Jak na… 17. listopad

K 17. listopadu nemáme žádné speciální aktivity jako je tomu třeba k 28. říjnu a stému výročí založení republiky. Prostě si jen čteme, povídáme, případně koukáme na videa. Každý rok je to trochu jiné, každý rok jinak intenzivní. Někdy se jen okrajově zmíním, někdy dlouze debatujeme. A nejen toho 17. Podle toho jak je zrovna chuť. A knížky nám u povídání hodně pomáhají. Myslím, že není úplně snadné k tématu nesvobody, doby komunismu a sametové revoluce v literatuře pro děti a mládež něco najít, i když v poslední době vyšlo hodně nových knih, nabízím proto náš výběr.

DV kam… do Prahy (nejen) za svatou Anežkou

V areálu Anežského kláštera či kláštera sv. Anežky České či kláštera Na Františku, jak se také někdy nazývá, už jsme byli několikrát. Moc ráda tenhle prostor doporučuji, protože o něm ne úplně každý ví. V zimě se tu skvěle ohřejete, v létě zase ochladíte. Je tu vyžití a zábava pro dospělé i pro děti. Navíc kolem je několik zajímavých míst, která by byla škoda nenavštívit. My do Anežského kláštera jezdíme hlavně za gotikou a za výtvarným uměním. A za svatou Anežkou samozřejmě. To byla fascinující osobnost českých dějin a moc doporučuji ji dětem před návštěvou Anežského kláštera trochu představit. Tipy na knihy a materiály najdete na konci článku. 

Moje přednášky, semináře, workshopy ...

Občas se mě poptáváte, kde se případně můžeme potkat, jaké akce spolu/pořádám nebo se jich účastním jako lektor. Tak jsem se rozhodla, že se budu snažit dávat přehled sem, protože ne všechny akce jsou v událostech na Facebooku či mají svoje stránky a podobně. Doufám, že se mi to bude dařit aktualizovat. :-)

Jak na… sv. Martina

Máme rádi různé zvyky, svátky a slavnosti. Takže ani svátek svatého Martina si  nemůžeme nechat ujít. Už několik let. A už několik let za sebou v podobném duchu. Jen detaily se různí.

Co číst… o smrti pro děti

Dušičky (dušičkový článek najdete na blogu TU). Svátek, který je spojený se smrtí. Myslím, že je důležité o smrti s dětmi mluvit. Upřímně a otevřeně jim říkat, čemu věříme. Přijímat jejich strachy. A taky ty svoje. Zhruba kolem čtvrtého roku většina dětí na smrt velmi citlivě reaguje, ptá se, dožaduje se odpovědí, pláče, smutní… Není žádný návod na to, jak dětem život a smrt vysvětlovat. Každý se k tomu staví jinak, záleží na víře a životní filozofii. Krásný článek na tohle téma najdete na TU.

Ráda bych vám představila knížky, které promlouvají o smrti. Jsou stejné tématem, ale jinak je každá úplně jiná. Každá smrt uchopuje jinak. Některé jsou realistické, vysvětlují a popisují, jiné povídají pomocí obrazů, jinotajů, poodkrývají a naznačují. Jedny popisují smrt jako takovou, jiné se snaží vyrovnánat se ztrátou a smutkem. V některých vystupují lidé, v jiných zvířata či hračky. Některé jsou skutečným příběhem, jiné spíše pohádkou. Ale krásné jsou všechny beze zbytku. 

Jak na… Dušičky

Nejen Dušičky (nebo jinak také Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, Památka všech věrných zemřelých, Svátek zesnulých, Památka zesnulých) jsou pro nás dnem, kdy vzpomínáme na ty, kteří už tu s námi nejsou. V tento svátek, který připadá na 2. listopadu, je to ale tak nějak víc. Povídáme si s dětmi, čteme knížky o smrti (článek na blogu TU), prohlížíme staré fotografie, tvoříme... Prostě se snažíme v dětech probouzet úctu a lásku k životu a ke stáří a vědomí vlastních kořenů. Před pěti lety jsme si na stěně vytvořili náš "rodový strom" i s fotografiemi, aby se dětem lépe vzpomínalo a viděly i jednotlivé rodinné vztahy.  

Jak na… dýňové dny

Halloween jsme doma nikdy moc neslavili. Ale člověk míní, děti mění. Ale i tak neděláme žádnou zvláštní výzdobu, ani masky se nekonají. "Strašidelnou" svačinu či večeři ale děti vyžadují celkem pravidelně (víc na konci článku). Co si ale nenecháme ujít žádný rok, jsou dýně. Pro nás doma je dýně symbolem podzimu, jeden z úžasných podzimních plodů a darů. Dýně, pravda, doma dlabeme, dáváme do nich svíčky, ale jsou pro nás symbolem světla. Světla, které odchází, které je třeba si domů přinášet jinak.