neděle 24. října 2021

DV... jak na ježky

O ježcích jsme si povídali pár dní v říjnu. Je to ideální doba, protože právě koncem října a začátkem listopadu si ježci hledají vhodný úkryt a v době, kdy teploty trvale klesnou pod 5 stupňů se ukládají k zimnímu spánku. Povídali jsme si hlavně s prostřední dcerou prvňačkou, která si udělala "zápis" do svého "Deníku do divočiny" a vyplnila pár pracovních listů. Ale pár pracovních listů a aktivit bylo i pro předškoláka, nějaké to tvoření i pro nejmladšího skoro tříletého.

Povídali jsme si o tom, jaké druhy ježků u nás žijí a čím se liší, čím se ježek živí, kdy je aktivní a kdy spí, co a jak loví, o ježčích mýtech, jaký má ježek rodinný život, co dělá v zimě a hlavně, kdy a případně jak ježky zachraňovat. 


Pracovních listů jsme využili několik. Pro obě děti jsem využila skvělou ježčí sadu od Kateřiny Kunčické, kterou najdete TU. O ježcích jsou i pracovní listy od Blanky Lednické (TU) a pracovní list ke knížce Velké putování skřítka Ostružinky (ten případně pošlu e-mailem) Pracovní list najdete i k moc prima videu v rámci projektu České televize UčíTelka. Videem provází naše oblíbená paní učitelka Andrea Tláskalová - video najdete TU. Jí vytvořený pracovní list k videu o ježkovi východním najdete TU. Další prima video je ještě třeba TU. O ježcích je i jeden z dílů našeho oblíbeného seriálu S Hubertem do lesa, najdete ho TU.


Knížky jsme tentokrát moc nepoužívali, přečetli jsme si fajn příběh o ježkovi z knížky JÁ, BARYK a můj ježek (je to sice příběh březnový, ale to vůbec nevadí, na večerníčkovskou pohádku můžete mrknout TU), přečetli kousíček z knížky ZVÍŘATA V NOCI a prolistovali naučnou příručku JEŽEK V ZAHRADĚ. Nejvíc informací jsme ale čerpali z loňského podzimního čísla časopisu AHOJ DIVOČINO, kde je spousta důležitých i zajímavých informací, podaných ale velmi přístupně i mladším dětem.

Pokud byste chtěli komplexní lekci o ježkovi, v které se pracuje metodami kritického myšlení cca pro 4. - 5. ročník ZŠ, můžete si stáhnout podklady k lekci, které jsem kdysi psala pro časopis Kritické listy TU. Lekce byla připravena pro knihovny, ale snadno si ji přizpůsobíte.








Několik ježků jsme si vytvořili i nejrůznějšími výtvarnými technikami. I pro nejmenší je vhodná "vidličková" technika. Šablonu i nápad jsme okoukali také u Kateřiny Kunčické (viz výše, TU).




A protože je podzim, padá listí a to má takové "špičaté" tvary, využili jsme je také na ježčí bodliny.




Ježci mohou být i skvělým tréninkem motoriky. Menší děti mohou vyzkoušet omotávání, ty starší zase bambule.





Využili jsme i nápad z časopisu Ahoj divočino a ježčí bodliny nahradili nejrůznějšími přírodninami. Skvěle se na to hodí nejrůznější trávy, drobnější listy nebo "nosy" - nažky z javoru.




A nakonec jsme si také nějaké ty ježky uvařili a upekli. :-) Resp. jsme se inspirovali jejich typickým tvarem těla. Nejprve zdravá svačinka, kterou si děti zvládly připravit samy. Stačí jen hrušky, kterým se škrabkou okrojí slupka kolem stopky. Stopka se seřízne a přidají se dva hřebíčky jako oči. A pak už se jen napichují bodliny v podobě párátek s napíchnutými kousky ovoce. My vyzkoušeli hroznové víno a kousky jablek, navrch jahody. Ale vyzkoušet můžete cokoliv. Na každé párátko stačí vždy jen jeden kousek ovoce. 





Vyzkoušeli jsme i ježky méně zdravé - sladké. Je to takové trochu á la vánoční cukroví už na podzim. Na jejich výrobu můžete použít jakékoliv základní těsto na kuličky nebo vosí hnízda. My jsme dali 100 g změklého másla, 180 g jemně mletých piškotů, 2 lžíce mléka a moučkový cukr podle chuti (ale není ho ani třeba). Vše se smíchá, “uhňácá” a tvarují se ježci. Nechají se chvilku ztuhnout v lednici a pak se tělíčka ježků namáčejí v rozpuštěné čokoládě  a obalují v kokosu. Můžete špejlí namočenou v čokoládě dokreslit i oči a čumáček.




A potom ještě ježci na slano. Na ně potřebujete 120 g másla, 170 g polohrubé mouky, 70 g strouhaného parmazánu, 1 vejce, sůl a pepř.  Máslo na kousky se smíchá s moukou, solí a pepřem podle chuti. Rukama se rozmělní a až bude směs připomínat drobenku, přidá se do ní sýr nastrouhaný najemno a promíchá se. Pak se přidá část rozkvedlaného vajíčka, jen tolik, aby se hmota pěkně spojila. Z těsta se rozválí plát silný asi čtyři milimetry, vykrajují se tvary a dávají se na plech vyložený pečicím papírem. Sušenky se potřou zbytkem vajíčka a posypou nastrouhaným parmazánem. V troubě vyhřáté na 180 stupňů se pečou asi 10 minut do zezlátnutí.



Nechte se inspirovat a ježkům zdar! :-)

----------------------------------------
Poznámka na okraj: Žádný příspěvek na mém blogu není komerční ani sponzorovaný. Prostě máme rádi dobré knihy a hezké věci a já moc ráda tipy posílám dál.

Žádné komentáře:

Okomentovat