pondělí 30. září 2019

DV historie… jak na dobu kovů

V tomto pokračujícím článku o našem aktuálním historickém projektu se budu věnovat době bronzové, době železné, i období, kdy na našem území sídlili Keltové, Germáni a Římané. Každému období jsme s nejstarším synem věnovali určitý čas, občas se k nám přidali při tvoření i mladší. Zjišťovali jsme, jak v daném období lidé žili, jak bydleli, co jedli a jak si obstarávali potravu, jak se oblékali, jaké měli nástroje a zbraně, jaké vykonávání práce a řemesla, jak pohřbívali své mrtvé a další. Takže stejně jako jsme se tomu věnovali v předchozích historických obdobích, která najdete v předešlých článcích na blogu (starší doba kamenná TU, mladší doba kamenná TU).




Stejně jako v předchozích případech, není cílem tohoto článku zevrubně popsat dané období, ale věnovat se především aktivitám, které se nám se synem osvědčily a které dané období velmi dobře přiblíží. Knih s danou tematikou pro méně i více hloubavé dětské čtenáře, je velké množství, a některé z nich snad již brzy najdete v připravovaném článku o “pravěkých” knihách.

DOBA BRONZOVÁ


Dobu bronzovou jsme si se synem chtěli přiblížit výrobou bronzových šperků - náhrdelníků, náramků, prstenů, náušnic a spon. První skutečné šperky byly vyrobené z měkkých kovů – zlata nebo mědi. Takže i my jsme vyráběli z měděného drátu, přidaly se i mladší děti a vše dopadlo nad očekávání výborně. Stačí se inspirovat v nějaké z knih a začít motat. Drát můžete i rozklepat na plátek nebo na něm pomocí kleští udělat zářezy. S pomocí kamenů, my jsme použili křišťál, můžete vytvořit i krásný přívěsek. Pokud zvolíte drát přiměřené tloušťky, bude děti tvoření bavit. A motat mohou směle i kluci, protože muži nosili nejen v této době sponami sepnuté pláště.




















DOBA ŽELEZNÁ

Oheň byl v tomto období ještě mnohem důležitější než v obdobích předchozích. S výjimkou mědi se totiž kovy za studena zpracovávat nedají. A metalurgové oheň ovládali dokonale a k dokonalosti přivedli i jeho rozdělávání. Vynálezem práchna si zajistili, že jim na to stačila jediná jiskřička vyvolaná křísnutím pazourku. My jsme rozdělávání ohně pomocí práchna viděli v archeoparku ve Všestarech a v keltském skanzenu v Nasavrkách a určitě jsme si jeho výrobu chtěli doma vyzkoušet. Práchno je vlastně zuhelnatělá látka z přírodního materiálu a celkem snadno si ho doma vyrobíte. Stačí vzít bavlněnou látku (my jsme použili starou čtvercovou plínku) a nastříhat ji na malé kousky. Poté se do menší plechové krabičky vyrazí hřebíkem díra, napěchuje se kousky látky a pevně uzavře. Osvědčila se nám plechová krabička od čaje. Krabičku položíte do ohně na žhavé uhlíky. Za chvilku začne dírkou stoupat dým a to je známka, že látka uhelnatí. Krabičku vyndejte chvilku poté, co se dým přestane objevovat. Práchno uschovejte v suchu. K rozdělání ohně stačí jeden kousek práchna. Upravte si “hnízdo” z rozkouskovaného kousku konopného provázku a doprostřed dejte kousek práchna. Nad “hnízdem” křísněte pazourkem o železný pilník, aby vznikla jiskra. Pokud dopadne na práchno, začne okamžitě žhnout. Foukejte do ohně a pomalu přikládejte třísky. Jakmile chytí, máte vyhráno – právě jste z jedné jiskry rozdělali oheň.







KELTOVÉ

Keltové byli velmi zruční hrnčíři. Dokonce vynalezli i hrnčířský kruh, takže pokud máte přístup do nějaké keramické dílny, zkuste si vytočit nějakou nádobu. My jsme si vyzkoušeli vyrobit a vypálit jen “plochou” sošku. Keramickou hlínu prohněťte a prsty vytvarujte základní tvar sošky. Špejlí či jinými nástroji domodelujte detaily či vytlačujte různé vzory. Hotovou sošku nechte 14 dní vyschnout a pak ji vypalte na ohni. Nejprve je třeba ji ohřát na okraji ohniště, aby nepopraskala a pak přesunout mezi žhavé uhlíky. Vypalování trvá několik hodin a je třeba sošku občas obrátit. Pokud nemáte keramickou hlínu či oheň k dispozici, můžete použít samotvrdnoucí hmotu.















Keltské zlaté mince statéry neboli duhovky byly platidlem Keltů. Byly to první mince ražené na našem území. Duhovky se jim začalo říkat později při nálezech, protože se krásně blýskaly na slunci. My jsme si doma vyzkoušeli vyrobit velmi jednoduché napodobeniny a bavilo to všechny děti. Tvrdší hliníkovou fólii (není to obyčejný alobal, zakoupila jsem kdysi na nějakém hobby serveru) vystřihněte do velikosti asi naší padesátikoruny a párátkem či naostřenou špejlí vyrývejte na měkké podložce nejrůznější ornamenty.













Keltských symbolů existuje mnoho. Většina z nich jsou symboly věčnosti, plynulosti, návaznosti, koloběhu života či vesmírné energie a mají tvar různě propletených ornamentů. A přiznáváme všichni, že je to pěkná makačka, přijít na to, co a jak nakreslit, aby to správně vycházelo.







Keltské oděvy měly lemy a konce rukávů lemované tkanými pásky. Pletou se stejně jako náramky přátelství, takže k výrobě potřebujete jen několik různobarevných bavlnek. Na internetu najdete mnoho návodů i videonávodů, jak nato. Existuje mnoho jednoduchým i složitějších vzorů.











Keltové měli zálibu v pestrých barvách. Byli to mistři v přírodní barvení tkanin i vlny. My jsme barvení látek nezkoušeli letos, už jsme měli natrénováno z loňského roku. Barvili jsme doma i venku nad ohněm v “kotlíku” a mě i děti to moc bavilo. Nedrželi jsme se žádného osvědčeného návodu, nešlo nám o to, aby byla barva stálá, spíš jsme chtěli zjistit, které přírodniny obsahují jaké barvivo,  přesto jsme byli úspěšní. Mrknout můžete do staršího článku na blogu TU.


GERMÁNI

Od Keltů jsme se přesunuli ke Germánům, kteří na přelomu letopočtu zabrali naše území po Keltech, kteří neznámo proč odešli. Úroveň germánské civilizace byla sice o něco nižší než ta keltská, v jedné věci však nad Kelty vynikali. Germáni vyvinuli soustavu svých vlastních runových znaků s prvky abecedy. Účelem run nicméně nebylo zaznamenávat a předávat informace mezi lidmi, ale měly vyjadřovat vztah k bohům. Germánské runy byly první skutečnou abecedou, v níž znaky reprezentovaly jednotlivá písmena. Existovalo celkem šest typů germánských run, my jsme si vyzkoušeli ten nejstarší germánský futhark prostý.







Kromě run jsme se podívali “na zoubek” germánským pečetítkům. Ta sice sloužila i k zanechání otisku-podpisu na kusu pergamenu, ale především se jimi zdobila keramika a textilie. Pečetítka byla vyráběna z velmi tvrdých materiálů jako jsou parohy či kosti. My jsme je vyráběli z plastelíny, kterou jsme předem vychladili v mrazáku. Stačí jen vyválený váleček či hranolek plastelíny se zploštělými konci (stačí válečkem poťukat o stůl, aby vznikla rovná plocha) nechat chvilku ztvrdnout. A pak už můžete větším hřebíkem vytlačovat či vyrývat vzory a obtiskávat je. Runy jsou výborný motiv pro vyrývání.








ŘÍMANÉ

A od Germánů k Římanům. Ti se sice na našem území příliš dlouho nezdrželi, dokonce u nás neměli žádné trvalé sídliště, ale jen vojenskou pevnost u Mušova na Jižní Moravě, ale vliv Římské říše byl v historii natolik silný, že jsme si ji nemohli nepřipomenout. Pročetli jsme si pár knížek, mladší si pohráli s “římskými” figurkami Safari a nejstarší si zkusil ze dřevěného prkna vyrobit krátký meč, který byl typickou zbraní římského legionáře. Na dřevěné prkno (třeba práh) si nakreslete tvar meče (rukověť by měla být tak dlouhá, aby vám při jejím sevření kousek vykukoval z dlaně) a podle linií meč vyřežte pilkou. Nakonec obruste rašplí a ohlaďte smirkovým papírem.








A k tématu zase pár odkazů. Knihy budou ve stále ještě připravovaném článku o pravěkých knihách.

ODKAZY A PRACOVNÍ LISTY
  • spoustu pracovních listů najdete na stránkách Archeologie na dosah - na stránkách se sice dost špatně orientuje, ale obsah stojí za to, doporučuji proklikat (pracovní listy k době bronzové, halštatské, zpracování kovů apod.)
  • webová stránka (nejen) o oblékání v pravěku Jak obléci pračlověka (kurzy, metodické materiály, knihy, výukové programy), jejich skvělou knihu Oblékání pravěku máme doma, o ní víc v příštím článku, víc TU

VIDEA
  • čtyři videa Doba kovů, Keltové, Keltská kouzla a Germáni podle knihy Lucie Seifertové Dějiny udatného českého národa najdete na webu České televize TU 
  • video ze série Byl jednou jeden člověk, 5. díl První říše (my máme doma DVD, ale najdete třeba TU)


    VÝLETY
    • Všestary - archeoskanzen u Hradce Králové, skvělé tematické programy, článek TU
    • Nasavrky - keltský archeoskanzen Země Keltů, článek TU
    • Pasohlávky-Mušov - naučná stezka Brána do Římské říše, článek TU
    • HistoryPark Ledčice - archeopark s bohatým programem, kde si můžete mnohé sami vyzkoušet, článek TU
    • Muzeum Blanenska - skvělá interaktivní expozice o (nejen) pravěku Blanenska a Moravského krasu a pravěká dílna k tomu, článek TU
    • expozici s keltskou tematikou najdete třeba i na zámku v Nižboru, můžete navštívit i pozůstatky největšího keltského oppida u nás v Závisti u Zbraslavi (tudy prochází i jeden ze Skrytých příběhů)


    Další články z našeho historického projektu: VESMÍR A VZNIK ZEMĚ, PREHISTORIE, DINOSAUŘI, STARŠÍ DOBA KAMENNÁ, MLADŠÍ DOBA KAMENNÁ, DOBA KOVŮ, POVĚSTI (připravuje se), SLOVANÉ (připravuje se)

    -----------------------------------
    Poznámka na okraj: Žádný příspěvek na mém blogu není komerční ani sponzorovaný. Prostě máme rádi dobré knihy a hezké věci a já moc ráda tipy posílám dál.

    Žádné komentáře:

    Okomentovat