O státních symbolech si doma s dětmi povídáme pravidelně asi každý rok. Tentokrát i s dětmi na tematickém dopoledni. Nejčastěji je to okolo svátku 28. října, protože se to samo nabízí. Však právě při vzniku nového státu (a v době nejbližší) byla ustanovena většina státních symbolů v podobě, v jaké je známe dodnes. Ke svátku Den vzniku samostatného československého státu už jsou na blogu dva články. Takový obecnější najdete TU, článek, který jsem sepisovala ke 100. výročí republiky najdete TU (je v něm spousta nafocených knih a také velké množství odkazů). Tak můžete též mrknout.
Něco se bude možná bude trochu opakovat, ale věřím, že tady i tam načerpáte potřebnou inspiraci. V tomto článku se pokusím velmi stručně shrnout celou "lekci", kterou jsem s dětmi prošla. Na konci článku budou jako vždy odkazy na další materiály, videa apod. Souhrn knih není v žádném případě vyčerpávající, přidávám jen to, co jsme aktuálně používali. Víc tipů na knihy najdete v předchozích článcích.
Na úvod si každé z dětí samo se zavřenýma očima představovalo, co se jim vybaví, když se řekne vlast. Co si pod tím slovem představí, co "vidí"... Společně jsme pak sdíleli a zapisovali. Je to skvělý odrazový můstek pro další povídání, protože se ozývala slova jako: domov, znak, vlajka, prezident, naše republika, dům, kde bydlím.... A téměř o tom všem jsme si dál i povídali.
Dál jsme se dotkli toho, co to tedy toho 28. října vlastně slavíme. Děti zkoušely, hádaly, odhadovaly, nakonec jsme to nějak dali dohromady. Povídali jsem si o tom, jak to bylo před rokem 1918, jakého zřízení byl náš národ součástí, kdo nám vládnul. V knize PANOVNÍCI ČESKÝCH ZEMÍ (Fragment, 1992) jsme si ukázali některé ze známých habsburských císařů, něco málo pověděli o Františku Josefovi, který se za celých téměř 70 let panování nedal korunoval českým králem jako jeho předchůdci, o 1. světové válce, kde zvítězilo seskupení Dohody a Rakousko-Uhersko bylo následně rozděleno na několik menších samostatných států. Názornou mapku najdete v knize CESTY DĚTÍ DO STALETÍ 3 (Slovart, 2018). Události kolem roku 1918 si můžete přiblížit i díky videím Dějiny udatného českého národa TU.
A pak už jsme se dostali k prvnímu prezidentovi, který měl na vzniku samostatného státu velký podíl. Knih, ve kterých hraje Tomáš Garrigue Masaryk "hlavní roli", najdete spoustu. Mrkněte do předchozích článků. Já tentokrát vycházela především z knihy MŮJ STÁT - PUTOVÁNÍ ZA PREZIDENTY (Pikola, 2019).
Děti toho o našem prvním prezidentovi samy hodně věděly. Dokreslily si "půlku" prezidenta podle materiálů od ANI MUK (najdete je
TU) a u toho jsme si povídali o dalších zajímavostech ze života TGM. Děti zaujalo, že se narodil na samém jihovýchodě Čech (možná dokonce na Slovensku?) v Hodoníně, že přestože ho vnímáme hlavně jako prezidenta, byl především filozof a pedagog (i když vyučený kovář), protože prezidentem se stal "až v důchodu". Že mluvil až 9 jazyky, byl velmi vzdělaný a kladl velký důraz na vzdělání, přijal manželčino jméno (ctil svobodu a rovnoprávnost žen). Byl velmi oblíbený, prezidentem byl zvolen 4x za sebou a prezidentoval celkem 17 let, přezdívalo se mu prezident osvoboditel. Miloval filmy, jízdu na koni (na koni Hektorovi jezdil ještě ve svých 80 letech), jeho nejmilejší jídlo byly švestkové knedlíky s mákem (jinak jedl velmi skromně a střídmě) apod. Na webu České televize najdete o TGM několik videí pro děti (třeba
TU,
TU a
TU) a hru
Hvězdičky.
S dětmi jsme si lehce připomněli i všechny naše další prezidenty. Zopakovali jsme si je podle jména a vyskládali jsme si je do chronologické řady. Využila jsem materiálu Martiny Daniškové z Učitelnice. Najdete ho
TU.
A pak už samotné státní symboly. Věnovali jsme se především těm hlavním (velký a malý znak, vlajka, barvy, hymna a přidali jsme lípu jako symbol národní), i když děti zvládly společně dát dohromady symbolů všech sedm. V tomhle případě vřele doporučuji opět knihu MŮJ STÁT - PUTOVÁNÍ S ČESKÝM LVEM ZA STÁTNÍMI SYMBOLY (Pikola, 2016). Využít můžete i webové stránky
www.mujstat.cz, kde najdete další informace, zajímavosti, úkoly... Spoustu videí najdete i na webu ČTedu
TU. My máme nejraději ty ze série Když se řekne naše země
TU.
Pokud chcete využít řízené čtení (čtení s otázkami, čtení s předvídáním, srovnávání fikce/skutečnost), velmi doporučuji knihu VYPRÁVĚNÍ O SYMBOLECH ČESKÉ REPUBLIKY (Zaedno, 2021). U každého symbolu je vždy pověst či vyprávění kouzelníka Žita a potom i stránka faktů, jak to bylo s kterým symbolem doopravdy.
Vyprávění o státních symbolech nemusí být žádný suchopárný soubor informací, stačí přidat zajímavosti, kterých je kolem státních symbolů spoustu. Děti si při povídání vyrobily jednoduchý sešitek a do něj si vlepovaly obrázky našich reálných státních symbolů, případně si psaly nějaké základní informace a potom i kreslily, jak by vypadal, jaký by byl ten "jejich" znak, vlajka, hymna, jejich barvy...
Doporučuji začít státním znakem - stříbrný lev v červeném poli. Jednak proto, že malý statní znak se objevil už ve 13. století, dál také proto, že od barev v malém státním znaku se odvíjí i naše barvy národní. Nejdůležitější barvou je barva stříbrná/bílá, barva lva (ve skoku/v boji a se dvěmi ocasy, symbol síly, ctnosti a odvahy), další barvou je červená barva pole (barva králů, znamení síly a energie). Dětí se můžete ptát, kde malý státní znak najdeme (vysvědčení, památné stromy, razítka). Ještě zajímavější je pak velký státní znak. Kolik je na něm zvířat? Dvě, tři, čtyři? Všechny odpovědi jsou správné. Kolik je na něm barev? Kde všude tento nejpoužívanější státní symbol najdeme? Máme ho někde doma? Co představují jednotlivá zvířata? Co mají jednotlivá zvířata společného? (zlatá koruna, dívají se vlevo - proč se dívají tímto směrem?) Tolik otázek! Bílá a červená barva je v historii používána už dlouho. Od 19. století se začal používat vlajka v podobě bílého a červeného pruhu. Je to vlastně "zjednodušený" znak. I v roce 1918 v době vzniku republiky byla vlajka v této podobě využívána. Ovšem bylo to poněkud nepraktické, protože totožnou vlajku mělo i Polsko. Proto v roce 1920 přibyl na vlajku modrý klín (barva Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi) sahající do poloviny délky vlajky. Vydedukovat, jaké jsou národní barvy Česka už teď není vůbec složité. Co je to trikolora? Zajímavé je povídat si i o hymně. Kdo ji napsal, kdo ji složil? Kde ji Tyl napsal? V jaké hře se objevila? Co je fidlovačka? Povídat si můžete i o prezidentské standartě či o státní pečeti. Těm jsem se mi ale příliš nevěnovali. Více jsme se zaměřili na památný strom, lípu.
Pro menší děti můžete využít spoustu jednoduchým materiálů, které jim naše státní symboly přiblíží. My jsme ani všechny materiály, které jsem měla připravené nevyužili a na závěr jsme jako takové malé "opáčko" vyzkoušeli prima hledačku s otázkami a tajenkou od Stezky pro děti (najdete ji
TU) a pak jsme vyrazili na jednoduchou hledačku i ven. Ta je opravdu velmi jednoduchá a najdete ji u mě
TU. V plánu byl i "náš národní strom" z otisků rukou a frotážovaných listů lípy v národních barvách, ale ani to jsme už nestihli. Tak třeba příště.
A na závěr pár materiálů, které při povídání o naší zemi můžete využít.
ODKAZY
- třísložkové katry státních symbolů, které jsem pro děti vytvářela najdete TU
- naši jednoduchou venkovní hledačku najdete TU
- pracovní listy k 28. říjnu od ANI MUK najdete TU
- materiál Naši prezidenti od Martiny Daniškové na Učitelnici TU
- velké množství materiálů (včetně informací k TGM a státním symbolům) najdete na ČTedu TU
- o státních symbolech na webu Můj stát TU
- několik pracovních listů od Stáni Kratochvílové z Učit nebo neučit (hymna, pátračka z dobových novin, dobové peníze, úkoly pro nejmenší...) TU
- stezka ke 28. říjnu od ANI MUK / Stezky pro děti TU
- materiálů je nepřeberné množství, hledat můžete třeba TU
-----------------------------------
Poznámka na okraj: Žádný příspěvek na mém blogu není komerční ani sponzorovaný. Prostě máme rádi dobré knihy a hezké věci a já moc ráda tipy posílám dál.
Žádné komentáře:
Okomentovat