úterý 21. dubna 2020

Co čteme… nové knihy pro nejmenší

Díky mojí přednášce pro knihovníky o zajímavých dětským knihách loňského roku (víc info TU) a taky čtenářské výzvě (víc v článku TU) jsem s mladšími dětmi přečetla v poslední době několik fajn knížek určených pro čtenáře vesměs tak od tří do pěti let. A ráda bych vám je představila, protože určitě stojí za pozornost.



A první z nich je zrovna mimo zmíněnou věkovou kategorii.  :-) Jedná se totiž o leporela pro nejmenší. Nakladatelství Meander, které vydává skvělé knihy pro děti všech věkových kategorií, vytvořilo novou edici nazvanou Repolelo. Vyšlo v ní už několik zbrusu nových, neokoukaných a zajímavých leporel pro nejmenší. Ale rozhodně nečekejte "klasická" uhlazená leporela s říkačkami (vím, že je spousta skvělých starších leporel), tohle je prostě trochu jiná káva. Netradiční, nevšední a nečekané ilustrace, skvělé (povětšinou velmi vtipné) texty.


Na ukázku tu mám jen pár z nich, ale určitě doporučuji celou edici podrobně propátrat TU. Starší děti milují knížky Jana Nejedlého Mistr sportu skáče z dortu a Malý humorista, tak jsem na mladší vyrukovala s leporelem TŘI NAHÁČI NA TRYSKÁČI (Meander, 2019) a knížka měla stejný úspěch. Prťata se řehtala, já taky, protože spoustu průpovídek si z dětství fakt pamatuju. Nečekejte žádné dlouhé texty, v knížce jsou první slovíčka, první rýmovánky, první říkanky. Prostě lidová slovesnost pro ty úplně nejmenší a k tomu superduhové obrázky Jaromíra Plachého. Druhá knížka na fotce je PLÁC! TÁC! BÁC! (Meander, 2019) s rytmickými texty pro nejmenší od Daniely Fischerové. Kdo by neznal "pohybové" říkanky Vařila myšička kašičku, Koulela se brambora a další. Tak v tomhle leporelu najdete náruč dalších, neokoukaných, neočtených, vtipných a svižných "hýbacích" textů. A pěkné kontrastní ilustrace má na svědomí Jakub Kouřil. 



A tady je variace na "počítací" leporela, tentokrát z pera Petra Stančíka OHOU KOLIK MÁ KDO NOHOU (Meander, 2019). Počítání od jedničky až do desítky (a stovka navrch). A počítá se co? Počítají se nohy. Vtipně a netradičně.



A poslední tu zmíněné leporelo (v edici jich je mnohem víc) je leporelo ptačí. KOSÁKU, CO TO MÁŠ V ZOBÁKU? (Meander, 2019). Autorem vtipných textů, básniček a glos je Michal Šanda. A je to vlastně takový atlas ptáků pro nejmenší. Spousta obrázků od Anny Kulíčkové a k tomu sem tam nějaká zásadní ptačí informace. 




A další knížka pro úplně malá i trochu odrostlejší mláďata. V knížce FRIDOLÍNA, ANTONÍNA A MALÁ MÍNA (Baobab, 2019) se toho vlastně moc neděje. Dospělí i děti jsou pryč z domu nebo spí a tak ožívají tři panenky, které jsou každá jiná, ale přesto nebo právě proto si společně rády hrají. A kdo je hlídá? Přeci kočka Míca, stejně měkoučká a heboučká jako jsou ony samy. Eva Volfová totiž stvořila další ze svých parádních látkových, šitých a vyšívaných knížek. Určitě mrkněte i na některé starší. A třeba zrovna tyhle knížky ve vašich dětech probudí chuť šít a vyšívat. U nás to zafungovalo.





A máme tu první zahraniční knížku. Ale autorka knihy není žádná velká neznámá, právě naopak. My knížky Marianne Dubuc máme rádi všichni a úplně všechny, které dosud v češtině vyšly. Ať už to jsou hledací a legrační knížky o pošťákovi Myšákovi z Hostu nebo ty něžnější, subtilnější a dojemnější z Labyrintu. HORSKÁ CESTA (Labyrint, 2019) patří do té druhé kategorie a společně s knihami Já nejsem tvoje maminka a Ptáček a lev tvoří jakousi pomyslnou trilogii o vztazích, lásce a pochopení. Všechny tři spojují krásné a něžné ilustrace, moudrý příběh a dojemné poselství. Tahle je o vášnivé výletnici a sběratelce paní Jezevcové, která se každou neděli vydává nahoru na horu a o malém kocourkovi Lulu, který ji doprovází. A také o tom, že ty nejkrásnější věci jsou zadarmo a všichni jednou tenhle svět opustíme. Krása!






A tohle je knížka s úplně jiného soudku. Ilustrace jsou tu naopak barevné až křiklavé a veselé, text spíše přímočarý a jasný. Ale ani tady nechybí dojemná pointa. Nicola Kent stvořila v knížce MOJE MAMINKA JE NEJSILNĚJŠÍ NA SVĚTĚ (Host, 2019) příběh, který je pro mě teď celkem aktuální. Je o medvědí mamince, která je prostě silná. Má takovou sílu, že může nést svoje vlastní věci, věci, které si na procházce nasbírá malý medvídek a ještě zvládne nést něco mnohým svým kamarádům a přátelům, kterým velmi ráda pomůže. Aaaale! I ten největší silák si někdy musí odpočinout — a i ta nejsilnější maminka občas potřebuje, aby někdo pomohl jí… Za mě aktuální téma, které ve mně rezonovalo, děti navíc bavily "hledací" ilustrace. Obsah maminčiny tašky vám možná bude také povědomý. :-)





Už jsem tu představila jeden atlas pro nejmenší a teď je tu druhý. Po ptácích jsou tu stromy. Knížka KDO ROSTE V PARKU Kateryny Michalicyny (Host, 2019) totiž prostřednictvím příběhu představuje malým čtenářům jedenáct známých stromů. Hlavním hrdinou knížky je ilustrátorkou Oksanou Bulou krásně namalovaný malý semenáček. Ten hledá, komu v parku patří. Jaký bude až vyroste? Hledá a ptá se stromů okolo. A společně se čtenáři se dozvídá, jak jednotlivé stromy vypadají, jakou mají kůru, listy, květy a plody. Krásná knížka nejen o stromech, ale také o hledání sama sebe, o podobnosti a odlišnosti a o tom, že je důležité mít někoho blízkého, kdo se vám aspoň v něčem podobá. Autorky společně vytvořily ještě knihu Kdo roste v sadu. Ta zatím vyšla jen ve slovenštině a já moc doufám, že vyjde i česky.






Pavla Čecha máme doma moc rádi. Baví nás texty i ilustrace, takže jeho nová knížka nám doma nesmí chybět. Jmenuje se JIRKA A INDIÁNI (Petrkov, 2020) a je o klukovském snění a o hraní si na indiány. A taky trochu o prohraných bitvách, rezervacích a ukradené zemi. Ale v téhle knížce se zásadní bitva prohrát nesmí! To Jirka a jeho indiánské figurky rozhodně nemohou dopustit. Knížka je z půlky malovaná známým "čechovských" stylem a z půlky je poskládaná z dětských obrázků. Ty kreslil taky Pavel Čech, ale levou rukou. Baví mě představa, že knížku, která jde na dračku, si autor jen tak "vystřihl" levačkou. :-)







Bratři Terry a Eric Fanovi vytvořili krásně ilustrovanou knížku s magickým příběhem MOŘE POTKALO OBLOHU (Albatros, 2019). Hlavním hrdinou je kluk Jonáš, který žije u moře a pokaždé, když z okna domu pohlédne na jeho hladinu, vzpomene si na příběhy, které mu vyprávěl dědeček. Na magické příběhy o místě, kde se moře potkává s oblohou. Medúzy a velryby se tam vznášejí, zámky a ptáci plují. Jonášův dědeček už sice nežije, ale chlapec dostane nápad – na dědečkovu počest postaví loď a to místo, o kterém mu tolik vyprávěl, najde!







Knížky ilustrované Oliverem Jeffersem jsme si doma celkem oblíbili. Líbily se nám obě veselé “voskovkové” knížky, tak jsme si s radostí přečetli i jeho autorskou knihu TADY JSME DOMA (Euromedia, 2019). Jeffers ji napsal a namaloval během prvních dvou měsíců života svého syna, když ,,přemýšlel, co by tak měl syn do začátku vědět….". Je to tedy jakási taková příručka pro malé pozemšťany. Nenápadně, zato s humorem přibližuje dětem velká témata. Třeba to, kam ve vesmíru patřím nebo jak se máme ke své planetě a k sobě navzájem chovat... Krásná kniha, která vybízí k diskutování, pokládání otázek, vysvětlování, ukazování… Kniha také o toleranci, zodpovědnosti a pokoře. 






Tahle knížka je na téma, které je v poslední době mezi autory celkem hodně populární. Je o jinakosti, o tom, jaké je to být stejný a přesto trochu jiný a také o přátelství a porozumění. Ale tohle je Petr Horáček, kterého máme moc rádi,  jeho parádní ilustrace a navíc je to téma zase posunuté kousek jinam. Takže knihu MODRÝ TUČŇÁK (Albatros, 2020) určitě doporučujeme. Mě se líbila moc, děti taky nadšené.






Ovšem mladší syn byl ještě nadšenější z další knížky Petra Horáčka, která vyšla nedávno. A moc se líbí i našemu nejmenšímu. NENAŽRANÁ KOZA (Albatros, 2020) je totiž veselá knížka plná barevných obrázků a zvířátek. Mlsnou kozu už nebaví přežvykovat trávu, tak obejde celý statek a každému něco sežere. Kočce mlíko, prasátku zbytky, holčičce botu a farmářovi dokonce trenýrky… Není divu, že se jí udělá špatně. Vystřídá všechny barvy a celý týden se kurýruje. Příběh je tak skvěle vystavěný, že si v něm každý najde něco. Ti nejmenší mohou ukazovat a určovat zvířátka, ti trochu starší barvy nebo dny v týdnu, a všichni čtenáři mohou dokola přemýšlet a opakovat si, co komu koza vlastně sežrala.  Bavili jsme se všichni a musela jsem číst třikrát za sebou. 







A pokud máte Petra Horáčka rádi podobně jako my, určitě si nenechte ujít ani novější z "myší série" O MYŠCE, KTERÁ SE NEBÁLA (Portál, 2019) o strachu a odvaze. A my si děláme ještě zálusk na myší nejnovější JAK MYŠKA SNĚDLA MĚSÍC (Portál, 2020), protože vyšla v originální velikosti a se všemi průstřihy a okénky.




A tohle je další knížka o jinakosti. Ale vychází z reálného života a také obsahuje konkrétní a osvědčené tipy, jak se s "jinakostí" vyrovnat. Přiznám se, že knížku Daniela Rušara STRAKÁČ A TIONI (Albatros, 2019) jsem s dětmi původně ani nechtěla číst, měla jsem ji doma připravenou na přednášku, ale dcera si ji sama našla a chtěla ji přečíst. Možná ji zaujaly velké celostránkové ilustrace Adely Režné. Někdo má velký nos, někdo odstáté uši a někdo třeba bílé skvrny na kůži. Jako hlavní hrdina téhle knížky. Snaží se na ně zvyknout, snaží se vypořádat s tím, že se mu ostatní smějí. Co s tím?  Knížka se snaží přivést děti prostřednictvím příběhu k poznání, jak důležité je skutečné přátelství. Učí je, jak se z nedostatku dá udělat přednost a že smích bývá dobrým lékem na každou bolest.






Ilustrace Emilie Dziubakové máme doma rádi už z knížek Rok v lese nebo Obejmi mě, prosím (napsal ji též Przemyslaw Wechterowicz jako tuto), tak jsme si nemohli nechat ujít ani knížku NEROZLUČNÍ PŘÁTELÉ (Host, 2019). Setkala jsem se s tím, že někoho její ilustrace iritují, protože všechna zvířata prý mají vykulené oči, nám to ale nijak nepřijde. :-) Knížka obsahuje milý příběh o neobyčejném přátelství Králíčka a Sovičky a jednom velkém splněném přání. 





Knížky Mileny Lukešové z cyklu ročních období máme doma také moc rádi. Knihu ČÁP (Albatros, 1979)  jsme četli už poněkolikáté, HOLČIČKU A DÉŠŤ (Albatros, 2019) teprve poprvé. Obě knížky obsahují Janem Kudláčkem bohatě ilustrované jednoduché příběhy, o klukovi, který čeká, až se k nim zase vrátí čáp a o holčičce, která se vydá hrát si za deště ven. Textu je málo, ale je hodně poetický a společně s obrázky nabízí spoustu podnětů k otázkám a společnému povídání s nejmenšími čtenáři. Kde vzniká déšť? Co se děje na obloze, když prší? Odkud se vrací čáp? Jak pozná své "doma"? Co je to za květiny? Jaké jsou to barvy? Proč se Kubovi chtělo brečet? Co sbírají včelky na květech pampelišek? Mají opravdu takové košíčky? A spousta dalších otázek. K cyklu patří ještě knihy JAKUB A BABÍ LÉTO a BÍLÁ ZIMA. V novém vydání vyšla jen Holčička a déšť.





A ještě malé info pro ty, kterým se zdá, že máme doma obří knihovnu a neomezený rozpočet na nákup knih. Knihy opravdu nakupujeme, snažíme se nákupem podpořit malá nakladatelství a knihkupectví, ale doma nemáme zdaleka tolik knih, kolik by se mohlo zdát. Třeba zrovna z tohohle článku máme aktuálně doma šest knih, zbytek jsme měli půjčený z knihovny. Ale možná ještě něco přibude. :-)

----------------------------------------
Poznámka na okraj: Žádný příspěvek na mém blogu není komerční ani sponzorovaný. Prostě máme rádi dobré knihy a hezké věci a já moc ráda tipy posílám dál.

Žádné komentáře:

Okomentovat