DV Evropa… jak na Itálii

Itálie je zajímavá země v mnoha směrech - historie, památky, osobnosti, jídlo... - proto jsme se jí věnovali mnohokrát v průběhu mnoha let. Naposledy v roce 2025 v mladšími dětmi, předtím před mnoha lety s nejstarším. Aktivity z posledního roku jen v bodech, starší aktivity podrobněji. 

Další články o státech najdete na blogu tu: Španělsko (další budou následovat)

DV Evropa… jak na Španělsko

Dcera se pro letošní rok rozhodla ve svém celoročním projektu poznávat státy (nejen) Evropy. Vybírá si sama, případně se domlouvá s mladšími sourozenci, protože ti se k nám při čtení, povídání, poznávání, vaření, tvoření a k dalším aktivitám též přidávají. Volba padla tentokrát na Španělsko. 

Prstem po mapě jsme cestovali už i před lety s nejstarším synem, takže tu najdete starší články o Itálii (článek najdete TU), Francii (TU) a Velké Británii (TU). 

DV kam… do Prahy (nejen) za svatou Anežkou

V areálu Anežského kláštera či kláštera sv. Anežky České či kláštera Na Františku, jak se také někdy nazývá, už jsme byli několikrát. Moc ráda tenhle prostor doporučuji, protože o něm ne úplně každý ví. V zimě se tu skvěle ohřejete, v létě zase ochladíte. Je tu vyžití a zábava pro dospělé i pro děti. Navíc kolem je několik zajímavých míst, která by byla škoda nenavštívit. My do Anežského kláštera jezdíme hlavně za gotikou a za výtvarným uměním. A za svatou Anežkou samozřejmě. To byla fascinující osobnost českých dějin a moc doporučuji ji dětem před návštěvou Anežského kláštera trochu představit. Tipy na knihy a materiály najdete na konci článku. 

DV kam… naše čtvrté krajské město (Olomouc)

Čtvrté, čtete dobře. A musím ho rychle sepsat nebo dopadne jako to třetí. V Brně jsme totiž byli už v listopadu, ale článek pořád nikde (ale bude, slibuju!). Takže rychle sem s ním, ať už to tu je společně s Jihlavou a Pardubicemi komplet. O našem "krajském" cestování v rámci celoročního projektu Česká republika najdete víc na blogu TU. A opět jsme nejeli sami, ale syn si s sebou vzal kamarádku domškolačku.

Olomouc jsme si teď v zimě vybrali mj. pro ještě relativně dobrou dostupnost. Jezdíme vlakem, popř. autobusem a od nás cesta trvá tři hodiny. Na naše krajské výlety vyjíždíme vždy brzy ráno, abychom toho stihli co nejvíce. Kolem páté odpoledne se totiž obvykle už vydáváme na cestu zpět. Vlakem cestujeme neustále, máme ho rádi a nemáme s ním problém. Tentokrát nás však čekala ještě cesta autobusem z Brna (a zpět do Brna). Ještě že jsem prozřetelně rezervovala dopředu místa. Cestou tam byl sice bus poloprázdný, ale některé pozdější spoje již byly vyprodané. A autobus zpět byl plný úplně a řidič odmítal na jednotlivých zastávkách cestující, kteří neměli místenku. Pokud se tedy do Olomouce vydáte busem jako my, myslete na to. 

DV kam … krajské město Jihlava (aktualizovaný článek)

Už s nejstarším synem jsme v roce 2017 začali poznávat krajská města „naživo“. A teď znovu s mladšími dětmi. Zase to bude projekt na mnoho měsíců, možná let. Nemáme ambici projet všechno během pár dní. Pěkně všechno nasát, prožít, nechat usadit. Víc o našem poznávání ČR najdete TU.

A minulý týden jsme „prožívali“ první krajské město. To, které máme nejblíž. Jihlavu. Je tam toho spoustu k poznávání a objevování. Jihlava je staré hornické město. Dokonce prý jedno z nejstarších v českých zemích. Bylo založeno ve 13. století a za Přemysla Otakara II. to bylo jedno z nejmocnějších měst českého království. A když přehlédnete ohyzdný „Prior“ na náměstí, je i velmi pěkné a se spoustou historických památek.

DV… jak na polární oblasti

Jako obvykle pozdě, ale co se dá dělat, dřív jsem to sepsat nestihla. Tématu polárních oblastí jsme se věnovali tak nějak průběžně během konce ledna a února. Nejprve hodně prakticky, protože u nás bylo letos v zimě opravdu hodně sněhu. Takže stavění nejrůznějších iglú, pro děti i pro malé figurky, hrátky na sněhu a se sněhem, závody "psích" spřežení se sáňkami apod. Děti chtěly být hodně venku, takže doma jsme toho moc nezvládli. To až později, když sníh roztál, věnovali jsme se tématu víc doma. A navíc je v tomhle období ještě i tučný čtvrtek, kterému se také říká tučňák (sice nemá s těmi opravdovými tučňáky nic společného, ale proč si je nepřipomenout) a také koncem února Mezinárodní den ledních medvědů, takže se oba tyhle svátky k tématu náramně hodí. Víc o obou svátcích najdete TU.

DV… jak na Českou republiku

AKTUALIZOVANÝ ČLÁNEK

Článek plný inspirace pro poznávání České republiky nejen s děti a nejen v rámci domácího vzdělávání. Když si syn o prázdninách před třetí třídou ZŠ jako celoroční projektové téma vybral Českou republiku, byla jsem docela ráda. Měla jsem pocit, že to bude pohoda. A ona i byla, ale nakonec se nám to nějak rozrostlo ve větší projekt, než jsme oba původně zamýšleli a vlastně se nám to prolíná i do dalších ročníků.

Souhrn… výletnický

AKTUALIZOVANÝ ČLÁNEK

Zjistila jsem, že článků o nejrůznějších našich cestách po ČR už je na blogu celkem dost, tak jsem se rozhodla sepsat i výletnický souhrn, aby se vám v tipech na výlety lépe orientovalo. Souhrn jsem setřídila podle krajů. Pokryté jsou všechny kraje alespoň jedním výletem, to díky našemu cestování s nejstarším po krajských městech (víc TU). Ale bohužel ne všechny články jsou sepsané, ale snad se k tomu někdy dostanu. 

DV kam… Praha po sto padesáté

Pražských článků už tu mám několik, ale stejně mi to nedalo a další je tady. Sto padesátý to tedy sice není, ale zkrátka do Prahy jezdíme rádi, celkem často, je to naše hlavní město a přestože to máme víc než dvě hodiny vlakem rádi jedeme zas a znovu. Letos jsme měli termín kvůli ubytování vybraný předem, nakonec jsme kvůli vedru dost měnili plány, ale i tak to bylo moc fajn. V Praze jsme strávili tři dny a pokud se třeba taky chystáte do Prahy s dětmi, možná vám takové malé shrnutí naší cesty přijde vhod. 

DV Evropa… jak na Velkou Británii

Prstem po mapě cestujeme po Evropě pořád dál a dál. A z Francie (článek TU) jsme si přes kanál La Manche logicky zaskočili do Velké Británie. Tedy přesně do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, abych byla přesná. A právě o tom, jak to vlastně je, kdy England, kdy Great Britain a kdy United Kingdom se dozvíte ve fajn videu třeba TU.

DV Evropa… jak na Francii

Prstem po mapě a v knížkách máme procestovaný další evropský stát. Z Itálie se naše cestovní kancelář přesunula do Francie. A důvod byl stejně prozaický jako v předchozím případě (viz TU). V Lidlu měli tematický týden, takže jsme toho využili a nakoupili něco málo francouzských dobrot na ochutnání.

DV kam… na Berounsko (nejen) za Tetou

Křivoklátsko a Berounsko jsme projeli s manželem a tehdy asi dvouletým nejstarším před osmi lety na kole. A zůstali v nás krásné vzpomínky a pocit, že se musíme vrátit. Trvalo nám to… Ale teď už se čtyřmi dětmi se nám to koncem května konečně povedlo. Abych si to pro letošek trochu pojistila, doslat mladší syn ke svým dubnovým narozeninám poukaz na výlet plný hřišť. Kolem hradu Křivoklát jich totiž nejen v lesích najdete hned několik. Ale o tom později. A protože je to od nás trochu dálka, vyrazili jsme rovnou na tři dny. 

DV kam… na Písecko za zábavou

Tenhle výlet byl dlouho plánovaný. V Písku ve skvělé galerii Sladovna už jsme byli několikrát a rozhodně jsme měli v plánu se tam zase vrátit. Sladovna je velká galerie hrou, ve které na třech podlažích (a chystá se ještě i podkroví) najdete několik různorodých expozic či krátkodobějších výstav. A všechny výstavy mají jedno společné. Jsou interaktivní, hravé a navíc zaujmou děti i dospělé. Galerie hrou je prostě prostor, kde si společně hrají a tvoří děti a dospělí, kde se od sebe navzájem učí, kde je možné volně a přirozeně přecházet hranici mezi světem dětí a dospělých, mezi světem reality a fantazie. Nadšení jsme vždycky a nadšení jsme byli i tentokrát. A protože to máme dost daleko, vydali jsme se tam tentokrát rovnou na dva dny.

DV kam… do Nasavrk (nejen) za Kelty

Tenhle výlet už jsme plánovali nějakou dobu. S nejstarším máme Kelty "probrané", tak jsem chtěla, aby viděl něco i naživo a skanzen Země Keltů v Nasavrkách se mi pro to zdál jako stvořený. Jen jsme výlet pořád nějak přesunovali, zvažovali zorganizovat akci pro domškoláky, chtěli vyrazit na nějaký speciální program, jen to pořád nevycházelo. A tak, když synovi náhle odpadl víkendový skautský program, vyrazili jsme za Kelty. Zima byla jak v psírně, fučelo, teplota byla kolem pěti stupňů, ale odpoledne už i trochu vylezlo sluníčko.

DV kam… na jižní Moravu (nejen) za Venuší

To je tak, když jedna domškolácká maminka domluví v Archeoparku Pavlov program pro domškoláky. A já bych tam ráda, ale zdá se mi to daleko, tak tam naplánuju rovnou třídenní výlet, aby se to teda jako vyplatilo. Ze tří dnů sice nakonec byly jen dva, protože třetí den lilo a lilo a lilo. Na výlety sice vyrážíme i za velmi chladného počasí, nevadí nám ani vítr a drobné mrholení nebo kratší přeháňka, ale celodenní déšť není s třemi malými dětmi výzva, ale spíš sebevražda. Navíc mladší syn dostal svou "trucnáladu", takže jsme to po dvou parádních prosluněných dnech otočili domů. První den jsme strávili ve Znojmě jen sami, druhý den v Pavlově a v Pavlovských vrších v domškolácké skupině a s našimi milými známými. A přespali jsme opět couchsurfingově (vřelé díky Terko a Josefe, jihomoravská pohostinnost se nezapře!).

DV kam… naše čtrnácté krajské město (Plzeň)

Tak a máme to! Sice jsme nestihli poznat a navštívit všechna naše krajské města (psala jsem o tom loni v září TU) do konce školního roku, jak bylo původně v plánu, nabrali jsme drobné zpoždění, ale máme splněno! V polovině září jsme navštívili naše poslední krajské město - Plzeň. Předtím už jsme byli v Jihlavě, Pardubicích, Brně, Olomouci, Praze (a ještě jednou TU), Českých Budějovicích, Hradci Králové, (ne)krajské Kutné Hoře, Ústí nad Labem a Zlíně a Ostravě. Liberec a Karlovy Vary už máme také dávno prozkoumané, ale pořád ještě nejsou sepsané. Doufám, že i na ně dojde.

DV kam… naše třinácté krajské město (Ostrava)

Ostrava nám vyšla jako třinácté krajské město, tedy předposlední. Předtím jsme už byli v Jihlavě, Pardubicích, Brně, Olomouci, Praze (a ještě jednou TU), Českých Budějovicích, Hradci Králové, (ne)krajské Kutné Hoře, Ústí nad Labem a Zlíně. Liberec a Karlovy Vary už máme také prozkoumané, ale pořád ještě nejsou sepsané.

Musím přiznat, že Ostravu jsem si nechávala na konec a měla z ní trochu obavy. Za prvé proto, že je to od nás víc než čtyři hodiny cesty vlakem a jet tam a za chvilku zpátky by se úplně nevyplatilo, takže bylo třeba řešit přespání. Za druhé proto, že Ostrava je přeci jen velká a chtěli jsme navštívit místa nejen v centru, takže bylo nutné počítat s několika přejezdy MHD. A za třetí musím přiznat předsudky. Třeba u Ústí jsem věděla, že město není nic moc, ale tam to vyvážil Střekov a Větruše. Od Ostravy jsem neoprávněně očekávala špínu, hluk, smog, nehezkou moderní průmyslovou architekturu… A nic z toho se nepotvrdilo. V době naší návštěvy krásné slunečné počasí, dobrá viditelnost, k tomu čisto, spousta historických staveb, zeleně, o víkendu málo lidí i aut… krása!

DV kam… naše dvanácté krajské město a široké okolí (Zlín)

Naším dvanáctým krajským městem se po Jihlavě, Pardubicích, Brně, Olomouci, Praze (a ještě jednou TU), Českých Budějovicích, Hradci Králové, (ne)krajské Kutné Hoře a Ústí nad Labem stal Zlín. Liberec a Karlovy Vary už jsme sice také navštívili, ale ještě nejsou sepsané.

Ale tahle zlínská návštěva nebyla jen tak ledajaká. Protože Zlín je od nás přeci jen celkem daleko a není úplně snadno dostupný ani vlakem, kterým obvykle jezdíme, rozhodli jsme se vyrazit do Zlína protentokrát autem, na víc dní a všichni najednou. I dědu jsme s sebou přibrali. A aby to bylo trochu dobrodružnější, rozhodli jsme se jet pod stan. Cestu jsme uskutečnili na konci června, v týdnu ve všední dny před vysvědčením, což se ukázalo jako skvělý tah. Nikde totiž nebylo moc lidí. Školní výlety už skončily a dovolené ještě nezačaly. I počasí nám vyšlo tak akorát, teploty kolem dvaceti stupňů jsou na turistiku a poznávání ideální.

DV kam… naše deváté krajské město (Ústí nad Labem)

Po nějaké době zase jedno z našich procestovaných krajských měst. V pořadí už deváté. Po Jihlavě, Pardubicích, Brně, Olomouci, Praze (a ještě jednou TU), Českých Budějovicích a Hradci Králové přišel na řadu nejsevernější sever. Ještě tu chybí článek o Liberci, který Ústí předcházel. Ale protože tam jsme byli celá rodina několik dní, bude zpracování a sepsání asi ještě chvilku trvat.

V Ústí jsme byli už v dubnu. Ale jestli si pamatujete, byl duben velmi teplý, takže to pro nás byl první krajský výlet, kdy nám ani nepršelo, ani nemrzlo, ani nechumelilo. Dokonce i na tričko a šortky došlo. A zase jsme vyrazili vlakem a zase se ve vlaku četlo a vyplňovaly pracovní listy (ty jsou ke stažení jako obvykle na konci článku).

DV kam… naše sedmé krajské město a pidivýlet navíc (Hradec Králové)

V Hradci Králové jsme byli sice už v březnu, ale ke článku jsem se dostala až teď. V té době jsme byli akorát v půlce a měli jsme navštívených sedm krajských měst. Po Jihlavě, Pardubicích, Brně, Olomouci, Praze (a ještě jednou TU) a Českých Budějovicích tedy přišel na řadu i Hradec Králové. A bylo to více než dobrodružné.

To máte tak, když si naplánujete výlet a zuby nehty na něm trváte, protože následující víkendy jsou tak nějak obsazené. Takže vyrazíte, i když se necítíte úplně fit. A den předem navíc zjistíte, že se v noci před výletem mění čas a vstávat se tedy nebude v šest, ale vlastně v pět. Uff, ale zvládli jsme to a kluci byli stateční. A brzkoranní mrazivá procházka na vlakovou zastávku nás probrala dokonale.