Pražských článků už tu mám několik, ale stejně mi to nedalo a další je tady. Sto padesátý to tedy sice není, ale zkrátka do Prahy jezdíme rádi, celkem často, je to naše hlavní město a přestože to máme víc než dvě hodiny vlakem rádi jedeme zas a znovu. Letos jsme měli termín kvůli ubytování vybraný předem, nakonec jsme kvůli vedru dost měnili plány, ale i tak to bylo moc fajn. V Praze jsme strávili tři dny a pokud se třeba taky chystáte do Prahy s dětmi, možná vám takové malé shrnutí naší cesty přijde vhod.
Kvůli vedru jsme hodně upravovali program, nechtěli jsme nikam daleko jezdit, drželi jsme se převážně “na vršku” (Hradčany, Letná, Strahov, Petřín…) ve stínu a u vody a občas kousek popojeli tramvají. Na vícedenní pobyt do Prahy vyrážíme zásadně ve všední dny, všude je méně lidí. Navštívili jsme několik vnitřních prostor, kde jsme vždy byli téměř sami, i v parcích a zahradách bylo lidí málo. Díky skvělému tipu od Pražské zkratky jsme bydleli celkem levně v klášteře u kapucínů u Lorety (víc TU). Osm postelí, sociálky na patře, kde byli ještě dva dvoulůžáky (oba obsazené, ale za celé tři dny jsme nikoho neviděli), kuchyňka, jednoduché vybavení, ale čisto, útulno. Skvělé umístění - hned vedle Loreta (pro ubytované v klášteře je 60% sleva na vstup), Hrad za rohem, krásný Nový svět hned za humny, nedaleko parádní vodní hřiště v parku Maxe von der Stoela, kousek na Strahov a Petřín, restaurace, zmrzlina a obchod pár kroků. A stanice tramvaje taky nedaleko. Prostě samé výhody a moc doporučujeme.
První den jsme hned po příjezdu do Prahy vyrazili na Procházku od Muzea k Prašné bráně od Pražské zkratky. Přijeli jsme totiž vlakem na Hlavák, kousek od Muzea, takže se to skvěle nabízelo. Procházka od Pražských zkratek je plná zajímavých informací, mapek, samolepek, úkolů a šifer. Přestože toho mám já i nejstarší syn po Praze dost nachozeno, stejně jsme díky ní objevili nová, zajímavá a neokoukaná místa. Nedošli jsme ji sice celou, protože pařák a bolavé nohy, ale i tak to stálo za to. Několik pasáží, neobvyklé sochy, jediná lampa svého druhu na světě, páternoster, nejstarší dopravní značka v Praze… a dokonce i zmrzlina, hřiště a zahrada s fontánkami. A to jsme ušli asi jen půlku! Druhá půlka bude následovat na podzim. Už se moc těšíme a vřele doporučujeme si tyhle pracovní listy pořídit, pokud se s dětmi cca 6-12 let chystáte do Prahy.
V době našeho pobytu v Praze bylo opravdu vedro, byl hic, na slunku se nedalo moc vydržet. Tak jsme se drželi v zahradách, na zastíněných hřištích, u vody… I v centru, alespoň tam, kde jsme se zdržovali my, toho najdete celkem dostatek. První den jsme byli ve Františkánské zahradě, kam můžete dorazit se zmrzlinou z pasáže Světozor, pobýt na hřišti (po obvodu stín, hřiště spíše na slunci), v samotné zahradě najdete stínu dost, jsou tu i pítka a fontánky. Druhý den jsme byli v Letenských sadech, kde je několik hřišť, pítek i dostatek stínu. Kolem metronomu jsme došli na Malostranskou a chtěli se ochladit ve Valdštejnské zahradě, kterou máme moc rádi (stín, grota, jezero, fontána, sala terrena, pávi… a hledačka od Pražské zkratky), bohužel bylo zrovna zavřeno, tak jsme popojeli “o stanici vejš” a prošli si Královskou zahradu. Letohrádek a Zpívající fontána jsou krásné, stínu je dostatek, pítka, v bazéncích můžete smočit nohy. A jednoho páva jsme taky objevili. Navíc krásný a neobvyklý výhled na Pražský hrad. Jo a na té Malostranské přímo u výlezu z metra je moc prima stříkací pítko/fontánka. Stačí ucpat pár dírek a zlijete sebe i všechny okolo. Děti to samozřejmě moooc bavilo. Moc prima je vodní hřiště v parku Maxe van der Stroela kousek od Nového Světa. Hřiště je nové, takže stromy kolem ještě nejsou moc vzrostlé a dost tam svítí, ale dál od vodního koryta s mnoha atrakcemi je stínu dost. Děti byly nadšené, takže jsme tam byli dokonce dvakrát. Loni jsme byli ještě ve Vojanových sadech a Vrtbovské zahradě (tam se platí vstup) a obojí určitě stojí za návštěvu.
Druhý den jsme byli na Letné v Zemědělském muzeu. Parádní interaktivní expozice k mnoha oblastem a tématům, fakt moc hezky a nápaditě udělané. Navíc k expozicím existují i pracovní listy a kvízy (víc tu: https://www.nzm.cz/lektorske-programy/pro-rodice-a-pedagogy, listy si můžete vyzvednout i přímo v muzeu), my jsme je nevyužili, protože to zase bylo trochu “letem světem”. Na začátku jsem totiž udělala zásadní chybu! Prosím vás, chcete-li si muzeum trochu prohlédnout, rozhodně a zásadně nelezte nejprve do suterénu na traktory jako my! Jinak už se odtamtud nedostanete. Jako prima to tam je, ale že bych tam musela trávit dvě hodiny v kuse, potom během půl hodiny proběhnout zbytek muzea (nezapomeňte na střechu!) a znovu na traktory, to tedy úplně ne. A stavte se určitě i na dvorečku, jsou tam nějaká zvířata, prvorepublikový kolotoč, zmrzlina, občerstvení…
A poslední den jsme byli v Loretě. Tady jsme si pracovní listy vytiskli předem (https://loreta.cz/domains/loreta.cz/index.php/cz/proskolyarodice/rodiny), jsou opravdu moc pěkné, je několik typů od 4-18 let, pro ty mladší jsou navíc koncipované jako hledací hra a děti hledají v areálu Lorety tři truhličky. Nejmladší dokonce dostal u pokladny plyšovou opičku malpu kapucínskou, které pracovními listy provází a byl nadšený a celé toulání po Loretě v pohodě vydržel (jen byl pak trochu problém opičku vrátit, ale zvládli jsme to :-)). Všem čtyřem se tu opravdu moc líbilo. Na všech třech místech nikdo nikde moc nebyl. V Národním pár seniorů a jedna školní třída, v Zemědělském pár maminek s malými dětmi (hlavně u traktorů, jinak moc ne), v Loretě jsme byli úplně sami (a připomínám 60% slevu na vstupném, pokud se ubytujete u kapucínů). Prostě tři parádní místa, která stojí za navštívení.
A nesmím zapomenout na Nový Svět, který začíná hned za klášterem kapucínů, kde jsme bydleli. Malebné úzké křivolaké uličky, malé domky, některé ze zlatými znameními či názvy (U zlatého noha, hrušky, hroznu, čápa, beránka, hvězdy, slunce, raka, žaludu...), najdete tu také jedinou dochovanou roubenku v Praze, pěkné skryté dětské hřiště, divadlo Ungelt se svojí venkovní scénou, kavárničku s výbornou zmrzlinou, krásný výhled… Moc toho je. I poslední den našeho pražského pobývání jsme se drželi “na vrškách” a ve stínu, protentokrát ale na druhém kopci. Přes Strahovský klášter (jen jsme ho okoukli zvenku) a krásnou!!! vyhlídku od sochy Panny Marie v exilu (vede tam skrytá úzká cestička, ale určitě si parádní výhled na velký kus Prahy nenechte ujít) jsme se vyhrabali do Petřín. Byli jsme tam už loni a zase jsme viděli, že Petřín zdaleka není jen rozhledna a bludiště (loni ani letos jsme ani v jednom nebyli). Na Petříně je spousta stínu, několik hřišť, hvězdárna, rosalium, kostel sv. Michala teď bohužel neuvidíte, protože se po požáru opravuje, ale nad Letohrádkem Kinských je skvělé hřiště s parádními dlouhými skluzavkami. Je toho zkrátka moc a na Petříně můžete klidně strávit půl dne jako my. A do Prahy doporučujeme se vydat na dní několik.
A ať už se do Prahy chystáte nebo si o ní chcete jen něco přečíst, zahrát, poskládat, vyplnit… mrkněte do staršího článku tu na blogu. Je tam toho opravdu hodně a hodně a článek pořád doplňuji o novinky! Víc TU. A souhrn všech pražských článků tady na blogu najdete TU. A určitě koukněte i na Pražské zkratky.
-----------------------------------
Poznámka na okraj: Žádný příspěvek na mém blogu není komerční ani sponzorovaný. Prostě máme rádi dobré knihy a hezké věci a já moc ráda tipy posílám dál.
Žádné komentáře:
Okomentovat