DV kam… naše třetí krajské město (Brno)

Tak nakonec i na sepsání třetího krajského města v pořadí došlo. Sice se zpožděním, ale po Jihlavě, Pardubicích, Olomouci a Praze (ve dvou posledních městech jsme byli až po Brně) je tu konečně i Brno! V Brně jsme byli už v listopadu, nestihla jsem ovšem zatím sepsat článek, proto to bude jen stručné. Ale třeba přesto někoho inspirujeme. 

Tentokrát to bylo opravdu velké přemýšlení. Protože poznat Brno za jeden den se prostě nedá. Takže jsem se protentokrát zaměřila na dvě dominanty města a pohledy z výšky. Brno stojí na několika kopcích a to jsme si tedy ověřili na vlastní nohy i oči. A opět jsme necestovali sami, syn si s sebou vzal kamaráda.

Kluci dostali pracovní listy, v kterých postupně plnili úkoly a mapku, podle které procházeli městem. K ruce měli i knížečku s pověstmi o místech, kterými jsme procházeli. Vše najdete jako u ostatních krajských měst ke stažení na konci článku.

Kluci od nádraží nejprve vyrazili na Náměstí Svobody, kde měli nalézt některé z vypsaných historických i novodobých památek a také výrazné domy. 

Nedaleko museli na kostele sv. Jakuba objevit neslušného mužíčka Nehaňbu, ke kterému se váže jedna z brněnských pověstí. I dalekohled na něj měli a nakonec ho nad jedním z oken objevili! :-) 

Cestou na Špilberk prozkoumali, co mohli. Chtěli jsme se podívat i do Otevřené zahrady, ale ta byla bohužel zavřená. Tak někdy příště, protože podle fotografií je tam opravdu krásně.

Na Špilberku měli na výběr, co by chtěli vidět. Vidět chtěli všechno, takže jsme ho obešli ze všech stan, podívali jsme se na Brno z Krásné vyhlídky, prozkoumali sochu Jana Skácela, v dálce našli Petrov a prošli hrad. Jen na věž jsme se nedostali, protože se tam zrovna konala jakási svatební výstava. Ale i ze samotných hradeb je Brno jako na dlani.

Dala jsem klukům na výběr z několika výstav, které se zrovna v Brně konaly. Já se tajně těšila na výstavu knižních ilustrací, ale nakonec jsme skončili na Špilberku na výstavě Jeden kmen. Výstava vychází z reálií Tolkienových knih, ale vytváří vlastní, do detailů propracovaný svět skřetů kmene Snaga. Můžete se dozvědět všechno ze života tohoto kmene prostřednictvím fotografií, artefaktů, videí, zápisků, zinscenovaných situací. Kluci si to moc užili, líbilo se jim tu a já jsem obdivovala tu preciznost a důkladnost při přípravě výstavy. Výstava byla prodloužena do 1. dubna, takže ji ještě stihnete.

Cestou na Petrov jsme zase skončili na nějakém dětském hřišti, kterých je po kopci okolo Špilberku rozeseto několik. A každé je jiné. :-) 

Cestou ke Katedrále sv. Petra a Pavla kluci objevovali zbytky hradeb a opevnění. Katedrálu jsem si prohlédly zvenku i zevnitř a vyšplhali jsme až nahoru do věží. Vyhlídka je totiž z obou dvou. Propátrali jsme okolí z výšky a zjišťovali, co už jsme viděli i ze Špilberka. Přečetli si pověsti a vzhůru dál.

Na Zelném trhu prozkoumali ze všech stran kašnu Parnas a rozhodovali se, jestli navštíví brněnský Tajemný labyrint. Nakonec ale zvolili jiný program.

Nesměli jsme zapomenout ani na Starou radnici. I tu si prohlédli zvenku i zevnitř, přečetli si k ní několik pověstí a vylezli na radniční věž. Třetí pohled na Brno z výšky. 

No a tady je ten program, kterému dali přednost před podzemím. Jakmile jsem to jen zmínila, bylo rozhodnuto. Modelový svět je natolik okouzlil, že skoro ani nezaregistrovali, že jsem zmizela shánět nějaké brněnské pohledy. Ve dvou INFO centrech mi totiž řekli, že je neprodávají, že musíme do papírnictví nebo do tabáku. No, v neděli v podvečer trochu oříšek. Ale nakonec jsem objevila. Ale zdá se mi to trochu ostudné. To ovšem byla jen jedna jediná skvrnka na našem výletě. Brno je krásné, nedalo se zvládnout všechno a určitě se tam brzy vrátíme.

Pokud budete chtít využít naše pracovní listy, jsou ke stažení TU, brněnské pověsti TU a mapka TU.