neděle 4. března 2018

Kam… do Prahy (nejen) za TGM

Na den úplně přesně po čtyřech týdnech znovu v Praze. Tentokrát ale nikoliv za Josefem Ladou. Naše cíle byly vyšší. Chtěli jsme rovnou za prezidentem! :-) Máme obrovské štěstí, že se osobně známe s akční domškoláckou maminkou, která zařídila skvělou exkurzi přímo v prostorách prezidentského paláce na Pražském hradě. Dostali jsme se tak do prostor, kam se běžný návštěvník hradu nedostane. A ještě se skvělým výkladem. Ale pěkně popořádku.


Jako obvykle jsem nejprve shromáždila potřebnou literaturu. Doma máme moc rádi knížku S dětmi Prahou bez nudy, ale je už starší, takže ji seženete spíš asi v knihovně. Pokrývá všechny zajímavé části Prahy (i ty okrajové) a trasy jsou popisovány dětskýma očima. Žádné dlouhé popisy, spíš zajímavosti a věci, které si děti mohou snadno zapamatovat. Takže na toulání se Prahou s dětmi můžeme určitě doporučit.



Je mi jasné, že knížek o Praze je spousta. Pro děti i pro dospělé. O těch, které máme doma rádi taky chystám článek, jen to jde nějak pomalu. My jsme se ale tentokrát zaměřili speciálně na Pražský hrad. A z téhle oblasti můžeme doporučit novou bohatě ilustrovanou knížku Tajemství Pražského hradu. Najdete tu jednoduše podané informace o všech částech Pražského hradu. A že jich je! Pro děti velmi přístupná kniha. Jako druhou můžeme doporučit rozkládací knížku Lucie Seifertové Pražský hrad. Musím se přiznat, že se mi knížky tohoto typu trochu obtížně čtou, protože je text rozeset různě mezi obrázky, dětem to ale většinou nevadí, což je hlavní. O Pražském hradu se částečně mluví i v poslední kapitole Jak svačili s prezidentem v knize Cesty dětí do staletí 2. Několik míst navržených architektem Josipem Plečnikem, které jsme i ve skutečnosti viděli, je v knize popsaných. Pro základní dějepisný přehled doporučujeme oba díly knihy. A stejně tak doporučujeme oba díly knihy Můj stát. První je o státních symbolech (a na hradě jich rovnou pár uvidíte) a ta druhá o českých světcích a patronech. 


Pracovní listy jsem tentokrát žádné nevytvářela. Do vlaku měly děti okopírovaný test z výše zmíněné knížky Tajemství Pražského hradu a potom také pracovní listy z knihy Ďasík a Ďáblík. Tahle knížka od Ivony Březinové svým příběhem pokrývá jednotlivé historické části Prahy a v pracovních listech jsou úkoly právě k nim. My jsme si tedy vybrali jen ty úkoly "hradčanské".


Naše pražské putování začalo na tramvajové zastávce u Letohrádku královny Anny. Chtěli jsme se k hradu vplížit zahradami, protože jsme právě tam očekávali menší fronty u bezpečnostních kontrol. Leč nevplížili jsme se nikam, protože zahrady jsou do konce března zavřené. Do areálu Pražského hradu jsme tedy vstupovali bránou U prašného mostu. Možná tou zimou, možná proto, že jsme ten byli už o půl desáté desátou, fronta nebyla dlouhá. 




Protože jsme měli necelou hodinu času do příchodu dalších domškoláků a v místě srazu u Kohlovy kašny na II. hradním nádvoří zatím nikdo nebyl, nakoupili jsme potřebné pohlednice, turistické vizitky a další potřebnosti do školních portfólií, orazítkovali, co se dalo a také koupili rodinnou vstupenku na okruh B Pražským hradem. 



Katedrálu sv. Víta jsme nejprve okoukli zvenku a pak samozřejmě i zevnitř. Naposledy jsem tu byla snad někdy na základce a ten obrovský prostor mě znovu uchvátil. Děti nejvíc uchvátily elektrické svíčky. :-) "Mami, za 50 Kč se rozsvítí pět svíček!" 
Zdaleka jsme neviděli všechno, ale kdo nebyl, určitě vyrazte. Dokonce jsme viděli i dveře se sedmi zámky, za kterými jsou korunovační klenoty. Děti je hned bezpečně poznaly a celý den si průběžně opakovaly, kdože všechno těch sedm klíčů má. Vzpomenete si? :-)







Těsně před cestou do Prahy jsme pořídili karty Hravá Praha a můžeme doporučit. Karet je v krabičce 35 a pokrývají celé historické centrum Prahy. Každá karta obsahuje zajímavosti k dané památce a potom tři úkoly. Pravda, úkoly by se daly jistě vymyslet i “zapeklitější”, ale rozumím tomu tak, že ty “triviální” jsou určené pro malé děti, které si tak mohou plnění úkolů také užít. Náročnější úkoly můžete na místě vymýšlet sami. :-) My tady zrovna hledáme na jednom z vitrážových oken kluka s preclíkem. Můžete si ho zkusit o pár fotek výš také najít.




No a pak už vzhůru na prohlídku prostor Kanceláře prezidenta republiky. Jak prohlásil nejstarší "krásně příjemná" paní průvodkyně nás provedla všemi přístupnými prostorami a povykládala o všem možném. A pár "zaručeně tajných" informací jsme se dozvěděli. Musím víc než ocenit, že paní průvodkyně skvěle přizpůsobila výklad naší věkově vysoce nehomogenní skupině. Takže se nenudila například ani naše prostřední (myslím, že nejmladší ve skupině), ani my dospělí. Zážitek jsme měli hned po začátku, kdy kolem procházel John Olorunfemi kardinál Onaiyekan, arcibiskup Abujy z Nigérie, který byl z naší skupiny u vytržení a především děti nadšeně zdravil.





A potom už jsme procházeli jednotlivými pokoji bytu prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, prohlíželi dobové fotografie, hádali, kdo na nich je a srovnávali současný stav pokojů se stavem na fotografiích. Co se změnilo? Co je stejné? Dostali jsme se i do kinosálu, v kterém se v 60. letech promítaly filmy před cenzurní komisí. My jsme tu teď ale poznávali sedm státních symbolů, které děti potom celý den omílaly dokola dohromady s majiteli sedmi klíčů. :-) A také jsme tajným oknem viděli prezidentský balkón. 





Dostali jsme se také do krásné prezidentské předsíně, kterou v době prezidentování TGM komplet navrhl Josip Plečnik. Na první pohled je vidět, že miloval antiku a hodně se jí inspiroval. Z téhle předsíně vede jedna chodba do pracovny současného prezidenta, druhá chodba do pracovny TGM. Přestože se původní vybavení snažil prezident Gustáv Husák zlikvidovat, něco se podařilo zachránit a pracovna našeho prvního prezidenta byla obnovena. Momentálně tu sídlí Knihovna Kanceláře prezidenta republiky. Původních zhruba 106 tisíc svazků knih tu už ale nenajdete.







Prohlídka nás zavedla i do dalších historických prostor Pražského hradu. Viděli jsme Erbovní síň, prostory, kde bydlela třeba Marie Terezie a další významné historické postavy. Za těmi bytelnými dveřmi je místnost s velmi silnými zdmi, kterou není možné odposlouchávat, proto se tam vedou ta nejtajnější jednání.







Po prohlídce vnitřních prostor jsme měli ještě mimořádnou příležitost podívat se na střídání Hradní stráže přímo na I. nádvoří. To jinak není možné, obvykle se můžete dívat jen přes mříž. Bohužel to bylo bez hudby, protože byla opravdu velká zima.



Poté jsme se vydali na prohlídku všech tří nádvoří, Baziliky sv. Jiří a Zlaté uličky. Byli jsme už celkem rychlí, protože nás popoháněla zima a hlad. Resp. hlavně nás popoháněly děti, co si budeme povídat. :-)









Jako cestu nejmenšího odporu jsme zvolili občerstvení a zahřátí v mekáči na Malostranském náměstí. Hromada dětí tam nerušila, najedli jsme se rychle, teplo tam bylo také. Ale už tam zase několik let nemusím… Cestou zpět na vlakové nádraží jsme ještě zvládli Karlův most a jeho věže. Pejsek u sv. Jana Nepomuckého pohlazen, drobáky do Vltavy naházeny, takže se tam určitě zase brzy vrátíme! Díky za skvělý výlet! 

Pokud byste měli o exkurzi v prostorách Kanceláře Prezidenta republiky též zájem, mrkněte TU.





Autoři některých fotografií: Kancelář prezidenta republiky, Blanka Lednická.

6 komentářů:

  1. Tak to je paráda! Krása a velké štěstí, v dobrém závidím, doufám, že jste si to užili na maximum.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Užili, užili, díky. Určitě se tam taky dostanete. :-)

      Vymazat
  2. Dobrý den, děkuju velmi za výborný tip. Právě plánujeme s dětmi cestu do Prahy. Na kancelář prezidenta už bude možná pozdě, ale na podzim snad pojedeme zase... Zatím jsem našla dost zajímavých věcí v knížce Praha, babka měst, ale ta není vyloženě pro děti.
    Už jsem to psala vícekrát, ale Váš blog mně opravdu velice těší a zajímá. Hodně zdraví, sil a dobrých nápadů na další cesty Pavla z Valašska

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Pavlo, moc a moc děkuji za milá slova. Prahu, babku měst znám a také mám moc ráda. Chystám samostatný článek o "zdrojích o Praze", tak třeba se bude ještě něco hodit. :-) Přeji krásná dny, snad už pomalu jarní!

      Vymazat
  3. Zdravím, paráda, díky za tipy, nás Pražský hrad teprve čeká. Pro jakou věkovou skupinu jsou podle Vás určené ty hrací karty? Jinak my prošli Malou Stranu s Orlíkem a pro školáky naprosto ideální...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, že se něco hodí. :-) Orlíka mám právě na stole! A už se těším až využijeme. Na krabičce je u karet uvedeno 6+. Já myslím klidně už tak od pěti, ty informace nejsou nijak složité. A končila bych zhruba tak u 10 let. Myslím, že starší už to nebude moc bavit. Některé z těch úkolů jsou fakt jednoduché. Ale beru to jako takový dobrý základ. Občas se dozvím něco nového i já. :-)

      Vymazat