Zimní slunovrat je velmi silným svátkem. V době slunovratu se slavil návrat slunce. Je to doba největšího temna a zároveň doba očekávání návratu světla. Čas noření se do sebe. Čas vytahování stínů na světlo. Čas, kdy můžeme zacítit vše, co zůstalo v tomto roce nedořešeno, co nás omezuje a co je načase zpracovat a odložit.
A je tu další měsíc. Květen je pátý měsíc v roce a má 31 dní. Od čeho je název května odvozen je zřejmé. Je to od slova kvést, neboť příroda a rostliny už obvykle krásně kvetou. Původně byl květen májem a tento výraz se používá ve spojení se stavbou "májky", která celý měsíc zdobí vesnice. Konají se také májové pobožnosti. Hned prvního května je mezinárodní svátek práce a zároveň je díky Máchově básni Máj vnímán i jako svátek zamilovaných. Druhou květnovou neděli se slaví svátek matek. Měsíc květen začíná stejný den v týdnu jako leden příštího roku a žádný jiný měsíc v běžném roce nezačíná stejným dnem v týdnu jako květen.
V článku jsou zase uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během května je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.
A je tu další měsíc. Duben je čtvrtý měsíc v roce, má 30 dní a jeho název pochází od slova dub. První dubnový den je nazýván "aprílem" (v jiných jazycích se tak nazývá celý duben). Apríl se v naší řeči objevuje také ve spojení s "aprílovým počasím". V dubnu je opravdu počasí velmi nestálé, proměnlivé, chvíli slunečné, pak zase deštivé. Poslední dubnový den je pálení čarodějnic a stavění májky. Duben je také obvykle měsícem nejrůznějších svátků, které souvisejí s Velikonocemi. Stejně jako jsou pohyblivé svátky velikonoční, jsou pohyblivé i všechny ostatní svátky s nimi spojené. Takže pozor! Data k pohyblivým svátkům jsou aktuální jen pro tento rok. Pokud je svátek pohyblivý (tj. každý rok se slaví v jiný den a mění se tedy jeho datum), je to v závorce u příslušného svátku uvedeno. A zase jsou uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během dubna je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.
A máme tu další měsíc. Březen je třetím měsícem v roce, má 31 dní a jeho název pochází z rašení bříz a začátkem březosti zvířat. Je také měsícem knihy, měsícem internetu a měsícem čtenářů. Březen je měsíc, ve kterém se začíná probouzet příroda, měsíc plný nejrůznějších svátků "táhnoucích" ven do přírody a také svátků, které souvisejí s Velikonocemi. Stejně jako jsou pohyblivé svátky velikonoční, jsou pohyblivé i všechny ostatní svátky s nimi související. Takže pozor! Data k pohyblivým svátkům jsou aktuální jen pro tento rok. Pokud je svátek pohyblivý (tj. každý rok se slaví v jiný den a mění se tedy jeho datum), je to v závorce u příslušného svátku uvedeno. A zase jsou uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během března je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.
A je tu další měsíc. Říjen je desátý měsíc v roce a má 31 dní. Latinský název October znamená osmý měsíc a je odvozen z římského kalendáře, podle nějž rok začínal březnem. České jméno tohoto měsíce je odvozeno od jelení říje. V tomto měsíci pokračuje ve střední Evropě podzimní sklizeň a v českých zemích se tradičně slaví posvícení. Koncem října slavíme Den vzniku samostatného československého státu, svátek zvaný Halloween a také se mění letní čas na zimní.
V článku jsou zase uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během září je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.
A je tu další měsíc. Září je devátý měsíc v roce a má 30 dní. Mnoho jazyků převzalo latinský název pro tento měsíc september. Ten pochází z označení, že býval před reformou kalendáře sedmým měsícem v roce. U nás je označení tohoto měsíce odvozeno od spojení "za říje", což vychází ze staročeského zářuj nebo zářij. Odvozování názvu od slunečního záření je pouze lidové vysvětlení.
V září začíná období podzimní sklizně, kromě ovoce a brambor dozrává také vinná réva a chmel. Proto se podle lidové tradice v českých zemích odehrávají v tomto měsíci různé sklizňové slavnosti, jako je vinobraní, dočesná apod. Kolem 22. a 23. září začíná na naší severní polokouli podzim (podzimní rovnodennost). Významným dnem je také 28. září, kdy má svátek Václav a je Den české státnosti. Dříve to byl den, kdy se v hornatých krajích sváděl dobytek z letních pastvin do vsí k přezimování. V některých oblastech také končila roční služba čeledi a zároveň se uzavíraly smlouvy s hospodáři na příští rok.
