neděle 23. června 2019

DV… jak na Českou republiku

Tenhle článek už je rozepsaný asi rok. Vlastně už možná skoro dva. Od té doby, kdy jsme se synem začali roční projekt o České republice. Ale pořád jsem se k němu přes jiné články nemohla dostat. Ale konečně je tu a třeba se i s takovým zpožděním bude někomu hodit a najde v něm inspiraci pro poznávání České republiky nejen s děti a nejen v rámci domácího vzdělávání. Když si syn před dvěma lety (tedy o prázdninách před třetí třídou ZŠ) jako celoroční projektové téma vybral Českou republiku, byla jsem docela ráda. Měla jsem pocit, že to bude pohoda. A ona i byla, ale nakonec se nám to nějak rozrostlo ve větší projekt, než jsme oba původně zamýšleli a vlastně se nám to prolíná i do dalších ročníků.




V tomhle článku bych ráda na jedno místo soustředila vše, co jsme při našem projektu využívali, kde jsme byli, co jsme shlédli či přečetli, jaké pomůcky jsme používali. A také sem dám pár odkazů na články, které s touhle tematikou už na blogu jsou. Ten úplně první článek právě o našem záměru "zkoumat" ČR najdete na blogu TU. V něm jsem poprosila známé, čtenáře blogu i přátele v fb, zda by nám ze svých domovů či výletů a cest neposlali nějakou pohlednici. A odezva byla obrovská. Pohlednic jsme dostali postupně skoro dvě stovky, v tomu ještě spoustu informačních brožurek a letáčků. A někteří dopisovatelé nám posílají pohledy ze svých cest dodnes. A my za to moc děkujeme!



AKTIVITY

Na každou došlou pohlednici si syn z druhé strany na lepicí lístek napsal, na jakou světovou stranu od nás místo leží, jak je od nás daleko a pár zajímavostí, které si vyhledal v encyklopedii nebo na internetu. Doručené pohlednice syn využil jako takový odrazový můstek k postupnému zakreslování míst do své mapy. Nejprve si zaznamenal naše výletnické cíle posledních měsíců, ale protože ty samozřejmě nepokryly celou mapu, začal si zaznamenávat místa z pohlednic. 





Vlastnoručně kreslenou obří mapu jsme vytvořili poněkud "neumětelsky". Na A4 jsem si vytiskla slepou mapu, na ní udělala půlcentimetrovou čtvercovou síť. Na poslepované čtvrtky jste udělali síť po 2,5 cm a pak mapu podle oka přenášeli z malé sítě na velkou. Podobně jsme překreslili i hranice krajů, řeky a větší města, abychom měli alespoň základní záchytné body. Takže mapa nemá žádné měřítko, ale pracovalo se nám s ní dobře.







Kromě mapy si syn zapisoval informace o ČR, které se dozvěděl, dočetl, někde si vyhledal i do své "knihy" o České republice. Nejprve o ČR obecně - poloha, rozloha, státní symboly, svátky, pohoří, řeky a vodstvo, města apod. Když jsme začali navštěvovat jednotlivá krajská města, začal si zapisovat i informace o jednotlivých krajích. Jako odrazový můstek nám v tom hodně pomohla série sice krátkých, ale informačně hodně nabitých seriálků České televize České pexeso - víc info TU.












Kromě téhle knihy si syn začal psát i svůj Výletovník. Tam si na volné čtvrtky A4 zapisuje, kde všude byl. Ať už s námi, s prarodiči, se skautem, s jinými domškoláky apod. Vždy si tam nalepí malou slepou mapku, kam si nakreslí puntíky na místa, kde bydlíme a na místo, které zrovna navštívil a napíše si, jak je od nás daleko. Pak si píše stručné info o navštíveném místě a hlavně povídání o tom, co tam viděl, zažil, s kým tam byl a podobně. Už si ho píše víc než dva roky a hodlá v tom pokračovat.







Občas se někdo podivuje, že syn má celkem podrobné poznámky, výpisky, deníky a další věci. Syn je totiž velký psavec. Asi po mamince. :-) Rád si věci zaznamenává, rád se k nim vrací, prohlíží, zjišťuje co, kde, kdy. Ne každé dítě má takovou potřebu, takže není třeba se zbytečně stresovat, když některé dítě moc nepíše a nemá touhu a chuť si věci zaznamenávat.





Už jsem se zmínila o krajských městech. Ta jsme postupně objeli všechna. Některá jen já se synem, příp. dalšími kamarády. Ta bližší jsme zvládli během jednoho dne, v těch vzdálenějších jsme potom byli dny dva. A někam jsme dokonce vyrazili celá rodina na několik dní. Jezdili jsme v průběhu celého roku, hodně míst jsme navštívili i v zimě a musím říct, že to má něco do sebe. Minimálně to, že v muzeích a nejrůznějších expozicích nepotkáte tolik lidí jako v sezóně. A navíc třeba ledové České Budějovice nebo Olomouc (skoro) pod sněhem byly opravdu krásné. 



Na většinu výprav jsem připravovala pracovní listy. Zpětně musím uznat, že to byl docela záhul, protože ve všech krajských městech jsem sice pracovně byla, ale z většiny znám jen nejbližší okolí knihovny, popř. cestu na nádraží. :-) Takže jsem plánovala hodně podle informací, které jsem si vyhledala předem, podle fotografií, trasu plánovala podle mapy a doufala, že se úkoly, které jsem do pracovních listů připravila, bude možné na místě opravdu splnit. U každého krajského města jsem se snažila, aby syn město trochu poznal. Takže jsme hodně chodili, přečetl si v pracovních listech něco málo z historie, poznal některé památky, dozvěděl se něco zajímavého, zažil něco zábavného. Některé výlety jsem plánovala jen já, protože syn chtěl být překvapený, jiné společně. 
Většinu našich krajských výletů najdete popsaných v článcích (jen Karlovy Vary a Liberec stále nejsou dopsané) a na konci článku jsou k volnému stažení i pracovní listy. Články jsou tedy k dispozici o: JihlavěPardubicíchBrněOlomouciPraze (a ještě jednou TU), Českých BudějovicíchHradci Králové, (ne)krajské Kutné Hoře, Ústí nad LabemZlíněPlzni a Ostravě.



Před každou návštěvou se mi osvědčilo si zjistit, kde se nachází informační centrum a to určitě navštívit. Nejen proto, že se tam obvykle nachází prodejní místo turistických vizitek, které si kupujeme, ale dostanete tam zdarma spoustu informačních materiálů. A mnohdy mezi nimi objevíte i skvělé pracovní listy, questy (hledačky), kvízy a další. Velmi dobrou zkušenost mám i s tím, napsat předem do institucí, které chceme navštívit a informovat se, zda nemají nějaké pracovní listy či jiné materiály pro školy a skupiny, které by nám mohli poskytnout. Zatím mi odpověděli všichni, kterým jsem psala, zhruba tak od poloviny z nich jsem získala i moc fajn materiály, které jsme využili.




KNIHY
Nejprve tedy několik knih o České republice, atlasů a encyklopedií, z kterých jsme čerpali. 

Když jsme si povídali o jednotlivých krajích, velmi často jsme pracovali s knihou Ondřeje Hníka MŮJ ATLAS ČESKA (Albatros, 2017). Kniha je jakousi koláží autorových textů o místech a zajímavostech jednotlivých krajů, skvělých ilustrací Jiřího Votruby a textů a obrázků různě starých dětí. Kniha je totiž výsledkem stejnojmenného dlouhodobého projektu, do kterého měly možnost se zapojit děti z celé České republiky. Jejich úkolem bylo popsat nebo nakreslit místo, kde žijí. Mohl to být dům, město nebo třeba jen oblíbené místo v jejich kraji. Kniha je rozdělená podle krajů a tvoří dohromady smysluplný celek, který sice není informačně vyčerpávající, ale z textů dětí i dospělých a dokonce i z obrázků a skvělých ilustrovaných mapek se dá dozvědět spoustu zajímavých informací. A navíc se podle atlasu dají i dobře plánovat výlety.













Druhou knihou, kterou jsme celkem často využívali, je kniha Víta Štěpánka MŮJ PRVNÍ ATLAS ČESKÉ REPUBLIKY aneb Putování Vítka a Štěpánky (Slovart, 2011), kterou ilustrovala Adéla Moravcová. Tenhle atlas je nejprve rozdělený podle jednotlivých oblastí, podle kterých hlavní hrdinové ČR poznávají (vodstvo, pohoří, města, venkov, průmysl, zemědělství, památky apod.), další kapitoly jsou pak věnované jednotlivým krajům. Atlas je plný nejrůznějších barevných ilustrací, mapek, srozumitelných a poutavých textů. Upozorňuje i na zajímavosti, krásy a památky naší vlasti. Vítek a Štěpánka při putování ČR  stále něco řeší, ne vždy je hned jasné, kdo z nich má pravdu a čtenáři se spolu s nimi mohou zamýšlet nad různými otázkami (odpovědi si mohou ověřit na konci knihy). Hravým způsobem se tak dozví třeba to, která zřícenina je v Česku největší, jestli v místech skalních soutěsek v severních Čechách bylo kdysi moře, kde se nachází zoo s obrovskými výběhy, kterými lze projíždět autem, kde se setkávají hranice Česka, Polska a Slovenska a další. 












Při povídání jsme využili i ilustrovanou encyklopedii NAŠE VLAST (Slovart, 2011), kterou pod vedením Pavla Augusty sestavil kolektiv autorů. Musím říct, že takhle kniha je sice o něco méně zábavná než ty předchozí, ovšem o to víc informačně nabitá a pro naše účely zcela vyčerpávající. Podává slovem i obrazem informace jak o historii a současnosti České republiky, tak i základní údaje a zajímavosti o přírodě, hospodářství, dopravě, vědě, technice, sportu, historii a kultuře. Je přehledně uspořádaná do kapitol a plná ilustrací.















Klasický atlas jsem původně vůbec pořizovat nechtěla, ale nakonec jsem někde narazila na ŠKOLNÍ ATLAS DNEŠNÍHO ČESKA (Terra, 2015) a tak se mi líbil, že jsem ho domů koupila. Atlas je sice určen pro 2. stupeň a SŠ, ale to nám vůbec nevadí. Je rozdělen na tři hlavní části (příroda, společnost, mapy) a kromě klasických zeměpisných map, jsou v něm i mapy méně obvyklé a velmi zajímavé (mapa znečištění, mapa vývoje počtu obyvatel, mapa indexu stáří, cestovního ruchu…). Najdete v něm i spoustu tabulek a (nejen) zeměpisných srovnání. Atlas navíc můžete využít i u jiných než jen zeměpisných témat (přírodopis, historie, společenské vědy). Existuje i v digitální podobě.

















S dětmi, hlavně těmi mladšími, jsme k tématu hodně využívali i Kouzelné čtení ČESKÁ REPUBLIKA (Albi, 2015). Mladší poslouchaly informace a prohlížely si obrázky, pro staršího knížka fungovala spíš jako kvízovník, kdy si zkoušel, popř. opakoval svoje znalosti. Interaktivní kniha o České republice je ilustrovaná Ladislavou Pechovou a děti se zábavnou formou dozví nejen spoustu zajímavostí o městech, krajích, pohořích a vodstvu, ale seznámí se i s naším průmyslem, nerostnými surovinami, zemědělstvím, památkami a významnými osobnostmi. Obsahuje i dvě slepé mapy.














Knihu 111 NEJ… ČESKÉ REPUBLIKY (Kartografie, 2005)  jsme využívali při plánování výletů, zjišťování zajímavostí o jednotlivých krajích. Najdete v ní zajímavosti z oblasti přírody, historických staveb, muzeí, technických památek i měst a obcí. Obsahuje i atlas ČR. Podobně koncipovaných abecedně řazených encyklopedií, které dal s kolektivem autorů dohromady Petr David najdete několik (999 turistických zajímavostí, 222 technických skvostů, 666 přírodních krás, 777 kostelů a klášterů, 444 historických měst a podobně).







Kniha VÝLETOVNÍK od Adély Rúčkové Moravcové (Slovart, 2016) vám může také skvěle posloužit jako plánovač výletů. A to především na místa, kde se neplatí žádné vstupné a to se vždycky hodí!  Dozvíte se z ní ale také spoustu zajímavých informací o méně známých místech, na kterých Vítek, Štěpánka, Viki, jejich starší kamarád Broňa a pejsek Křupka zažívají nejrůznější dobrodružství. V každé z deseti kapitol je jeden komiksový příběh, popis konkrétního výletu a potom spousta tipů na výlety podobné i s mapkou míst, která stojí za to navštívit, nápady, co tam lze pozorovat a objevovat, jaké hry se dají hrát v přírodě. Děti se tak s hlavními hrdiny knížky mohou zúčastnit prolézání skalního města, výletu na zříceninu hradu, výpravy do jeskyně, výšlapu na vysokou horu, plavby na lodi po řece, putování stezkou podél řeky, průzkumu rybníka, objevování lesa i pralesa, zkoumání zarostlého opuštěného lomu a poznávání toho, co je čeká hned za domem. Prostě skvělá knížka (nejen) na prázdniny, která může sloužit i jako takový cestovatelský deník.










Českou republiku najdete i na jedné obří dvou stránce skvělé bohatě ilustrované knížky MAPY (Host, 2016) od Aleksandry a Daniela Mizielińských. Mapa každé země je plná fascinujících detailů. Můžete se tu seznámit s městy, řekami i horami, zvířaty a rostlinami, významnými osobnostmi, historickými událostmi, symboly i národními jídly… Prostě se vším, co je pro Českou republiku typické. Mnoho textu v knížce nenajdete, ale může být skvělým východiskem pro povídání o naší zemi. "Co jednotlivé obrázky znamenají? Poznáš, co je to? Čím je to typické pro naši zemi? Proč je tu zrovna tento obrázek?"A od stejných autorů si můžete pořídit i pracovní sešit MAPOVNÍK.









Rozkládací knihy o některých místech České republiky píše a kreslí Lucie Seifertová. Několik jich vyšlo s tematikou Prahy (TAJEMNÁ PRAHA, PŘÍBĚHY Z TAJEMNÉ PRAHY, PRAŽSKÝ HRAD A JEHO TAJEMSTVÍ), ale můžete si prolistovat třeba i TAJEMNOU OSTRAVU, TAJEMNOU OPAVU, ČESKÝ RÁJ A JEHO TAJEMSTVÍ NEBO HRADY A ZÁMKY KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO (Petr Prchal, 2000-2009). Na šesti prostorových obrázcích jsou vždy nejznámější místa, známé i méně známé pověsti nebo zajímavé události, kterým je ta která kniha věnovaná. Ty obklopuje text s komiksovými obrázky, které hravě a vtipně vypráví historické i bájné příběhy. Já se přiznám, že se mi v té změti obrázků hůře orientuje, ale syn je má moc rád.



A pokud byste si přáli nějaké knihy jen o Praze, které tu nejsou zmíněny, určitě mrkněte do článku na blogu TU. Je tam obrovské množství knih, her, materiálů apod s tematikou Prahy. 

PRACOVNÍ SEŠITY

Pracovních sešitů, vyplňovaček, omalovánek a domalovánek s tematikou České republiky existuje několik. Syn si vyplnil celý pracovní sešit Ivy Novákové POZNEJ S NÁMI ČESKO (Portál, 2018). Většina úkolů ho bavila a navíc se na tematických dvou stránkách  seznamoval s Českou republikou – hlavním městem, jednotlivými kraji, přírodou, historií, ale také se státními symboly, hymnou apod. Úkoly jsou různorodé, od luštění a doplňování až do dokreslování a vymalovávání.












Některá stránky si vyplnil i z pracovního sešitu ČESKÁ REPUBLIKA (Raabe, 2017), ale úkoly se mu zdály o dost jednodušší než v předchozím sešitě. Ale pro děti, které se s tematikou ČR teprve seznamují, mi přijde fajn. I tenhle pracovní sešit je zaměřen na informace o České republice, její historii, důležitých dějinných událostech, člověku, času, přírodních společenstvích, rostlinách a živočiších. 











Skvělé a u nás doma hodně oblíbené jsou pracovní sešity Evy Chupíkové S PASTELKAMI PO… Máme jich doma několik, některé už vyplněné, některé ještě na vyplnění čekají. Kupujeme si je buď předem, když se na nějaké místo chystáme, popř. až přímo na místě v informačním centru či pokladně. Pracovních průvodců pro děti už je více než šedesát pro nejrůznější místa - hrady, zámky, kláštery i celá města. Každý průvodce obsahuje portréty osobností, erby – určené k vymalování, bludiště, spojovačky, hádanky, poutavé ilustrace a přehledné popisky. Je možné si do průvodce vlepit vstupenku jako důkaz „dobytí“ místa, zapsat své poznámky, přidat razítko místa. Nejstarší má průvodce moc rád, ostatní děti jsou na ně ještě malé. Tipla bych, že vhodné jsou tak pro děti od šest, sedmi let. Na všechny již vydané se můžete mrknout TU.










Skvělé jsou i omalovánky z dílny Blanky Kučerové OBLAK. Některé máme vymalované, na další se chystáme. Toulat se můžete asi už s patnácti Oblaky především po severu ČR (Krkonoše, Jizerské hory, Podkrkonoší, Český ráj), můžete si ale projít třeba Královskou cestu v Praze. Omalovánkové sešity mají formát A4, barevnou titulní stránku a 15 černobílých stránek k objevování a vybarvování. V každém je 16 zajímavostí popsaných česky a anglicky. A my jsme tyhle omalovánky využili i místo našich obvyklých pracovních listů při poznávání Liberce. Příjemné obrázky a zajímavé informace - určitě doporučujeme. Na víc mrkněte TU.






A protože omalovánek není nikdy dost, pořídili jsme i omalovánky VÝLETY PO ČESKU (Albatros, 2016). Tyhle ilustrace se mi líbí o dost méně než ty předchozí, navíc tu nenajdete žádná informace, ale zase je tu spousta zajímavých míst (těch nejznámějších) České republiky najednou. Dětem obrázky kopíruju, protože vymalovávat chtějí všechny tři starší. Vymysleli si, že vybarvovat budou až poté, co dané místo navštívíme. A z těch 44 míst už mají víc než třetinu vybarvenou. V sešitě najdete třeba Lednici, Pražský hrad, Pravčickou bránu, Pálavu, Lipno a mnoho dalších hradů, zámků, přírodních památek a  měst. 






O skvělém časopisu MAKOVICE už jsem tu psala několikrát. Makovice je luštitelský časopis pro všechny chytré hlavičky od 8 do 108 let. Vychází už od roku 1995 a je vážně geniální. Makovice je plná nejrůznějších křížovek, luštěnek, doplňovaček a hádanek vždy k určitému tématu. Takže logicky najdete i několik čísel, které se skvěle hodí k tématu Česká republika. Navíc časopis zábavným způsobem rozšiřuje slovní zásobu, procvičuje paměť, logiku, všeobecné znalosti, kombinační schopnosti... Makovice je dvouměsíčník, má 32 stran a můžete si ji koupit ve stánku nebo si objednat předplatné, více info TU




HRY

Musím přiznat, že žádnou hru ČESKO a její nejrůznější varianty doma nemáme. Měli jsme ji půjčenou z knihovny a musím přiznat, že hlavně mně úplně nevyhovovalo, že je to hra čistě vědomostní - "víš, nevíš, šmytec" a tedy se s dětmi různých věkových kategorií hraje dost těžko. Tím hry nikterak neodsuzuji, jen jsme doma pro věkově širokou skupinu našich dětí zvolili hry jiné.



Místo toho jsem domů pořídila hru zábavnou a zároveň didaktickou hru ČESKO HROU. Ta totiž sice funguje na podobném principu, ale každá z karet obsahuje pět variant otázek a pouze dvě z nich jsou čistě vědomostní. Odpověď na jednu z dalších otázek tak můžete najít na mapě, jednu najdete v textu, jedna je součástí zadání, takže je třeba pozorně poslouchat. Opravdu se mi moc líbí, že mohou hrát hráči různého věku a vybrat si pro sebe tu nejvhodnější variantu otázky. Odpověď nemusí nutně vědět, ale mohou si ji v textu či v mapě vyhledat, těm mladších stačí, když budou pozorně poslouchat nebo si pozorně prohlédnou obrázek či fotografii na kartě. Kromě spousty informací o naší zemi se tak učí i čtenářské gramotnosti a kritickému myšlení. Hra se hraje přímo na mapě České republiky, ve hře se "jezdí" vlakem či autobusem a při návštěvě města vyznačeného na hrací desce dostanete otázku, která se vždy týká daného města, jeho okolí či kraje, ve kterém se město nachází. Hra obsahuje 111 různých míst a tedy i karet. Na druhé straně hracího plánu je slepá mapa, na kterou lze přiřazovat losovací lístky či přímo karty. Můžeme vřele doporučit. Víc najdete TU.















Doma celkem rádi hrajeme postřehovou a zároveň vzdělávací hru BrainBox od Albi, protože se vždycky dozvíme něco nového. Takže ČESKÁ REPUBLIKA V KOSTCE u nás nemůže chybět. Doma máme také PRAHU. Hru může hrát jeden hráč sám se sebou nebo libovolný počet hráčů. Doporučený věk je od osmi let, ale obvykle s námi hraje i čtyřletá, které dáváme jen "obrázkové" otázky. Každý hráč si vybere jednu kartu a musí si během deseti vteřin zapamatovat co nejvíce informací. Pak hodí kostkou a jiný hráč mu přečte otázku s příslušným číslem. Odpoví-li správně, kartu si nechává. Komu se během předem určeného časového limitu podaří získat nejvíce karet, ten vyhrává. BrainBoxů je mnoho témat (svět, matematika, historie, vesmír, abeceda…), takže si lze vybrat to, co by vaši rodinu zajímalo nejvíce.








Hry KDE LEŽÍ ŘÁHOLEC a KDE LEŽÍ KOTĚHŮLKY od MINDOKu máme doma už nějakou dobu. Obě jsou to strategické hry a fungují na principu "kde leží". Cílem hry je umístit své kartičky správně od kartičky výchozí. Zdá se to jednoduché, ale někdy se zapotí i zdatný zeměpisec. Asi každý ví, že Lipno leží jižněji než Sněžka. Které z těchto míst ale leží víc na západ? A kde vlastně leží ten Řáholec? Kdo se trochu vyzná v českém zeměpisu nebude mít problém s tím umístit karty na správná místa. A kdo se zatím tak úplně nevyzná, se toho může hodně dozvědět. Hry nabízí prostor i pro velmi zajímavé blafování. V Řáholci se hraje s názvy přírodní útvarů, v Kotěhůlkách s názvy obcí a ještě existuje varianta KDE LEŽÍ KULÍKOV, kde se hraje s kartičkami s názvy hradů a zámků.







Skvělou pomůckou a zároveň hrou je tohle "zvláštní" PEXESO od Albi. Hra vychází z klasického pexesa, ale tady se nehledají a k sobě neskládají stejné obrázky, ale dvě informace, které k sobě patří. Text je doplněn motivem, který tvoří celek, jakmile se dvě k sobě patřící kartičky položí vedle sebe či pod sebe. Hra je tedy dost obtížná, doporučuji spíše pro hráče, kteří už se v tématu České republiky trochu orientují. Vědomostních pexes už je asi deset různých typů, takže si můžete vybrat i jiné téma.





Podobně koncipované pexeso, kdy se ale dohromady skládá obrázek a text, jsem objevila i v Levných knihách. Velké množství pexes s tematikou České republiky (města, hory, hrady a zámky, památky aj.) můžete najít volně ke stažení TU.




MATERIÁLY

Na úvod nejde zmínit nic jiného než tuhle skvělou stírací sadu MAPY ČESKÉ REPUBLIKY od JUCHUUU! Je to skvělá pomůcka jak poznat naši zemi skrz naskrz. Jedná se o soubor deseti průhledných folií velikosti 23 x 20 cm, na které můžete libovolně psát a kreslit přiloženým popisovačem. Na přehledných mapách můžete zkoumat, jak se řeky vyhýbají pohoří, kde pramení, kterými městy protékají a kam se vlévají, jaké máme chráněná území a parky nebo nížiny a nejvyšší vrcholy hor. Do slepých map si děti mohou zakreslovat města, řeky, pohoří a po přiložení dané fólie si samy zkontrolují, zde místa označily správně. Součástí souboru je: mapa s vyznačenými kraji a městy, mapa s městy a sousedními státy, mapa s řekami a vodními nádržemi, mapa s georeliéfem ČR, mapa s pohořím a nejvyššími vrcholy, mapa s CHKO a národními parky, mapa s nížinami ČR a vybranými přírodními památkami a rezervacemi, mapa s významnými hrady a zámky, slepá mapa s městy a kraji, slepá mapa s řekami a vodními nádržemi. Od Juchuuu máme doma snad všechno a jsme moc spokojení! Víc TU.













Nejčastěji používanou mapou byla obyčejná papírová A3 od firmy Kupka. Pro naše účely naprosto dostačující, navíc na druhé straně najdete řadu doplňkových mapek, tabulek a grafů. Existuje i v nástěnné verzi. Máme od nich doma velké množství kartiček, přehledů a dalších materiálů i pro mladší děti. Víc najdete TU





K narozeninám dostal syn ještě jednu mapu. Je to STÍRACÍ MAPA a měl z ní velkou radost. Baví ho totiž postupně odkrývat (stírat jako los) místa, která už jsme navštívili. Místo jednoduše setřete a pod šedou stírací vrstvou se objeví ilustrace daného místa. Na mapě najdete 115 nejzajíma­vějších míst České republiky - hrady, zámky, historická města, přírodní zajímavosti a spoustu dalších míst, která stojí za návštěvu a výlet. U nás měla mapa velký úspěch a pořád ještě "odkrýváme".







Ještě jsem někde zahlédla samolepicí KORKOVOU MAPU MOJE ČESKO na zeď. My ji doma nemáme, protože aktuálně jsme necelý rok po malování, ze zdí jsme předtím vše sundali a nechceme tam zatím nic dávat a lepit, ale třeba na ni někdy přijde, protože nápad se mi moc líbí. Víc můžete mrknout TU.
Zdroj: https://www.mojecesko.cz
Při poznávání naší země jsme ještě hodně využívali dvě puzzle. Jedno dřevěné, druhé papírové, oba zaměřená především na poznávání krajů. To dřevěné je vlastně skládací MAPA od rodinné firmy Ježpodi a hodně nám pomohlo. Syn na začátku neměl o krajích moc páru, věděl, v jakém kraji leží naše město, znál pár dalších krajů, ale úplně neměl představu, kam je v ČR umístit. S tímhle puzzle zvládl kraje vyjmenovat i umístit za chviličku, bez námahy se naučil i krajská města. Puzzle postupně skládal na čas on, i mladší dcera. Na vyjímatelných částech jsou vyznačeny názvy krajů a obrysy jednotlivých okresů. Víc TU.




PUZZLE od firmy Larsen je papírové a o dost složitější než to předchozí. Má totiž 107 dílků a kromě mapy obsahuje ještě znaky jednotlivých krajů. Syn skládal v pohodě, s mírnou dopomocí puzzle poskládala i čtyřletá dcera. Od firmy Larsen existuje ještě i puzzle "Česko atraktivní místa", na něm je geografická mapa a obrázky zajímavých míst v ČR.



Naše výlety si zaznamenáváme nejen díky synovu deníku (já psala kdysi cestovní deník rodinný, ale na něj teď nějak není čas, ale snad se k němu vrátím), ale také prostřednictvím TURISTICKÉHO DENÍKU, do kterého si nalepujeme samolepky z navštívených míst - turistické vizitky. Už máme druhý deníček a přestože nejsme "lovci vizitek" a nenavštěvujeme místa jen proto, abychom získali vizitku, máme jich už celkem dost. Děti se k deníku rády vrací, prohlížejí vizitky a společně vzpomínáme, kde všude jsme byli. Víc se dozvíte TU.

ODKAZY

Odkazy na nejrůznější videa o České republice. Těch najdete na YouTube či iVysílání velké množství. Vybírám jen to, co se nám osobně líbilo.

  • České pexeso - seriál krátkých ilustrovaných videí o jednotlivých krajích České republiky
  • Krajinou domova I. a II. - seriál České televize o krásách Česka, prolíná informace o krajině, místech, přírodě i historii
  • Výleťák - ověřené tipy na výlety, Výleťáček - ověřené tipy na výlety s dětmi
  • Toulavá kamera - reportážní pořad o zajímavostech z celé České republiky
Na výletech po Česku se vám budou možná hodit i nejrůznější hledačky a pátračky:
  • geocaching - hledání pokladů nejen po České republice
  • questy neboli hledačky  - provedou vás místem a upozorní vás na tamní zajímavosti, TU jsou třeba ty od jdeteven.cz
  • Skryté příběhy - skvělá aplikace s pomocí které poznáte zajímavá místa a dozvíte se mnohé z naší historie
Na blogu najdete tyto články s tematikou ČR:
----------------------------------------
Poznámka na okraj: Žádný příspěvek na mém blogu není komerční ani sponzorovaný. Prostě máme rádi dobré knihy a hezké věci a já moc ráda tipy posílám dál.

9 komentářů:

  1. Tak za tenhle článek- jako učitelka- smekám! Ivča

    OdpovědětVymazat
  2. Jako vždycky parádní souhrn všeho možné, vůbec mě nenapadá, kde a co ještě by se víc dalo o naší zemi zjišťovat :-)
    manžel si nedávno koupil "chytrý" telefon, tak jsme už stáhli aplikaci na Skryté příběhy a o prázdninách to vyzkoušíme, už nějakou dobu nás děti hledačky (i různé pro ně vymýšlím), tak jsem zvědavá, co budou říkat na toto...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jak to po sobě čtu, tak koukám, že jsem chtěla napsat, že nás i děti baví hledačky, ale nějak se to přeházelo :-D

      Vymazat
    2. Díky! :-) A Skryté příběhy určitě zkuste, u nás mají fakt velký úspěch.

      Vymazat
  3. Dobrý večer, moc Vám děkuju za cenné informace a inspiraci. Už jsme se inspirovali několikrát :-). Na každý Váš projekt se pokaždé moc těšíme. To se máme, že Vaše inspirace máme :-). Přejeme vše dobré a mnoho barvitých projektů, na které se už teď těšíme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krásný den. Moc a moc děkuji za Vaše slova. Jsem moc ráda, že nacházíte inspiraci. A budu se snažit psát dál, i když to jde pomalu. :-)

      Vymazat
  4. Nemam slov, uplne bozi!myslim ze vas syn bude mit na co vzpominat a jeste se toho spoustu naucil. Paradni priprava, jen nechapu, jak to s tolika detmi delate,ja mam dve a tak nejak jsem na pripravu aktivit rezignovala, pac bych nespala... smekam! ❤

    OdpovědětVymazat
  5. Dobrý den, moc děkuji za vaše slova, moc si toho vážím! Já vlastně taky úplně nevím, jak to dělám. Hodně příprav probíhá "v hlavě" za pochodu, pak to ve chvilce hodím na papír a po dalších chvilkách pomalu připravuju. Takže to chce dost s předstihem. :-) V noci ne, potřebuju se v rámci možností aspoň trochu prospat, jinak bych vůbec nefungovala. Mějte se krásně a ať se daří!

    OdpovědětVymazat