úterý 2. července 2019

DV historie… jak na starší dobu kamennou

Jak jsem slíbila v článku o pravěku (TU) pokračuji v přiblížení našeho dlouhodobého historického projektu. Třeba v sérii článků někdo najde inspiraci. V tomhle článku se budu věnovat starší době kamenné. A protože se při našem povídání o historii chceme více než letopočtům věnovat spíš souvislostem a každodennímu životu lidí, ani tady jsme si nedefinovali nějaká přesná (ani méně přesná) data, ale dobu kamennou jsme si rozdělili prostě jen na starší a mladší. Na paleolit a neolit, na dobu lovců a sběračů a dobu prvních zemědělců. A právě těm lovcům a sběračům bych se ráda věnovala v tomhle článku.



Syn si nejprve zapsal, co vše by chtěl zjistit a podle toho se potom odvíjely naše aktivity. Postupně jsme se věnovali tomu, jak a kde lidé v té době bydleli, co jedli a jak si sháněli potravu, jaké používali nářadí a zbraně a jak si je vyráběli, jak se oblékali a zdobili, jak se výtvarně projevovali, jaké různé práce vykonávali, čemu věřili… A opět si vše zapisoval do své "Historie". A protože by byl článek superdlouhý, rozhodla jsem se nechat knihy z období pravěku na samostatný článek. Na blogu už najdete k tématu články: Jak na prehistorii, Jak na dinosaury



AKTIVITY

Nejprve jsme vyrazili na sběr přírodnin, protože jsme se chystali vyrobit model pravěkého obydlí. Nasbírali jsme si trochu hlíny a písku, jehličí, mech, kůru, kamínky a větvičky. Ze samotvrdnoucí hmoty jsme vymodelovali váleček, stočili ho do kruhu a vytvořili tak základnu obydlí. Do hmoty jsme zapíchali větvičky a vytvořili konstrukci stanu (jakési týpí). Hmotu jsme nechali trochu proschnout. Mezitím jsme na obdélník tvrdého kartonu potřeného lepidlem Herkules nanesli písek, hlínu a jehličí, nechali zaschnout a přebytečné oklepali. Pak jsme vymodelovali ohniště a naaranžovali okolí stanu. Poté, co samotvrdnoucí hmota trochu ztvrdla, nalepili jsme na konstrukci z větví kousky kůží. A pak už jen stačilo chýše obydlit figurkami.














Jeskynním malbám jsme se věnovali velmi poctivě a přestože jsme nemalovali v jeskyni, nechtěli jsme nic podcenit. Nejprve jsme zkoušeli otisky a obkreslování rukou, tak jak se našly v několika jeskyních. První zkouška "nanečisto" proběhla na chodníku s křídami. Ruce jsme neobtiskávali, ale obkreslovali a následně vymalovávali buď samotnou ruku nebo její okolí. Postupně tak vznikal efkt podobný tomu v jeskyních.









Techniku, kterou zřejmě používali i pravěcí lidé, jsme si vyzkoušeli až doma na velkém papíře. Nejprve jsme si červenou a černou barvou potřeli ruce a různě je obtiskovali na papír. Potom jsme si z tvrdšího papíru vytvořili šablony svých rukou, ty jsme také umístili na papír a pomocí kartáčku jsme stejnými barvami šablony přestříkali. Technika je jednoduchá, jen se prostře prstem jezdí přes štětiny namočené v naředěné barvě, zvládl to i nejmladší. Tady jsme se tedy od techniky pralidí trochu odlišili, protože oni barvu přes svoje ruce stříkali pusou. My jsme navíc pro stříkání barvy přes kartáček potřebovali obě ruce, proto jsme použili šablony.








Zobrazování zvířat jsme také zkoušeli nejprve na papír. Děti si vybrali libovolné zvíře, které si nalepili na pruh papíru. Jejich úkolem bylo zvíře nejprve nakreslit a poté nakreslit jeho zjednodušenou podobu a snažit se přitom vystihnout jeho základní znaky, aby zvíře bylo rozpoznatelné i po zjednodušení. Nejprve si předkreslovali tužkou, poté obtáhli černým fixem a nakonec vybarvili. 





Pak jsme si nástěnné malby vyzkoušeli ve velkém na silnici. A ven jsme si s sebou samozřejmě vzali i knižní předlohy. 











A když nástěnné malby, tak samozřejmě na stěnu s nimi. Sice ne na stěnu jeskyně, ale na stěně ve sklepě vypadaly malby také dobře. A myslím, že cvik byl znát, že se dětem moc povedly. Kreslilo se klasickým uhlem ve dvou barvách. Sice jsme si původně chtěli vyrobit barvu z dřevěného uhlí, ale děti u toho způsobily takový binec, že jsem od toho raději upustila. A s uhlem se na stěnu kreslilo opravdu skvěle.














A pak přišlo na řadu i modelování. Nejprve jsme si prohlédli různé sošky, které vznikly ve starší době kamenné. Je pravda, že velké množství z nich bylo vyrobeno z kostí, mamutích klů či byly tvarovány z kamene. My jsme se však zaměřili především na Věstonickou Venuši, jednu z prvních keramických sošek na světě, proto jsme modelovali ze samotvrdnoucí hmoty. Vzniklo i pár keramických rituálních předmětů či amuletů ve tvaru zvířátek.










A protože se naši lovců mamutů chtěli i něčím ozdobit, vytvarovali si ze samotvrdnoucí hmoty (tentokrát bílé) i imitace zubů pravěkých šelem. Zuby malí lovci provrtali a společně s malými mušličkami navlékli na provázek. Z podzimu nám tu zbyl též náhrdelník z lesních plodů (jeřabiny, žaludy) a z léta náhrdelníky, které jsme vyráběli z bezových větviček (info a postup TU). I ty se dají velmi dobře použít, stejně tak jako náhrdelník z malých lastur, který si nejstarší syn vyráběl v archeoparku ve Všestarech.










Potom už jen stačilo schrastit nějaké kožešiny a kůže, děti se trochu pomalovaly uhlíky, nasadily náhrdelníky a pravěcí lidé byli tu!






Ze samotvrdnoucí hmoty jsme také vytvarovali kosti, do kterých děti vyrývaly různé ornamenty, podobné těm, které se před několika desítkami let našli na kostech na stejném nalezišti jako Věstonické Venuše. Co znaky na kostech znamenaly? Jako nejpravděpodobnější se zdá vysvětlení, že šlo o jakési první mapy. 










A protože lovci mamutů používali k lovu nejrůznější primitivní zbraně, i my jsme si takový primitivní oštěp vyrobili. Byl z rovné lískové větve a opracovávali jsme ho pravda především dnešními nástroji. I když k oškrabání kůry použil nejstarší pazourkové škrabadlo.














K oštěpu jsme dovyrobili i vrhač, který sice vymysleli lovci mamutů, ale používal se ještě dlouho poté. Díky vrhači ostěp dále létal a měl mnohem lepší průraznost. Funguje vlastně jako takové prodloužení ruky. 






Oheň jsme se doma nepokoušeli rozdělat. A to ani křesáním ani třením. Zkoušela jsem to kdysi před lety a přiznám se, že se mi to vůbec nepodařilo. A podobné zprávy mám i od jiných "výzkumníků". Proto jsme s nejstarším zavzpomínali, jak rozdělával oheň odborník v archeoparku ve Všestarech v programu zaměřeném právě na lovce mamutů. Ukázal nám oba způsoby - rozdělávání ohně pomocí pazourku a křesacího kamínku i třením pomocí luku. Prozradil nám, že nejdůležitější je, aby všechno dřevo, s kterým pracujete bylo opravdu dobře suché, až přesušené. Při tření je prý nejlépe používat suché dřevo břečťanu, protože  brzy doutná a jiskry je nejlépe chytat do rozlomené dobře proschlé hubky "choroše", které se trochu "načechrají" vlákna uvnitř. A k rozfoukání ohýnku lze používat seno či jemné suché hobliny. Pak je prý úspěch téměř zaručen! :-)


A aby jsme měli i nějakou tu výtvarku, zkusily děti kombinovanou technikou nakreslit, vymalovat a polepit mamuta. Nejprve si ho předkreslily, obtáhly černou fixou, vybarvily hnědou vodovou barvou a po zaschnutí mu nelepily husté chlupy z nastříhaných kousků hnědé vlny. Dva starší si mamuta nakreslili sami, nejmladšímu jsem ho předkreslila já a strašně mě baví, že každý vypadá úplně jinak, přesto jsou to všechno dokonalí mamuti. :-)








MATERIÁLY

K tématu jsme využili několik nejrůznějších pomůcek, které jsme vesměs měli už několik let doma. Děti si na střídačku "vykutali" kosti z knihy NEANDRTÁLEC. Ta vyšla v roce 2005 v nakladatelství Thovt v edici NA STOPĚ PRAVĚKÝM ZÁHADÁM ještě společně s knihami Triceratops, Tyranosaurus  a Mamut severní. Je to trochu kniha (v každé z nich najdete asi čtyřicet stránek pojednávajících o tom kterém tvorovi a hlavně spoustu zajímavostí z oblasti paleontologie), ale děti asi zaujme především možnost, "vykopat" a poskládat si vlastní kostru. Součástí každé knihy jsou repliky kostí, zalité speciální hmotou v podložce, paleontologické nástroje a přehled kostí. U nás mají knihy úspěch. A vykutat kosti je pěkná fuška.













Skvěle se nám osvědčily i figurky s tematikou pravěku. Jedna sada je smíšená (lidí, rostliny, živočichové), druhá je zaměřená na vývoj lidského druhu. Je v ní pět figurek (australophitecus, homo habilis, homo erectus, homo neanderthalis, homo sapiens). K fugurkám (koupila jsem TU) se skvěle hodí průhledné kartičky od Juchuuu!, které znázorňují celou evoluci člověka. Můžete porovnávat tvar lebky, časovou osu a velikost jednotlivých zástupců. Tyto kartičky jsou součástí sady Historie vesmíru (víc TU).





Moc se nám líbila desková hra DOBA KAMENNÁ JUNIOR (Mindok), která se sice nedá úplně přesně historicky zařadit (obsahuje komponenty ze starší i mladší doby kamenné), ale nás hraní moc bavilo. Hra je určená dětem od pěti let, ale s dopomocí s námi hrál i tříleťák. Ve hře se společně s Jonem a Jadou, dvěma pravěkými dětmi, podíváte do minulosti a zjistěte, jak pralidé osidlovali svět. Cílem hry je sbírat či vyměňovat různé suroviny a vybudovat s nimi svoji pravěkou osadu. Doba kamenná junior je dětská verze rodinné hry Doba kamenná.










ODKAZY A PRACOVNÍ LISTY
  • spoustu pracovních listů najdete na stránkách Archeologie na dosah - na stránkách se sice dost špatně orientuje, ale obsah stojí za to, doporučuji se proklikat (pravěké omalovánky, pracovní listy k lovcům a sběračům, stručné dějiny s pravěkou osou)
  • tipy na pravěké hrátky venku najdete ve sborníku Oživlá historie sdružení Učíme se venku TU
  • pracovní listy se mi podařilo získat i pro expozici v brněnském Anthroposu, máte-li o ně zájem, pište na mail
  • na blogu Hravá dějeprava najdete několik dalších tipů, jak na pravěk a vývoj člověka interaktivně, víc TU
  • webová stránka (nejen) o oblékání v pravěku Jak obléci pračlověka (kurzy, metodické materiály, knihy, výukové programy), jejich skvělou knihu Oblékání pravěku máme doma, o ní víc v příštím článku, víc TU
  • spoustu zajímavých obrázků (i pro nejmenší děti) najdete na stránkách Libora Baláka Antrhopark TU

VIDEA
  • videa ze série Byl jednou jeden člověk Člověk neandrtálský a Člověk kromaňonský (my máme doma DVD, ale najdete i na YouTube)
  • video Lovci mamutů podle knihy Lucie Seifertové Dějiny udatného českého národa najdete na webu České televize TU 
  • několik videí Khanovy školy o lidské prehistorii a vývoji člověka najdete TU

VÝLETY
  • Všestary - archeoskanzen u Hradce Králové, skvělé tematické programy, článek TU
  • Anthropos - výstavní pavilon v Brně věnovaný pravěku a vývoji člověka, článek TU
  • Archeopark Pavlov - moderní expozice, která vznikla na místě pravěkého sídliště, článek TU
  • HistoryPark Ledčice - archeopark s bohatým programem, kde si můžete mnohé sami vyzkoušet, článek TU
  • Muzeum Blanenska - skvělá interaktivní expozice o (nejen) pravěku Blanenska a Moravského krasu a pravěká dílna k tomu, článek TU
  • Východočeské muzeum v Pardubicích - expozice o pravěku, článek TU
  • v dřívějších letech jsme k pravěku navštívili ještě ve Sladovně v Písku expozici Stroj času, v Praze na konci září skvělé Dny archeologie v Celetné na FF UK
  • z dalších výletů doporučuji třeba návštěvu jeskyně Šipka a Muzea Zdeňka Buriana  ve Štramberku, stezku Po stopách lovců mamutů  v Boršicích u Uherského Hradiště či Muzeum Mohelnice s pravěkou expozicí a hernou a jistě spousta dalších míst

Další články z našeho historického projektu: VESMÍR A VZNIK ZEMĚPREHISTORIEDINOSAUŘISTARŠÍ DOBA KAMENNÁ, MLADŠÍ DOBA KAMENNÁ, DOBA KOVŮ, POVĚSTI (připravuje se), SLOVANÉ (připravuje se)

-----------------------------------
Poznámka na okraj: Žádný příspěvek na mém blogu není komerční ani sponzorovaný. Prostě máme rádi dobré knihy a hezké věci a já moc ráda tipy posílám dál.

Žádné komentáře:

Okomentovat