sobota 30. března 2024

Jak na… svátky a významné dny DUBEN (2024)

A je tu další měsíc. Duben je čtvrtý měsíc v roce, má 30 dní a jeho název pochází od slova dub. První dubnový den je nazýván "aprílem" (v jiných jazycích se tak nazývá celý duben). Apríl se v naší řeči objevuje také ve spojení s "aprílovým počasím". V dubnu je opravdu počasí velmi nestálé, proměnlivé, chvíli slunečné, pak zase deštivé. Poslední dubnový den je pálení čarodějnic a stavění májky. Duben je také obvykle měsícem nejrůznějších svátků, které souvisejí s Velikonocemi. Stejně jako jsou pohyblivé svátky velikonoční, jsou pohyblivé i všechny ostatní svátky s nimi spojené. Takže pozor! Data k pohyblivým svátkům jsou aktuální jen pro tento rok. Pokud je svátek pohyblivý (tj. každý rok se slaví v jiný den a mění se tedy jeho datum), je to v závorce u příslušného svátku uvedeno. A zase jsou uvedené jen svátky, které s námi nějak rezonují, které slavíme nebo si připomínáme. Je mi jasné, že i během dubna je těch svátků mnohem, mnohem víc. Úvod ke "svátkových" článkům najdete u měsíce ledna TU.

 
1. dubna - Apríl, Mezinárodní den ptactva

1. duben je prostě Apríl. Zvyk aprílových žertíků k nám přišel ze zahraničí a nejstarší zmínka o tomto vtipkování se datuje do roku 1690. Doma tenhle svátek nijak výrazně neslavíme, žádné kanadské žertíky si neprovádíme, ale je fakt, že čím jsou děti starší, tím jsou nadšenější, když mohou nás rodiče něčím nachytat. Takže vlastně děti slaví. :-)

Prvního dubna se slaví kromě "apríla" i Mezinárodní den ptactva. Ten se slaví jako připomínka podepsání Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva, která byla podepsána roce 1906. Málokdo tuší, že u nás je ale tradice aprílového slavení Dne ptáků ještě o něco starší a sahá až do dob Rakousko-Uherské monarchie. Tradici založil slovenský přírodovědec Oto Herrmann. Prvně byl Den ptáků vyhlášen jako akce pro školy v tehdejším Rakousko-Uhersku 1. dubna 1900 a spolu s opeřenci se oslavovaly i stromy. Jedním z hlavních cílů Mezinárodního dne ptactva je obrátit pozornost k nebezpečím, ohrožujícím ptáky na celém světě a pomoci tak jejich ochraně a ochraně jejich stanovišť. My v tenhle den obvykle vyrážíme sledovat ptáky do terénu, o ptácích si povídáme. Spoustu inspirace najdete ve starším "ptačím" článku na blogu TU.

1. dubna - Velikonoční (červené) pondělí (pohyblivý svátek)
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, samotné Velikonoční pondělí ale liturgický svátek není, křesťané oslavují radost z vykoupení. Velikonoční nebo také Červené pondělí tak následuje po křesťanském svatém týdnu. Chlapci podle zvyků chodí vyšlehat “pomladit” (nikoliv pomlátit!) děvčata, za což si většinou odnáší malovaná vajíčka - kraslice. Zvyklosti ohledně vajíček, kdo koho šlehá, polévání vodou apod. jsou však v různých koutech naší země odlišné. U nás doma probíhá pomlázka v rámci rozvětvené rodiny, děti také hledají vajíčka a pár sladkostí po zahradě. Podívat se můžete na tematická videa, pro mladší děti díl Jak se pomlázky ztratily ze série Chaloupka na vršku (TU) a pro starší je Velikonoční pondělí obsažené i v jednom z dílů z cyklu Naše tradice (TU).


2. dubna - Mezinárodní den dětské knihy připadá již od roku 1967 symbolicky na 2. dubna, neboť je to den narození světoznámého dánského autora dětských příběhů Hanse Christiana Andersena. U nás se toto výročí již tradičně připomíná akcí s názvem Noc s Andersenem, která probíhá v mnoha knihovnách po celé ČR. Celosvětově toto výročí připomíná Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu (IBBY – International Board on Books for Young People) založené v roce 1953 v Zurichu. Mezi její první členy se řadila i známá spisovatelka dětských knih Astrid Lindgrenová. My si tenhle den nečteme víc než obvykle, ale děti povětšinou dostanou nějakou novou knihu či knihy z mých tajných zásob, které si ještě ten den přečteme. Někdy si přečteme i něco od Hanse Christiana Andersena. 


4. dubna - Mezinárodní den mrkve
Mezinárodní den mrkve je celosvětový svátek milovníků mrkve. My mrkev můžeme po celý rok, ale v tenhle den si někdy upečeme oblíbený mrkvový dort. 


7. dubna - Světový den zdraví
Světový den zdraví se koná u příležitosti založení Světové zdravotnické organizace a je vnímán jako příležitost přitáhnout každý rok celosvětovou pozornost k tématu týkající se zásadního významu celosvětového zdraví. Světová zdravotnická organizace tento den pořádá mezinárodní, regionální a místní akce spojené s konkrétním tématem. My si tento den víc než jiné dny připomínáme, jak moc je pro nás zdraví (i to duševní) důležité. Vlastně stačí celkem málo, ale někdy je tak těžké to dodržet. Zdravé jídlo a dostatek tekutin, pohyb (nejlépe venku), dostatek spánku, relaxace a odpočinek, předcházení stresu… Obvykle vyrážíme ven nasbírat si něco dobrého k jídlu. Moc toho ještě není, ale na zdravý salát, chleba, pomazánku či polévku ta trocha planých bylin a jedlého plavelu úplně stačí. A splníme si tím hned několik bodů najednou. :-)



22. dubna - Den Země 
Den Země je každoroční celosvětová událost organizovaná 22. dubna a zaměřená na propagaci a podporu ochrany životního prostředí. Poprvé byl Den Země slaven v roce 1970 v USA, v současnosti probíhá každoročně ve více než 193 zemích světa. V roce 1990 se k Americe připojil i zbytek světa (i Česká republika) a 22. duben se stal Mezinárodním dnem Země. My v tento den obvykle vyrážíme do nejbližšího okolí cíleně a důkladně sbírat odpadky (sbíráme je i při běžných vycházkách, ale nijak důkladně). Víc než jindy si povídáme o ekologii, klimatických změnách, recyklaci... O tom, jak dlouho trvá, než se odpadky v přírodě rozloží, jeden rok jsme si doma vybudovali "hřbitov odpadků". Návod najdete u jdeteven.cz TU.  A taky si čteme. Dobrých knih na ekologická témata vychází čím dál víc! Tipy na aktivity najdete třeba i v e-booku od Hračky dětem, ke stažení TU.


23. dubna - Světový den knihy a autorského práva

Toto datum je symbolické pro literaturu, protože tohoto dne roku 1616 zemřely takové významné osobnosti světové literatury jako Miguel de Cervantes y Savendra, William Shakespeare nebo Inca Garcilaso de la Vega. Proto světová organizace UNESCO vyhlásila právě tento den Světovým dnem knihy a autorských práv. Má povzbudit ke čtení, je věnován literatuře a psanému slovu a také právům autorů. Prvotní nápad slavit tento den má svůj původ ve španělské Katalanii, kde se daruje růže každému, kdo si koupí knihu. Světový den knihy a autorských práv se slaví pravidelně od roku 1995 ve více než 100 zemích světa všech kontinentů. A pro nás jeto impuls k čemu? Číst si a zakoupit nějaké nové fajn knihy. Ale to vlastně děláme v průběhu celého roku. I pro letošek už mám pro sebe a pro děti knihy přichystané. :-)


24. dubna - sv. Jiří - Mezinárodní den skautů a skautek

Ve většině zemí se svátek svatého Jiří slaví 23. dubna. V českých zemích, na Slovensku a v Polsku se svátek svatého Jiří slaví až 24. dubna, protože na 23. dubna připadá den umučení svatého Vojtěcha, a tak se svátek svatého Jiří posunul o den později. Sv. Jiří je patronem skautů a jeho svátek je jeden ze dvou velkých skautských svátků. Máme doma skauta, o víkendu nejblíže svátku sv. Jiří se obvykle konají nejrůznější skautská setkání či Svatojiřské závody, kterých se účastní. Loni i letos je situace jiná, tak si svátek připomíná alespoň nošením skautského šátku. A také platí, že "Na svatého Jiří, vylézají hadi a štíři". Tak hajdy do přírody nějakého toho tvora objevit. 


25. dubna - Světový den tučňáků

Právě v tento den každoročně začíná migrace tučňáka kroužkového z Antarktidy na sever. Prostřednictvím tohoto svátku se na něho myslí při putování na širém oceánu a přeje se úspěšný lov pro nadcházející hnízdění. Sváteční den poukazuje i na ohrožené druhy tučňáků. My si tučňáky připomínáme už v únoru, kdy sice svátek nemají, ale slavíme tzv. tučný čtvrtek, neboli tučňák, tak to vždycky spojíme. Spoustu informací najdete v článku o polárních oblastech TU.



30. dubna - Filipojakubská (Valpuržina) noc, Beltine, pálení čarodějnic

Pálení čarodějnic či filipojakubská noc je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice. Pod názvem Valpuržina noc je slaven také v německy mluvících zemích a Skandinávii. Filipojakubská noc je opředena řadou rituálů a symboliky už od pohanských dob. Její kořeny sahají do keltského svátku Beltain, který se slaví mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Beltain byl radostným svátkem, kterým začínalo teplejší období v roce. Keltové tento den zapalovali nový oheň – symbol síly, energie, života a Slunce. Oheň měl také vše ochránit a očistit. Filipojakubská se ji říká proto, že v minulosti slavil svátek 1. května sv. Filip a Jakub. Vlivem liturgického kalendáře slavila křesťanská církev tento svátek na připomenutí dne, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba. Zvyk “pálení čarodějnic” se zachoval od středověku, kdy lidé věřili, že existují dny, kdy mají zlé síly větší moc než jindy a báli se ďábelského zla zasílaného na zem v podobě čarodějnic. My si v tento večer také zapalujeme oheň, děti si vyrábějí smolné louče a v podobě "baby" pálíme vše nedobré, co nechceme, aby bylo s námi. A tato noc je prý nejplodnější z celého roku, tak se to může hodit všem, kteří si přeji děťátko. :-) Video o čarodějnicích pro nejmenší Jak odletěly čarodějnice z cyklu Chaloupka na vršku najdete TU, pro větší je video Pálení čarodějnic z cyklu Naše tradice TU.

 

 
Další měsíce budu průběžně dopisovat do dalších článků. Ty starší najdete tu:

LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN ČERVEN ČERVENEC SRPEN ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC

1 komentář:

  1. Ješitná blondýna27. dubna 2021 v 3:26

    Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat