :-)

Co venku… hmyzáci a jiná havěť

O hmyzu a dalších bezobratlých si netřeba jen číst (viz článek o "hmyzích" knížkách a dalších materiálech). Drobná havěť může být totiž skvělým předmětem pozorování. A obzvláště děti jsou světem těchto drobných živočichů obvykle fascinovány a je krásné je v jejich nadšení a zapálení pozorovat. A také povzbuzovat. Na blogu najdete i další články - třeba o beruškách TU nebo o včelách TU, článek o dalších hmyzích knížkách TU.

Rodičům se právě v "hmyzí" oblasti nabízí obrovské množství možností a příležitostí, jak tento svět dětem přiblížit a společně si ho užít. Drobné havěti je všude kolem nás spousta. Pozorovat můžete jen tak. Stačí se pořádně rozhlížet, určitě nějakého hmyzáka objevíte.  Nebo zvedněte kámen a koukejte. To bude úprk!

Jak na… pampelišky

Miluju pampelišky! Pampeliška je skvělá bylina. Krásná i užitečná. Když na to přijde, můžete ji celou využít. K jídlu i k hraní. Je poslem jara a sluníčka. Můžete ji jíst, léčit se s ní, hrát si s ní… Smetanka lékařská, hadí mlíčí, kačinec, lucerničky, pamprlice, lví zub, kněžská koruna… to všechno je pampeliška. A já se s vámi podělím o pár tipů, které frčí u nás. Některé každý rok, některé letos poprvé… Třeba se také potěšíte, pokocháte nebo i něco vyrobíte. 

Jak na… zimní piknik

Tak už jsem tu psala o pikniku jarním, letním i podzimním, tak ten zimní pořád chybí. A to jsme v zimě a na sněhu piknikovali už loni. A letos znovu. Několikrát. Tak tedy trochu inspirace pro ty, kteří by se chtěli také "najíst venku". Nejkrásnější je samozřejmě piknik na sněhu, nejlépe ještě v mraze, abychom si tu zimu pořádně užili, ale ani "bláto" není marné. 
Spoustu tipů na zimní piknikování najdete TU na báječném webu jdeteven.cz.

Stejně jako v předchozích piknicích, tak i na ten zimní jsem se snažila připravit jídla ze sezónních surovin. To je takhle na konci zimy trochu oříšek, ale snad se zadařilo. No a protože je v zimě venku zima, že :-), snažila jsem se připravit i jídla zahřívací. A to nejen teplotou, ale i chutí. Musím přiznat, že na nějaké velké zimní vaření venku jsem zatím nenašla dost odvahy. Skončili jsme zase u těch našich buřtů (popř. jablek, brambor, hadů z těsta) a nic moc dalšího jsem venku nevymýšlela. Ale třeba na to ještě dojde. Vše je tedy uvařené doma a přenesené někam ven. 

DV… jak na berušky

A zase po čase jedno trochu ucelené téma. Aktuálně už je na něj asi pozdě, ale my jsme si ho s dětmi před pár týdny hodně užili. Berušek neboli slunéček máme plnou zahradu. Bohužel to povětšinou nejsou slunéčka sedmitečná, ale slunéčka východní a další jiné druhy, ale pro pozorování, povídání si o životě, životním cyklu berušek, o částech těla apod., to nevadí. 

Co číst… jaro podruhé

STARŠÍ ČLÁNEK

Loni jsem se s jarními tématy docela vyřádila. Jarní knihy, jarní aktivity, několik dalších článků s knihami, které jsou pro jaro jako stvořené. A abyste nemuseli vyhledávat, dám odkazy rovnou sem. Pokud chcete hromadu jarních knih, rozhodně nejprve klikněte na loňský článek TU. A potom další knihy s podobnou tematikou:  o zahradě najdete TU, knihy o hmyzácích a spol. TU a knížky o bylinkách TU a nejnovější článek o nových zahradních a bylinkových knihách pro děti TU. Pod každým článkem jsou odkazy na videa, pracovní listy, aktivity apod.

Jak na… přírodní barvení

S přírodním barvením jsem se asi jako každé dítě setkala už ve velmi raném dětství. Kdo si jako dítě nezašpinil triko od malin či borůvek nebo kalhoty na kolenech od trávy. A že ty skvrny obvykle držely fest! 😉 Později jsme na tohle téma určitě narazili na skautu, možná jsme něco i prakticky vyzkoušeli, ale víc si nepamatuji. Ale nějak jsem se k tomuhle tématu podvědomě pořád vracela, kdykoliv jsem na něj někde narazila a chtěla si to vyzkoušet.

Jak na… co (nejen) o prázdninách?

Jasně, že plnit si přání a sny jde po celý rok. Stejně tak jako pobývat víc venku a zažívat různá dobrodružství. I to lze v průběhu celého roku, prostě na jaře, v létě, na podzim i v zimě. Ale o prázdninách jde všechno z toho tak nějak líp.

„Všechny naše sny se mohou stát skutečností, pokud máme odvahu je následovat.“
(Walt Disney)

My jsme si už před pár lety s nejstarším právě v létě začali psát seznam přání. Prostě to, co bychom o prázdninách rádi zažili. Vycházeli jsme z toho, že chceme být spolu, hodně venku a zažít i nějaké to dobrodružství. Tak jsme si popřemýšleli a potom to napsali a nakreslili, abychom to měli pěkně na očích. Sem vkládám, protože vám třeba podobná inspirace na začátku prázdnin přijde vhod. Nám se to skvěle osvědčilo. Letos už takovýhle velký Átrojkový seznam sepsaný nemáme, ale (nejen) letní přání a sny tu jsou pořád. 😉

Co venku… v červnu

AKTUALIZOVANÝ STARŠÍ ČLÁNEK

Červen... to už je vlastně skoro léto. Letos všechno dozrává později, ale už to začíná konečně červenat a ty vůně k tomu... Komu by se nechtělo ven. Chcete-li trhání a ochutnávání jahod, třešní a hrášku doplnit dalšími aktivitami, mrkněte na červnový seznam. 

• Na neděli 31. května letos vycházejí Letnice neboli Svatodušní svátky neboli Rozálie. Domov si můžete vyzdobit lipovou ratolestí s ptáčky a vydat se ven vyčistit nějaký ten potůček nebo pramen nebo studánku. Je na to ten správný čas.
• 1. června - Den dětí, jak jinak. Co takhle udělat místo zmrzliny čokoládový pudink s kvítky bezu nebo vanilkový pudink s růžovými okvětními plátky růží (ta dokonalá přírodní barevná kombinace!) a uspořádat s dětmi/pro děti nějakou bojovku? Nebo šipkovanou!

Máme rádi… jdeteven.cz a vše okolo

AKTUALIZACE 2020
Blíží se zimní běh fajn čtrnáctidenního on-line kurzu ROSTEME VENKU. V tomhle článku píšu o podzimním běhu, který jsme absolvovali předloni. Kurz je fakt skvělý! Pokud máte děti ve věku 3-6 let a rádi byste s nimi chodili víc ven a užívali přírody, jděte do toho. Začíná se 3. února 2020. Na info ke kurzu a přihlášku mrkněte TU. 

O tom, jak moc nám v chození ven pomohl Deník do divočiny projektu Jděte ven, jsem nedávno psala na facebooku. A mrknout se na to můžete i ve starším článku na blogu TU.

Projekt Jdete ven je jeden z mnoha skvělých projektů sdružení Tereza. My třeba ještě moc rádi sledujeme projekty UČÍME se VENKU nebo Svobodná hra. 

Co venku… s Deníkem do divočiny

Kdy? No jo, kdy? Kdy a jak se u nás doma objevil první Deník do divočiny? Už si vlastně ani nevzpomínám. Vím jen, že to bylo hned první březnové číslo. A že mi tak nějak náhodou cvrnknul o nos na facebooku. Vlastně náhodou to asi nebylo. Deník si nás prostě našel, protože věděl, že u nás padne na úrodnou půdu. Že ven sice chodíme, ale ne každý den, že přírodu sice pozorujeme, ale nijak systematicky si zážitky nezaznamenáváme, že, že, že…

Když jsem ho viděla, nadchla jsem se, když ho viděl osmiletý syn Matěj, nadchnul se též. Já hlavně proto, že jsem v něm viděla pomocníka, který může Máťu postrčit, aby se trochu víc samostatně rozepsal (učím syna v domácím vzdělávání a zpočátku se mu do psaní moc nechtělo). Máťa proto, že má úkoly podobného ražení rád, a proto, že se mu moc líbila podoba Deníku. To mě ostatně také. Různorodé a nápadité úkoly, které není těžké realizovat. K tomu střídmá a vkusná grafika, která je jako stvořená k dokreslování a vybarvování.

A tak jsme každý měsíc s napětím čekali na novou nálož úkolů a společně objevovali, poznávali, zkoumali, sledovali a Máťa potom psal, lepil a maloval. S nadšením vybarvoval a navíc i sám kreslil titulní stránky jednotlivých měsíců a také si zaznamenával zážitky, které s úkoly v Deníku nesouvisely. A tak se stalo, že do sešitu, který měl být na celý Deník se vešlo jen půl roku. Máťa si tedy pořídil další sešit na druhý půl rok.

Ale vše nebylo jen růžové. Byly měsíce, kdy jsme nějak nestíhali, přesto jsme oba toužili si úkoly projít a vše vyzkoušet, takže jsme sami sebe dostávali trochu do stresu. Já jsem se musela naučit netlačit na pilu, nechat věci plynout a nedělat z Deníku úkol, protože to vždycky končilo nechutí si cokoliv zaznamenat. A také se nám nedařilo plnit dlouhodobější úkoly, protože ani jeden z nás na to neměl výdrž, paměť ani disciplínu.

Teď už nám úkoly v rámci Deníku do divočiny nechodí, ale Matěj si zapisuje, kreslí a lepí dál. Do třetího Deníku do divočiny. Zapisuje si, co jsme venku zažili, co jsme dělali, co jsme objevili nebo pozorovali. A máme z toho radost oba.

Máťa

Deníky do divočiny si dělám od března minulého roku. Dělám si je moc rád. Moc mě to baví! Už mám tři deníky. Baví mě zapisovat si zážitky z venku a z přírody a z výletů. Nalepuju si tam fotky, kreslím si tam obrázky a píšu, co jsme zažili. Taky díky deníku teď chodíme každý den ven. A i víc pozoruju věci kolem sebe.

O svých Denících do divočiny Máťa natočil pro jdeteven.cz video.

Další info o Deníku do divočiny najdete tu. Pokud se vám líbí, můžete si ho na téže stránce stáhnout. Podpoříte dobrou věc!

Článek byl napsán pro web jdeteven.cz.