Jak na… skladování výkresů a výtvorů

V souvislosti s článkem Jak na výtvarné potřeby a materiál (najdete ho TU) jste se někteří ptali, co děláme s následnými výtvory dětí a jak je skladujeme. Že jich musíme mít strašně moc, když pořád tak tvoříme. Ale já vlastně nevím, jestli hodně tvoříme, natož jestli výtvorů máme nějak moc. Mám pocit, že nám nikde nepřekáží a zatím ani moc neřeším, co s nimi. Takže buď je to jen můj subjektivní pocit, nebo toho skutečně moc není, nebo je máme fakt dobře uložené. :-) Takže se s vámi zkusím stručně podělit o to, jak to u nás je. Třeba nachytáte nějakou inspiraci. 

Ještě předtím než výkresy a výtvory uložíme, je děti chtějí pořádně ukázat a předvést především tátovi, který obvykle není doma, když se tvoří. Máme tedy tři taková místa, kam se výtvory okamžitě po dotvoření (popř. po zaschnutí) umísťují. Velké formáty přilepujeme “lepicí gumou” na jedno určené místo na stěně. Zeď tím samozřejmě trochu trpí, ale protože tam pořád něco visí, není to vidět. Menší formáty lepíme stejným způsobem na dřevěnou desku, která je přišroubovaná na stěně a příležitostně slouží i jako tabule na kreslení křídami. Největší část výkresů je vystavených na komodě v obývacím pokoji. Na tu umisťujeme i 3D výrobky. Někdy je tam je jen pár věcí, někdy je přeplněno. 

Jednu dobu jsme měli doma na zdi i bílou síť, na kterou jsme výkresy věšeli pomocí kolíčků, ale při malování jsme ji sundali a už neobnovili. Výkresy lze samozřejmě věšet pomocí kolíčků i na obyčejný natažený provázek. 

Na všech těchto místech se výtvory a výkresy pravidelně mění a ty starší se vždy přendávají do úložných desek. Každé z dětí má desky velikosti A3, kam si výkresy ukládají. Do desek se výkresů vejde celkem dost, protože se dají uložit dvě A4 vedle sebe. Rozměrnější výtvory se ukládají do společné velké pevné kartonové krabice, kterou jsem koupila už před několika lety. Je z krásné malované sady Evy Chupíkové, ale myslím, že už není k dostání. (víc TU)

Krabici má syn vedle svého pracovního stolu, desky má každé z dětí u svých věcí. Položené v polici, zastrčené v mezeře vedle skřínky, každý jinde. Když se výkresy a výtvory do desek a krabice už nevejdou, společně s dětmi je přebereme a vybereme, co z toho si chtějí nechat a co se  vyřadí. Nechci, aby se nám toho kupilo víc, protože vím, že výkresy založené někde v komoře bychom už zřejmě nikdy neotevřeli a nevrátili bychom se k nim. Takto tomu děti rozumí a jsou ochotné něco vyřadit, i když netvrdím, že je to jednoduché. Děti jsou “syslí” typy po mamince. :-) Tohle probírání je ale moc fajn chvilka vrátit se k tomu, co už vytvořily, jak se v tvorbě posunuly, co je bavilo, co si chtějí znovu vyzkoušet, na mysl vyplouvají vzpomínky spojené s tím kterým výrobkem. Takže další úložné prostory určitě neplánujeme. 

Výkresy nemusíte ukládat jen do desek, můžete je uložit třeba do speciálních krabic, které mohou mít i velikost A3 (třeba TU). Tyto krabice lze poté velmi dobře štosovat a ukládat. Pokud chcete výkresy velikosti A4 uschovávat jen přechodně, využijete třeba i šanony na časopisy. Ty jsou buď kartonové, popř. můžete použít i trvanlivější dřevěné např. z IKEA (např. TU). Ve facebookové skupině Tvoříme s prožitkem se objevil i tip uschovávat výkresy (popř. krabice s výkresy) v látkovém koši na prádlo z IKEA (víc TU).

Ve stejné skupině zazněla i varianta výtvory dětí fotit a poté si nechat vyrobit fotoknihu. Je to moc zajímavá myšlenka, ale u nás doma asi ne úplně zealizovatelná. Výkresy dětí sice fotím, ale asi bych se nedokopala k tomu, abych z nich nechala vyrobit fotoknihu. A navíc děti by nebyly ochotné výkresy a výrobky vyhodit hned po nafocení, takže by se nám to tu stejně hromadilo. Ale pro malé byty je to fajn tip.

A jaké tipy a fígle na uložení výkresů a výtvorů svých dětí máte vy? Rádi se inspirujeme.