A je tu další měsíc. Květen je pátý měsíc v roce a má 31 dní. Od čeho je název května odvozen je zřejmé. Je to od slova kvést, neboť příroda a rostliny už obvykle krásně kvetou. Původně byl květen májem a tento výraz se používá ve spojení se stavbou "májky", která celý měsíc zdobí vesnice. Konají se také májové pobožnosti. Hned prvního května je mezinárodní svátek práce a zároveň je díky Máchově básni Máj vnímán i jako svátek zamilovaných. Druhou květnovou neděli se slaví svátek matek. Měsíc květen začíná stejný den v týdnu jako leden příštího roku a žádný jiný měsíc v běžném roce nezačíná stejným dnem v týdnu jako květen.
V článku jsou zase uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během května je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.
A je tu další měsíc. Duben je čtvrtý měsíc v roce, má 30 dní a jeho název pochází od slova dub. První dubnový den je nazýván "aprílem" (v jiných jazycích se tak nazývá celý duben). Apríl se v naší řeči objevuje také ve spojení s "aprílovým počasím". V dubnu je opravdu počasí velmi nestálé, proměnlivé, chvíli slunečné, pak zase deštivé. Poslední dubnový den je pálení čarodějnic a stavění májky. Duben je také obvykle měsícem nejrůznějších svátků, které souvisejí s Velikonocemi. Stejně jako jsou pohyblivé svátky velikonoční, jsou pohyblivé i všechny ostatní svátky s nimi spojené. Takže pozor! Data k pohyblivým svátkům jsou aktuální jen pro tento rok. Pokud je svátek pohyblivý (tj. každý rok se slaví v jiný den a mění se tedy jeho datum), je to v závorce u příslušného svátku uvedeno. A zase jsou uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během dubna je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.
Stejně jako už čtyři roky předtím (články najdete TU, TU, TU a TU) jsem tady zase s článkem, který vychází z mého povídání o zajímavých dětských knihách loňského roku pro knihovníky kraje Vysočina. Tohle povídání je už taková tradice, protože vyprávím každoročně už snad patnáct let. A protože do povídání se mi všechno nevejde, připravuji pro knihovníky seznam, kde jsou i knihy, které se do povídání nevešly. A se seznamem se v vámi ráda podělím.
A přiznávám, že připravit to, byl zase záhul pořádný. Jen shromáždit knihy na jedno místo je fuška nejen fyzická. A pak je přetřídit podle věku, přečíst, pročíst nebo alespoň prolistovat, udělat si poznámky. A protože dětských knih vychází snad stále víc a víc a musím říct, že mám dojem, že i kvalita se zvyšuje (samozřejmě neplatí pro všechna nakladatelství), jsou to opravdu hromady. I letos je jich v seznamu kolem sto padesáti. A musím říct, že jsem i letos měla velké nutkání vyřešit moje povídání odkázáním knihovníků na skvělý online magazín Mravenčí chůva, kde je spoustu zajímavých článků o dobrých dětských knihách, o čtenářství i nejrůznější přehledy nových knih pěkně pohromadě. :-) Takže moc doporučuji jejich web pořádně propátrat!
Jarní květiny jsou stejně jako pupeny či semínka (víc v článcích TU a TU) další fascinující jarní téma. Skvělé pro poznávání, pozorování a zkoumání s dětmi venku i doma. Ale pokud nechcete, nemusíte dělat nic z toho, můžete se jen procházet venku, po zahradě, nakukovat do okolních zahrad, projít se po parku nebo lese, hledat jarní květiny a kochat se! Užívat si tu fascinující krásu venku, kdy z šedého či hnědého podkladu vykukuje tolik barevných hlaviček.
Připravte se předem a mrkněte, co asi můžete cestou potkat, jarních květin opravdu není moc, abyste věděli, jak se co jmenuje, až se děti budou ptát (jednoduchý přehled je třeba TU). Nebo si s sebou vezměte nějakého pomocníka (viz dále v článku) a poznávejte s dětmi společně rovnou na místě. Parádní je také sledovat, jaké druhy a kdy postupně venku objevíte. Které rostliny rozvétají nejdříve?
Semínka jsou fascinující téma pro malé i větší děti. Z malého, suchého, zdánlivě mrtvého „čehosi“ dokáže za pár dnů či týdnů vyrůst semenáček, malá a nakonec i veliká rostlina. Tak jsme si povídali s dětmi, jak a kde semena vznikají, jak semínka cestují, jak se rozšiřují po krajině. Děti semínka pozorovali, zkoumali, vnímali všemi smysly. Seli (a ještě budeme) jsme semínka a pozorovali růst rostliny. Pro děti je to takové malé velké kouzlo. A nejlépe když děti sejí semínka, která na podzim samy sklidily a přes zimu uschovaly.
Původně jsem měla v plánu napsat o našem zkoumání pupenů jen krátký post na sítě, ale protože se text nějak rozrůstal a rozrůstal, je z toho nakonec krátký článek na blog. Pupenům jsme se věnovali v průběhu března, několikrát jsme se k tématu vraceli a je to nečekaně fascinující téma. Nápady a náměty na aktivity jsme čerpali ze skvělých článků - z webu Učíme se venku TU a TU a z webu Jdeteven.cz TU.
A máme tu další měsíc. Březen je třetím měsícem v roce, má 31 dní a jeho název pochází z rašení bříz a začátkem březosti zvířat. Je také měsícem knihy, měsícem internetu a měsícem čtenářů. Březen je měsíc, ve kterém se začíná probouzet příroda, měsíc plný nejrůznějších svátků "táhnoucích" ven do přírody a také svátků, které souvisejí s Velikonocemi. Stejně jako jsou pohyblivé svátky velikonoční, jsou pohyblivé i všechny ostatní svátky s nimi související. Takže pozor! Data k pohyblivým svátkům jsou aktuální jen pro tento rok. Pokud je svátek pohyblivý (tj. každý rok se slaví v jiný den a mění se tedy jeho datum), je to v závorce u příslušného svátku uvedeno. A zase jsou uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během března je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.
Jako obvykle pozdě, ale co se dá dělat, dřív jsem to sepsat nestihla. Tématu polárních oblastí jsme se věnovali tak nějak průběžně během konce ledna a února. Nejprve hodně prakticky, protože u nás bylo letos v zimě opravdu hodně sněhu. Takže stavění nejrůznějších iglú, pro děti i pro malé figurky, hrátky na sněhu a se sněhem, závody "psích" spřežení se sáňkami apod. Děti chtěly být hodně venku, takže doma jsme toho moc nezvládli. To až později, když sníh roztál, věnovali jsme se tématu víc doma. A navíc je v tomhle období ještě i tučný čtvrtek, kterému se také říká tučňák (sice nemá s těmi opravdovými tučňáky nic společného, ale proč si je nepřipomenout) a také koncem února Mezinárodní den ledních medvědů, takže se oba tyhle svátky k tématu náramně hodí. Víc o obou svátcích najdete TU.
Tipy na zimní tvoření a obrázky se zimní tematikou se mi už zase nějak nashromáždily, takže je asi čas na článek číslo dvě. Ten první o zimním tvoření najdete TU. A i v tomhle je spousta tipů na tvoření nejrůznějšími technikami. Najdete tu malbu, kresbu, tiskání, lepení, koláž..., voskovky, pastely, anilinky, akvarelky, tuš, tempery, fixy, zmizík... Zkratky skoro všechno, na co si vzpomenete.
Letošní zima je celkem bohatá na ledové dny i noci, tak jsme si vyzkoušeli několik venkovních i domácích ledových aktivit. Hodně nás inspirovaly nejrůznější tipy na webu Učíme se venku, Jděte ven, v nových brožurách Učíme se venku (TU) nebo ve skvělé knize Svobodná hra (web najdete TU).
Sněhu všady, sněhu všady hromady. A tak jsme si kromě užívání sněhu jako takového (sněhuláků několik, iglú, boby a lyže) také povídali o vločkách. Tedy nejprve o tom, jaký vlastně sníh je, jaká různé označení a názvy pro sníh používáme (prašan, ledovka, firn - o moc víc jsme jich nevymysleli, ale schválně si najděte, kolik slov pro sníh mají některé severské jazyky). A taky jsme si povídali o tom, jak vločky vypadají (spoustu nejrůznějších vloček najdete třeba TU). Že základem každé vločky je vlastně šestiúhelník, proto jsou to šestihranné krystaly. A záleží na teplotě a vlhkosti vzduchu, jestli zůstanou je destičkami či se "rozvinou" do krásných krajkových tvarů. Šestihranné jsou však vždy a prý se na světě nenajdou dvě stejné vločky. Můžete se podívat na zajímavá vzdělávací videa z dílny České televize. Jedno ze Studia 6 najdete TU, krátké info z pořadu Zázraky přírody TU a animovaný pořad o sněhu a vločkách TU. Na webu ČT edu najdete celý blok věnovaný vločkám. Jsou tam kromě videí i pracovní listy a tipy na tvoření (TU). A také doporučujeme vyzkoušet si, jak padají na zem právě ty ploché krajkové vločky (malé kolečko papíru) a jak krystalky (malá zmuchlaná papírová kulička). Jaká je jejich rychlost a způsob letu? Která letí rychleji?
